Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Dobrý den, měl bych jeden skromný dotaz. Předem se omlouvám za možnou rozsáhlost příspěvku, ale musím to rozepsat trochu obšírněji.
Za ideální rozdělení disku, pokud by na něm byly Windows samotné, považuji 10GB oddíl pro systém a zbytek kapacity disku oddíl pro data (= to co chci aby přežilo formátování).
Při mých dosavadních instalacích Linuxu jsem to s rozdělováním disku měl vyřešené docela jednoduše - prostě jsem na disku nejdříve nechal asi 10GB volné místo a při vytváření oddílů jsem v tomto prostoru vytvořil 9,5GB oddíl připojený do / a 0,5GB oddíl pro swap.
Pokud jsem chtěl Linux přeinstalovat a měl jsem na disku nějaká data, která jsem chtěl aby přežila reinstalaci, vyřešil jsem to také jednoduše - buďto jsem měl někde vytvořený oddíl na FAT, kam jsem je překopíroval, nebo jsem prostě nabootoval do Windows a z Linuxového oddílu data zkopíroval pomocí Total Commanderu s pluginem ex2fs.
Teď k mému dotazu... rád bych vytvořil Linuxovou obdobu oddílu pro data z Windows. Prostě jeden oddíl například typu ext2fs připojený do třeba /mnt/data, kde bych měl například instalace programů pro Linux atd. Potíž je v tom, že si nejsem jist jak je to s přístupovými právy... pokud takový oddíl vytvořím a pokusím se přeinstalovat Linux, tak některé distribuce (Mandrake, který jsem kdysi používal, nyní používám Slackware) zobrazí hlášku s dotazem co s takovým filesystémem udělat - zda ho naformátovat, nebo nechat beze změn. Tak bych rád věděl, jestli nebude dělat nějaký nepořádek, když na tom fiktivním /mnt/data budu mít soubory jejichž vlastníkem bude uživatel, který po nově nainstalovaném systému v systému nebude. Dobrá, předpokládám že pod rootem to samozřejmě přečíst půjde. Ale jde nějak vytvořit nějaký rozumný oddíl abych na něj mohl kopírovat data kýmkoliv a po reinstalaci nemusel nějak z rootovského účtu přenastavovat práva na celém oddílu? Nebo jak na tohle správně?
Předem díky za odpověď 
19.4.2005 09:25
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
Dobře, díky za odpovědi, oboje považuji za docela čisté řešení.... pro úplnost dodávám, že mě ještě napadlo jedno řešení spíše z kategorie prasáren, které sice nehodlám použít, zato by mě zajímal váš názor...
Před nějakou dobou jsem řešil problém toho, aby ne-root
uživatel mohl přistupovat na ntfs oddíl v /mnt/ntfs-c. Odpověď jsem našel zde v diskusích (zlaté fórum tady na ABC Linuxu 
) -
umask=022.
Tak mě napadlo, pokud bych měl příslušný oddíl připojený do /mnt/data a v /etc/fstab nastavené například umask=000, jak by se vyhodnocovala přístupová práva potom? Použilo by se normální nastavení u konkrétního souboru či adresáře, nebo by pro všechny soubory na tom oddílu platilo nastavení umask, a tudíž bych mohl kýmkoliv číst, vytvářet nebo mazat cokoliv na tomto oddílu?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
19.4.2005 06:47