Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ahoj, mám server2 s webovou službou v LAN2, jejíž router nemá veřejnou IP adresu.
Pak mám jiný server1 v LAN1, jejíž router veřejnou IP adresu má.
Aby se klienti z internetu dostali na server2, tak jsem vytvořil WireGuard tunel mezi server1 a server2. Ping mezi server1 a server2 funguje, obousměrně.
Viz náčrtek v příloze.
Můj dotaz v této fázi nesměřuje na řešení detailů, spíše na koncept:
P.S. server1 je poněkud komplikovanější (headless Archlinux, docker kontejnery s různými službami na jiných portech, iptables firewall, ...). Když se pokouším připojit na laptopu na A.B.C.D:4321, tak dle tcpdumpu na serveru2 něco chodí tunelem ze serveru1, ale protože na laptopu to nefunguje (connection timeout), tak se asi nedaří doručit zpět odpověď.
Řešení dotazu:
iptables -t nat -A POSTROUTING -d 10.99.0.10 -p tcp --dport 4321 -j SNAT --to 10.99.0.10Mimochodem ta maskarada nema na odesilani server2 zpet do tunelu zadny vliv..
Díky především za potvrzení, že DNAT & SNAT na serveru1 je vhodnou cestou.
Jak už to bývá, problém byl trochu jinde - ve FORWARD chainu byl skok na DOCKER-USER, přes který se vracející pakety již nedostaly. Těžko říci, zda jsem jsem to tak kdysi dávno nastavil sám či zda je to kouzlení dockeru.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
