Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Dobrý den, měl bych jeden skromný dotaz. Předem se omlouvám za možnou rozsáhlost příspěvku, ale musím to rozepsat trochu obšírněji.
Za ideální rozdělení disku, pokud by na něm byly Windows samotné, považuji 10GB oddíl pro systém a zbytek kapacity disku oddíl pro data (= to co chci aby přežilo formátování).
Při mých dosavadních instalacích Linuxu jsem to s rozdělováním disku měl vyřešené docela jednoduše - prostě jsem na disku nejdříve nechal asi 10GB volné místo a při vytváření oddílů jsem v tomto prostoru vytvořil 9,5GB oddíl připojený do / a 0,5GB oddíl pro swap.
Pokud jsem chtěl Linux přeinstalovat a měl jsem na disku nějaká data, která jsem chtěl aby přežila reinstalaci, vyřešil jsem to také jednoduše - buďto jsem měl někde vytvořený oddíl na FAT, kam jsem je překopíroval, nebo jsem prostě nabootoval do Windows a z Linuxového oddílu data zkopíroval pomocí Total Commanderu s pluginem ex2fs.
Teď k mému dotazu... rád bych vytvořil Linuxovou obdobu oddílu pro data z Windows. Prostě jeden oddíl například typu ext2fs připojený do třeba /mnt/data, kde bych měl například instalace programů pro Linux atd. Potíž je v tom, že si nejsem jist jak je to s přístupovými právy... pokud takový oddíl vytvořím a pokusím se přeinstalovat Linux, tak některé distribuce (Mandrake, který jsem kdysi používal, nyní používám Slackware) zobrazí hlášku s dotazem co s takovým filesystémem udělat - zda ho naformátovat, nebo nechat beze změn. Tak bych rád věděl, jestli nebude dělat nějaký nepořádek, když na tom fiktivním /mnt/data budu mít soubory jejichž vlastníkem bude uživatel, který po nově nainstalovaném systému v systému nebude. Dobrá, předpokládám že pod rootem to samozřejmě přečíst půjde. Ale jde nějak vytvořit nějaký rozumný oddíl abych na něj mohl kopírovat data kýmkoliv a po reinstalaci nemusel nějak z rootovského účtu přenastavovat práva na celém oddílu? Nebo jak na tohle správně?
Předem díky za odpověď 
Dobře, díky za odpovědi, oboje považuji za docela čisté řešení.... pro úplnost dodávám, že mě ještě napadlo jedno řešení spíše z kategorie prasáren, které sice nehodlám použít, zato by mě zajímal váš názor...
Před nějakou dobou jsem řešil problém toho, aby ne-root
uživatel mohl přistupovat na ntfs oddíl v /mnt/ntfs-c. Odpověď jsem našel zde v diskusích (zlaté fórum tady na ABC Linuxu
) -
umask=022.
Tak mě napadlo, pokud bych měl příslušný oddíl připojený do /mnt/data a v /etc/fstab nastavené například umask=000, jak by se vyhodnocovala přístupová práva potom? Použilo by se normální nastavení u konkrétního souboru či adresáře, nebo by pro všechny soubory na tom oddílu platilo nastavení umask, a tudíž bych mohl kýmkoliv číst, vytvářet nebo mazat cokoliv na tomto oddílu?
Tiskni
Sdílej: