Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Budu se chtít přihlásit k první službě. Tak musím do Bitwardenu dát master heslo, potvrdit libovolně silným 2FA a Bitwarden mi pošle blob všech hesel, zašifrovaný jen tím master heslem. Malware má teda jak master heslo, tak ten blob, může si to dešifrovat a kamkoli poslat. Žádné FIDO2 už nepotřebuje.
Oproti tomu u Trezoru se přihlásím k Dropboxu, předložím mu soubor na něm uložený a řeknu „chci heslo ke službě X, uživatelské jméno Y“. Trezor si to uvnitř dešifruje, ukáže mi na displeji „Chcete zpřístupnit heslo na X/Y?“, a když potvrdím, tak jen to jedno heslo se dostane do počítače. Malware samozřejmě to heslo může ihned ukrást, ale už nemůže ukrást další hesla v Trezoru uložená. Jedině že by čekal, až je všechny budu někam zadávat. Nedostane je jak na zlatém podnose jak u Bitwardenu s FIDO2.
Když o tom přemýšlím, tak je to všechno k ničemu. Základ je neinfikovat OS. Pokud člověk není opatrný a OS infikuje, nic z toho o čem píšeš asi nepomůže. Malware nemá problém čekat. Nudit se nebude a nohy ho bolet taky nezačnou. Jediné, co mi dává smysl je mít nastaven potvrzovací sms kód tam, kde je to možné. I kdyby si malware heslo přečetl, tak bez tvého mobilu by bylo útočníkovi k ničemu.
A nejde to takto nastavit u toho Trezoru? Že bys místo sms kódu potvrdil u každého přihlášení (tam kde je to možné) dialog na displeji?
Jediné, co mi dává smysl je mít nastaven potvrzovací sms kód tam, kde je to možné. I kdyby si malware heslo přečetl, tak bez tvého mobilu by bylo útočníkovi k ničemu.Souhlasím. Ale jednak ne všechny služby to umí, a asi ne u všech to je navíc žádoucí. Další faktor (SMS teda zrovna není ideální) je samozřejmě trochu obtěžující a u spousty služeb to prostě není potřeba. Což neznamená, že chci, aby malware všechny ty účty (včetně starých, kam se třeba v podstatě nikdy nepřihlašuju) měl najednou.
A nejde to takto nastavit u toho Trezoru? Že bys místo sms kódu potvrdil u každého přihlášení (tam kde je to možné) dialog na displeji?Ano, jde. Oba Trezory umí U2F a ten novější umí i FIDO2. Což je super a využívám to. Ale viz předchozí bod; zdaleka ne všechny služby to podporují a u spousty z nich by to ani nebylo žádoucí.
Jak se to používá? Když se chci někam přihlásit, jdu na web Bitwardenu, zkopíruju heslo, přihlásím se?
Protože s rozšířením v prohlížeči jen zmáčknu klávesovou zkratku, tím se formulář vyplní heslem sám, a Enter.
S Trezorem zmáčknu klávesovou zkratku, potvrdím na Trezoru, tím se formulář vyplní heslem sám, a Enter.
S webovým rozhraním Bitwardenu musím udělat ten mezikrok s jejich rozhraním, což mi nepřijde jednodušší než s Trezorem. Ale je fakt, že taky ta bezpečnost při webovém rozhraní je asi lepší než s rozšířením (nebo si neumím představit vektor útoku), takže to vyjde skoro nastejno.
V případě linuxu si nejsem jist, za jakých podmínek lze dělat sw keylogger.Na X11 může kterýkoilv program běžící pod tvým uživatelem odchytit cokoliv. Na Waylandu už to je pořešené.
Tiskni
Sdílej: