Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Věci nejsou tak jednoduché, jak se zdají.
Bonding je technologie na úrovni 2. síťové vrstvy, pomocí níž je možné svázat ("zbondovat" - víte, co je bondage, ne?) několik fyzických linek do jedné logické. Typický příklad: máte switch, v něm spoustu klientů a jeden server. Síťovka v serveru nestíhá. Můžete přidat do serveru druhou síťovku, sbondovat je dohromady, analogicky to nastavit na switchi, a tak povýšit připojení serveru do switche.
Celý bonding je založený na tom, že máte dvě zařízení, propojená více linkami - ona dvě zařízení nastavíte tak, že budou ty společné linky nějak sdílet.
V případě sdílení konektivity jde o něco úplně jiného - tam nemáte dva uzly propojené více linkami. Tam potřebujete mechanismus na úrovni 3. vrstvy, který to bude nějak routovat mezi dva poskytovatele. Není to jednoduché.
Můžete se například rozhodnout, že polovina vašich uživatel půjde přes poskytovatele A, druhá polovina přes poskytovatele B. Anebo se můžete rozhodnout, že na seznam.cz a centrum.cz půjdou všichni přes A, všude jinde přes B. Můžete se samozřejmě rozhodnout i jakkoliv jinak. Nicméně vždycky budete muset nějak rozhodnout o tom, jaká část provozu poteče kudy a proč. Jmenuje se to "routing policy" - směrovací politika. A je to přesně to, co si musíte napřed sám vymyslet. Samo se to nerozdělí.
Až budete mít vymyšlenou routing policy, začněte se zajímat o mechanismus zvaný "policy based routing" - například zde. Jinak to nejde.
Suma sumárum - koncoví uživatelé musejí mít nějaké privátní NATované adresy, váš hlavní router je bude "podle nálady" překládat k jednomu nebo druhému poskytovateli. Nevyhnete se tomu, musíte to nějak rozseknout ručně.
Jste-li hodně líný a nechce se vám to řešit takto, hledejte témata jako "BGP" nebo "autonomous system". Ale to asi není váš problém.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz