Dotaz: Jakou licenci?

[rh]

Příloha:

• VVV.JPG (770875 bytů)

Asi tohle FOSS ultras nebudou číst rádi. Vymyslel jsem efektivní způsob ostření obrazu. Nepoužívá AI, funguje rychle, prakticky nevytváří artefakty (okraje apod.; existující ale zvýrazňuje), nic si nedomejšlí, akorát funguje jen u malých rozostření (prakticky rozptyl fotonů). Vyzkoušel jsem ho na několika tisících snímků včetně rawů a funguje dobře (ideálně, když snímek nebyl předtím doostřovanej). Mám ale dilema - chci, aby se mohl používat v open-source bezplatně a zcela bez omezení, ALE protože si uvědomuju, že by se dal používat v komerční sféře, v digitální fotografii včetně high-end, kde by mohl nahradit dosavadní doostřování, filmu, chci, aby měl odpovídající právní ochranu a aby pro komerční použití nebyl zadarmo.
Realizoval jsem ho skrze ImageMagick, ale dá se učunit i GIMPem, hardwarová implementace je rovněž možná, teoreticky analogový nebo digitální zpracování v reálným čase. Hledal jsem něco podobnýho měsíce, ale nic jsem nenašel, tak snad to nevymyslel předtím někdo jinej.
Tak co s tím? Chci to na jednu stranu v open-source, abyste to měli všichni k dispozici, ale zároveň nechci, aby na tom nějaký korporace rejžovaly a prodávaly to, aniž bych z toho něco měl. Jde mi samozřejmě pouze o proces, ne o vstupní ani výstupní data, jichž by se to nemělo nijak dotknout.

Odpovědi

[Josef Kufner]

Jedna z možností je duální licencování, kdy GPL je zdarma a komerční licence je za poplatek.

[jiwopene]

Mozná spíš GNU AGPL.

[N]

Jak uchrani napad nejen kod? Co kdyz to same na zaklade jeho zdroje pouzije firma v jinem jazyku mirne pozmenene dle sve licence, k cemu mu to dvoje licencovani bude? Pro tohle jsou potreba patenty, tzn. srozumitelne vysvetleni napadu (vcetne propoctu). Jinak je to neuchranitelne.

[N]

Ou, ted tu zrovna byl :D

[Josef Kufner]

Když ty podmínky budou rozumné, bude pro firmu levnější si to koupit, než to vyvíjet znovu. Případně ho může nějaká firma koupit celého i s tím algoritmem.

[Filip Jirsák]

Ten algoritmus nebude na implementaci nijak složitý. Naopak napojovat se na cizí knihovnu, napsanou možná v jiném jazyce nebo s jiným modelem, může být dost obtížné, často obtížnější, než si to napsat znova. Kdyby těch implementací bylo spousta a stačilo si vybrat, která nejlépe pasuje k vlastnímu programu, bylo by to něco jiného.

[dr. Golub]

Asi to nebudeš číst rád, ale algoritmus si u nás chránit nemůžeš. Ta tvoje konkrétní implementace bude mít ochranu podle autorského zákona, ale pokud to někdo přepíše, tak máš smůlu. Ale můžeš si to patentovat v zemi neomezených možností a tam pak tvrdě rýžovat. A spousta FOSS správců distribucí ztratí koule (teda oni už je nemají) a nebudou ten software distribuovat ani v zemích kde příblblé myšlenkové patenty neplatí.

[rh]

No jo, ale co teda s tím? Na jednu stranu chci svobodný nekomerční užívání, ale na druhou zase, aby na tom nikdo kromě mně nerejžoval, protože v tom se můžou točit obrovský prachy. Tak ať je FOSS aspoň někdy ve výhodě. Ať to umí GIMP, ať to umí ImageMagick, ale Photoshop, ať mi za tu námahu platí, když už by to chtěl používat.
Ona ta myšlenka byla vymyšlená hned, ALE - mám Aspergera, dyslexii, dysgrafii, trochu dyskalkulii, takže si nedokážeš představit, co úsilí mě to stálo, už vůbec vymyslet vzorec, a vlastně se divím, že jsem to vůbec dokázal za ty měsíce realizovat a doladit. Tak ať z toho krom satisfakce taky něco mám.

[billgates]

Vzorec sa neda ochranit vobec nikde na svete. Ale samotny algoritmus si mozes dat patentovat v USA, to je pre teba asi jedina moznost v tomto pripade, kedze vacsina komercnych firiem bude chciet v USA svoj produkt predavat.

Patentovanie je pre jedneho cloveka asi beh na dlhu trat, preto by podla mna bolo najlepsie, aby si sa spojil s nejakou spolocnostou, ktora uz ma svoje patentove portfolio a s nimi podpisal zmluvu, nech si to patentuju oni a delia sa s tebou o zisk z daneho patentu.

Taktiez treba davat pozor na to, ze ak existuje prior art, vec sa uz neda patentovat, takze akonahle ten algoritmus niekde zverejnis, je jedno pod akou licenciou, alebo zacnes predavat produkt, ktory ten algoritmus obsahuje, uz to nebude mozne patentovat, ani pre teba samotneho. Teda patent musi prist skor, ako prve zverejnenie.

[Dr. Golub]

Pokud chceš peníze, tak jediné schůdné řešení je to někomu prodat. Nebylo by to rychlé, ale je tu největší šance na úspěch.

Vlastně mě napadá ještě další levné a rychlé řešení. Udělej z toho webovou službu a otestuješ si tak jestli je o to zájem. Když bude, tak na tom rovnou můžeš zkusit něco trhnout nebo pokračovat s patentováním/prodejem.

[rh]

Tak díky. Vypadá to, že z toho udělám nakonec webovou službu.

[billgates]

Akonahle z toho ale urobis sluzbu, patentovanie uz nebude mozne. Treba na to mysliet.

[billgates]

Tak som si to pozrel podrobnejsie a v USA budes mat 12 mesiacov po zverejneni sluzby na podanie patentovej ziadosti. V EU a inych krajinach sa po zverejneni neda patentovat uz vobec, no kedze tu neplatia softverove patenty, tak je to v tomto pripade irelevantne. Ale kazdopadne, priprava patentu moze kludne prekrocit tych 12 mesiacov, takze by som urcite nic nezverejnoval, ak to myslis s patentovanim do buducna vazne.

[Filip Jirsák]

Podle mne zveřejněním se myslí zveřejnění toho algoritmu nebo postupu. Pokud to bude fungovat jako webová služba – dostane vstup, vyplivne výstup, ale nikdo nebude vědět, jak to funguje, patentování to nebrání. Samozřejmě je ale riziko, že někdo porovnáním vstupů a výstupů ten princip fungování odhalí.

[billgates]

Nie je to tak. Uplne staci prezentacia na verejnosti, predaj vyrobku, atd. Proste akonahle sa verejne prezentuje, co to robi, tak je to "public disclosure" a zacina plynut 12 mesiacov. Vobec nie je dolezite zverejnit ako to robi.

Tu je to napriklad jednoducho opisane:

A public disclosure refers to a communication of an idea or invention without any confidentiality obligations, either written or oral. Just a few examples of public disclosures include publications, presentations, trade shows, patent or trademark applications, seminars, press releases, and offers for sale.

Zdroj: Public Disclosures and Patentability

Ale clankov o tomto je plny net. Pred par rokmi sme tymito hrozami prechadzali, aj ked my sme riesili celosvetove patenty. Kazdopadne, kazdy patentak vam povie, ze akonahle to zverejnite, ste v prdeli. Kym nie je podany navrh v PCT, tak treba drzat hubu :)

[Gréta]

hóóódně takovejch služeb už jakoby existuje :O :O možná je jako zkus pogooglit a porovnat jestli některá nedělá to samý stejným zorečkem :O ;D

[Josef Kufner]

Hodně produktů použvá strategii, kdy komunitní verze je čistě opensource a v pohodě použitelná, ale pak je ještě enterprise verze, která má pár věcí navíc pro usnadnění života velkým týmům a firmám. Například integrace s různými nástroji či vazby na databáze (typicky LDAP). Naneštěstí to asi nebude případ pro doostřování obrázku.

[Gréta]

...........mám Aspergera, dyslexii, dysgrafii, trochu dyskalkuli.........

noa přesně proto se vyhejbám těm různejm cvokařům a psycholožkám voni by si určitě něco našli byto vypadalo že vodvedli nějakou práci :O ;D z 99.9999999999% sou to různý zamindrákovaný lidi který těší že jim tam jakoby příde někdo poplakat a pak si nepřipadaj jako takový nuly aže ti uměj 'něco najít' je jediný coje dělí vod toho prodávat mcdonaldu hamburgry. nenech si těma lemplama ničit život a t yjejich keci nežer a jestli si jako potřebuješ někde vylejvat srdíčko tak di třeba do kostela ke zpovědi jeto uplně to samý ale bez nějaký stigmatizace která ti v různejch těch papírech a registrech zustane a ataky pan farář narozdíl vod cvokaře fakt chce pomoct a jestli jako zaněco stojí tak je mu jako uplně jedno jestli seš třeba ateista jedi pastafarián nebo uctíváš cthulhu :O :O ;D ;D

nato co ti ty lemplové psychologický a cvokařský našli kašli a zdaleka se jim vyhejbej. neznám nikoho komu by psycholog skutečně pomoh :O :O

[Filip Jirsák]

Důležitý asi není ten kód, ale algoritmus. Takže vám asi nejde o licenci k softwaru podle autorského zákona, ale spíš o patent. Konkrétní implementaci (program) samozřejmě můžete také chránit – ale pro firmy nebude (bez patentu) nic jednoduššího, než vzít ten open source kód, vyčíst z něj algoritmus, a ten si pak implementovat po svém.

Mimochodem, prezentovat algoritmus pro ostření obrazu na JPG, který má ztrátovou kompresi, je poněkud zvláštní.

Upřímně řečeno, neřekl bych, že jde o něco převratného, takže bych se nebál toho, že na tom budou nějaké korporace rejžovat. Nejspíš si toho ani nevšimnou.

[Gréta]

noa neni tamto jpg nějaká vobfuskace by jako nešlo uplně snadno udělat reverse engineering algoritmu jak pišeš tady hele?? :O :O

[Gréta]

nóóó a neni to jenom jakoby vobyč high pass sharpening?????????? :O :O videjko s gimpem

jako i tak klobouk dolu jestlis nato přišel sám vod sebe :O ;D

[jiwopene]

Ad #11

Ukážete nám to bez ztrátové komprese (vč. nezměněného¹ původního obrázku, protože JPEG vytváří v obrázku „kostičky“)? Ukazovat doostřování na JPEGu je zvláštní nápad.

¹ tzn. neprošel ztrátovou kompresí

[jiwopene]

Ten rozmazanější obrázek v příloze byl rozostřen výpočetně nebo to tak vyšlo z foťáku? Byl doostřován RAW nebo JPEG/WebP/…?

[fotograf]

No to je přece ten RoZPtyL foToNů.

[Roman Horník]

Jo, to jsem já, jen jsem si vzpomněl na přihlašovací údaje, dlouho jsem tady nebyl.
Koukám, že na svoje plány můžu zapomenout, leda snad bych mohl nějakou firmu oslovit a zkusit to prodat. I když - kolik za to chtít?
Celý je to tak jednoduchý, že se divím, že na to nikdo zjevně nepřišel, přitom je to upravená určitá existující metoda. Jen se jednorázově pomocí onoho vzorce vygeneruje LUT (tam je to dost kritický, buď bude účinnost malá a třeba jen v určitý oblasti, nebo se budou tvořit artefakty, nebo přespříliš vzroste šum) a ten se vhodným způsobem aplikuje do zpracování IM (nebo křivka pro GIMP). V IM by to šlo i přes fx, ale hrozně pomalu. Ve výsledku dojde k velkýmu zvýraznění zastřených detailů (ovšem s potlačeným efektem kolem detailů velejemných až nulových) a malýmu až žádnýmu hrubých detailů (takže se nezvýrazní hrubej šum ani ostrý, kontrastní hrany), ale s ohledem na rozptyl fotonů do okolních pixelů. Ve výsledku se zdá, jako by měl snímek vyšší rozlišení. No a co se tejče šumu, samozřejmě naroste, ale ne z daleka tak výrazně jako u standardního ostření, jako kdybys chtěl zvýraznit jemnější detaily na srovnatelnou úroveň. Parametry nastavení jsou dva, šířka (ne v pixelech!) a hloubka záběru, jednou se mi povedlo dokonce laborováním lehce obnažit Bayerovu masku.
JPEG tady je proto, aby se to vešlo do přílohy, no, možná i kvůli zamezení zpětnýho inženýringu, dokud se celá věc nevyřeší. Původní obrázek je mírně neostrej kvůli lineárnímu filtru při zmenšování, protože snímek je z foťáku, u kterýho se softwarový doostřování vypnout nedá (takže by se zvýraznily i překmity na hranách, a to prezentovat fakt nechci) a z 1/2.3" CMOS čipu RAW nechutně šumí. Ale k žádnýmu rozostřování jsem se neuchýlil. Kdo chce, ať mi pošle něco svýho, klidně zaostřím.
Na otázku, jestli to není high pass sharpening - Ty znáš jinou metodu ostření (bez domejšlení), než na způsobu zesílení amplitudy vysokofrekvenčního signálu? Tady tomu není s jistou a vysoce klíčovou modifikací, která mnohem líp kompenzuje specifickou neostrost při pořizování snímku, jinak.
Samozřejmě to umí pracovat se vším, co pozře IM, takže prakticky se vším, nehledě na alfakanál, a samozřejmě to lze učunit selektivním, jako že by se ostřila jen jasová složka, chroma ne. Zpracování je 16bitový, výstup je v TIFFu, ale opět může bejt v čemkoliv a klidně v osmibitový nebo nižší hloubce, takže v případě služby může bejt výstup v osmi bitech s osmibitovým LUT, takže s jistým zkreslením, v placený šestnáctibit (IM víc neumí).
Jó, vědět, že se na tom nebude nikdo nehorázně pakovat (samo, že i kdybych měl celosvětovej patent, rejžáka to zajímat nebude a za chvíli to bude v mobilních aplikacích, mobilech a autokamerách), tak to všechno zabalím a hodím sem.
P. S.: Zkoušel jsem to i na zvuku :D - převedl jsem zvuk na obrazový data, ty zaostřil a znovu převedl na zvuk. Kdyby nebylo nevyhnutelných mírných meziřádkových přeslechů, tak se to hodí na kompenzaci setrvačnosti mikrofonní membrány. Hlas jasnější, srozumitelnější, ostrý bicí, u vážný hudby zvuk nástrojů jasnější, senzoricky, jako by vzorkovací frekvence byla vyšší (asi pro omezení působení dolní propusti kodéru).

[rh]

Zmizet pijavici

Tak to je dobrej degen To bude vynálezce asi jako Hejl.