Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
WMaker umoznuje pouzivat 2 typy ikon(vlastne 3, kdy poslednim typem je dokovatelna aplikace). Jsou tu miniwindows a application icons.
Application icons umoznuji ovladat vsechna okna aplikace(napr. Gimp nebo i xtermy). Jednou klavesovou zkratkou(i pomoci mysi)se tak da cela aplikace skryt(hide). Velice vyhodne pro uklid plochy - i 1152x864 je nekdy malo. Application icon navic indikuje, v jakem stavu se aplikace, kterou ikona reprezentuje, nachazi. Pokud jsou v levem dolnim rohu ikony 3 bodky, aplikace nebezi a spusti se dvojklikem na ikonu. Pokud tam je bodka jedna, aplikace je skryta. Dvojklik pak aplikaci odkryje a zmeni workspace na ten s hlavnim oknem aplikace. No a pokud v levem dolnim rohu application ikony neni zadna tecka, aplikace bezi a neni skryta, okna ale muzou byt minimalizovana. Tyto ikony muzou byt prichycene do doku nebo na sponku. Rozdil je v tom, ze pokud jsou v doku, jsou viditelne vsude kde dok, na sponce se daji nastavit ikony pro jednotlive workspaces. Pokud je app. ikona pro nekterou aplikaci zbytecna da se pro tuto aplikaci zakazat. Takova aplikace potom nejde skryt. Na application ikony jsem si velice rychle zvykl a uz skoro vubec neminimalizuju 
.
Oproti tomu miniwindows reprezentuji jednotliva okna ovladana WMakerem. maji svuj nazev, takze se daji (skoro rychle a jednoduse) rozlisit. Miniwindows se umi sporadane rovnat na urcitou stranu obrazovky a da se nastavit, aby je maximalizovana okna nezakryla, takze jsou stale po ruce. Pokud pouzivame s WMakerem jeste nejaky jiny program pro spravu aplikaci v Xwindow(napr. Gnome), daji se miniwindows uplne zakazat.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz