Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Věci nejsou tak jednoduché, jak se zdají.
Bonding je technologie na úrovni 2. síťové vrstvy, pomocí níž je možné svázat ("zbondovat" - víte, co je bondage, ne?) několik fyzických linek do jedné logické. Typický příklad: máte switch, v něm spoustu klientů a jeden server. Síťovka v serveru nestíhá. Můžete přidat do serveru druhou síťovku, sbondovat je dohromady, analogicky to nastavit na switchi, a tak povýšit připojení serveru do switche.
Celý bonding je založený na tom, že máte dvě zařízení, propojená více linkami - ona dvě zařízení nastavíte tak, že budou ty společné linky nějak sdílet.
V případě sdílení konektivity jde o něco úplně jiného - tam nemáte dva uzly propojené více linkami. Tam potřebujete mechanismus na úrovni 3. vrstvy, který to bude nějak routovat mezi dva poskytovatele. Není to jednoduché.
Můžete se například rozhodnout, že polovina vašich uživatel půjde přes poskytovatele A, druhá polovina přes poskytovatele B. Anebo se můžete rozhodnout, že na seznam.cz a centrum.cz půjdou všichni přes A, všude jinde přes B. Můžete se samozřejmě rozhodnout i jakkoliv jinak. Nicméně vždycky budete muset nějak rozhodnout o tom, jaká část provozu poteče kudy a proč. Jmenuje se to "routing policy" - směrovací politika. A je to přesně to, co si musíte napřed sám vymyslet. Samo se to nerozdělí.
Až budete mít vymyšlenou routing policy, začněte se zajímat o mechanismus zvaný "policy based routing" - například zde. Jinak to nejde.
Suma sumárum - koncoví uživatelé musejí mít nějaké privátní NATované adresy, váš hlavní router je bude "podle nálady" překládat k jednomu nebo druhému poskytovateli. Nevyhnete se tomu, musíte to nějak rozseknout ručně.
Jste-li hodně líný a nechce se vám to řešit takto, hledejte témata jako "BGP" nebo "autonomous system". Ale to asi není váš problém.
Tiskni
Sdílej: