Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.06 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 9.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Byla vydána nová verze 5.2.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
XLibre Xserver je fork X.Org Serveru. Enrico Weigelt včera oznámil vydání verze 25.0 se slovy "tento fork je nezbytným, protože je výslovným přáním většiny současné skupiny X.Org (IBM / Red Hat) opustit projekt, nechat ho navždy shnít a blokovat jakékoli podstatné příspěvky, natož nové funkce".
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Experti na kybernetickou bezpečnost potvrdili (en) největší dosud zaznamenaný únik dat. Hackeři při něm odkryli skoro 16 miliard přihlašovacích údajů z celého světa včetně účtů společností Google, Apple, Facebook, dalších sociálních sítí nebo některých serverů státní správy.
Společnost Meta ve spolupráci se společností Oakley oznámila řadu chytrých brýlí Oakley. První Oakley Meta HSTN si lze předobjednat za 499 dolarů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyjádřilo podporu předložení projektu AI Gigafactory CZ, který do veřejné konzultace Evropské komise zaslala společnost České Radiokomunikace (CRA) v rámci iniciativy Project AIGF CZ. Jde o významný krok k rozvoji výpočetní infrastruktury pro umělou inteligenci (AI), která je prioritou resortu. Projekt je v souladu s cíli Národní strategie umělé inteligence ČR 2030 a je již součástí návrhu
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 154 (pdf). S podtitulem Automatizace domácnosti.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který prodlužuje lhůtu pro prodej amerických aktiv aplikace TikTok vlastněné čínskou společností ByteDance do amerických rukou o dalších 90 dnů. Americký Kongres loni v dubnu kvůli bezpečnostním obavám přijal zákon, podle kterého měl vstoupit v platnost zákaz sítě TikTok v USA v případě, že se prodej neuskuteční do 19. ledna. Trump však v lednu lhůtu pro prodej prodloužil o 75 dnů. V dubnu pak přikročil k prodloužení o dalších 75 dnů, lhůta tak měla vypršet dnešním dnem.
NX-1.4.0
a pustil jsem se podle návodu, který jsem však trošku upravil, do kompilace.
Do nějakého adresáře (ne však /usr/NX
, jak se tam píše) jsem vybalil tohle:
nxcomp nxcompext nxproxy nx-X11 nxagent nxauthSpustil jsem v
nx-X11
make WorldDoinstaloval jsem taky RDP a RFB, ale asi mi na nic nebudou. Stáhl jsem si skripty freenx-0.4.1 a přihodil je k výše uvedeným zdrojákům, podle přiloženého návodu jsem celé NX nainstaloval do
/usr/NX
.
Pak jsem nainstaloval linoxového klienta NX a vybalil ho také tam. Knihovny jsem si přepsat nenechal. Přidal jsem však symbolický odkaz libcrypto.so.4
, který vede na /usr/lib/libcrypro.doplňte-si-svoje
, protože se ona knihovna v mém systému čísluje jinak.
Nakonec jsem spustil skript nxsetup --install
, okopíroval jsem klíč /var/lib/nxserver/home/client.id_dsa.key
do /usr/NX/share
, aby se k němu klient dostal. Vytvořil jsem pomocí nxserver --adduser
uživatelský účet a změnil mu heslo pomocí nxserver --passwd
. Ještě jsem v /etc/shadow
odblokoval uživatele nx
tím, že jsem mu nastavil heslo, jinak by se přes SSH, na kterém je NX také založen, nedalo spojení navázat. Jistě to jde i jinak, ale passwd nx
a naťukání nějakého šíleného nesmyslu (nebude potřeba to heslo znát) stačilo.
Potom jsem se konečně dostal k pokusům. Server byl nastaven (spouští se až po navázání SSH spojení!), klient ještě ne. Naťukal jsem tam všecko potřebné (127.0.0.1, login, heslo a tak), hlavně však "New virtual desktop", což prý umožňuje dosáhnout největšího požitku ze vzdálené práce. A ono to najelo! Okopíroval jsem pak NX na server včetně šifrovacích klíčů (všichni klienti musí mít k dispozici onen client.id_dsa.key
, takže na tom není nic špatného) a nahodil jej. Teď je na místě konečně porovnat NX a jiné technologie.
NX je zprvu velmi náročný na přenosové pásmo, než se dostatečně naplní vyrovnávací paměti. Třeba takový FireFox nastavený na svoji výchozí stránku http://www.mozilla.org/products/firefox/ potřebuje ke svému startu přenést 300 kB. To je pořádná otrava i přes obyčejný modem, takže by se mohlo zdát, že 9600 b/s stačit nebude. Na druhou stranu, na NoMachine.org se píše, že obě strany poznají rychlejší linku a dokáží ji náležitě využít (mám 4096/1024 kb/s), takže ani s modemem by to nemusela být až taková hrůza. Po zaplnění cache se však asi 3-4. spuštění FireFoxu povedlo takřka "zadarmo".
Obyčejný SSH tunel pro X11 dopadl přišerně. FireFox si nestoudně řekl o 6-7 MB, a to jenom proto, že jsem si dopřál luxus 24-bitové hloubky. S osmibitovou hloubkou to dopadlo podstatně lépe (asi 3 MB), ale stále je to mnoho.
NX je tedy dobrá volba, je především zadarmo, takže si ji může kdokoli snadno vyzkoušet. Jak klient, tak server potřebují snad jen funkční SSH, klient ještě potřebuje knihovny Qt a samozřejmě X11.
Tiskni
Sdílej: