Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
WMaker umoznuje pouzivat 2 typy ikon(vlastne 3, kdy poslednim typem je dokovatelna aplikace). Jsou tu miniwindows a application icons.
Application icons umoznuji ovladat vsechna okna aplikace(napr. Gimp nebo i xtermy). Jednou klavesovou zkratkou(i pomoci mysi)se tak da cela aplikace skryt(hide). Velice vyhodne pro uklid plochy - i 1152x864 je nekdy malo. Application icon navic indikuje, v jakem stavu se aplikace, kterou ikona reprezentuje, nachazi. Pokud jsou v levem dolnim rohu ikony 3 bodky, aplikace nebezi a spusti se dvojklikem na ikonu. Pokud tam je bodka jedna, aplikace je skryta. Dvojklik pak aplikaci odkryje a zmeni workspace na ten s hlavnim oknem aplikace. No a pokud v levem dolnim rohu application ikony neni zadna tecka, aplikace bezi a neni skryta, okna ale muzou byt minimalizovana. Tyto ikony muzou byt prichycene do doku nebo na sponku. Rozdil je v tom, ze pokud jsou v doku, jsou viditelne vsude kde dok, na sponce se daji nastavit ikony pro jednotlive workspaces. Pokud je app. ikona pro nekterou aplikaci zbytecna da se pro tuto aplikaci zakazat. Takova aplikace potom nejde skryt. Na application ikony jsem si velice rychle zvykl a uz skoro vubec neminimalizuju
.
Oproti tomu miniwindows reprezentuji jednotliva okna ovladana WMakerem. maji svuj nazev, takze se daji (skoro rychle a jednoduse) rozlisit. Miniwindows se umi sporadane rovnat na urcitou stranu obrazovky a da se nastavit, aby je maximalizovana okna nezakryla, takze jsou stale po ruce. Pokud pouzivame s WMakerem jeste nejaky jiny program pro spravu aplikaci v Xwindow(napr. Gnome), daji se miniwindows uplne zakazat.
Tiskni
Sdílej: