Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Dobrý den, měl bych jeden skromný dotaz. Předem se omlouvám za možnou rozsáhlost příspěvku, ale musím to rozepsat trochu obšírněji.
Za ideální rozdělení disku, pokud by na něm byly Windows samotné, považuji 10GB oddíl pro systém a zbytek kapacity disku oddíl pro data (= to co chci aby přežilo formátování).
Při mých dosavadních instalacích Linuxu jsem to s rozdělováním disku měl vyřešené docela jednoduše - prostě jsem na disku nejdříve nechal asi 10GB volné místo a při vytváření oddílů jsem v tomto prostoru vytvořil 9,5GB oddíl připojený do / a 0,5GB oddíl pro swap.
Pokud jsem chtěl Linux přeinstalovat a měl jsem na disku nějaká data, která jsem chtěl aby přežila reinstalaci, vyřešil jsem to také jednoduše - buďto jsem měl někde vytvořený oddíl na FAT, kam jsem je překopíroval, nebo jsem prostě nabootoval do Windows a z Linuxového oddílu data zkopíroval pomocí Total Commanderu s pluginem ex2fs.
Teď k mému dotazu... rád bych vytvořil Linuxovou obdobu oddílu pro data z Windows. Prostě jeden oddíl například typu ext2fs připojený do třeba /mnt/data, kde bych měl například instalace programů pro Linux atd. Potíž je v tom, že si nejsem jist jak je to s přístupovými právy... pokud takový oddíl vytvořím a pokusím se přeinstalovat Linux, tak některé distribuce (Mandrake, který jsem kdysi používal, nyní používám Slackware) zobrazí hlášku s dotazem co s takovým filesystémem udělat - zda ho naformátovat, nebo nechat beze změn. Tak bych rád věděl, jestli nebude dělat nějaký nepořádek, když na tom fiktivním /mnt/data budu mít soubory jejichž vlastníkem bude uživatel, který po nově nainstalovaném systému v systému nebude. Dobrá, předpokládám že pod rootem to samozřejmě přečíst půjde. Ale jde nějak vytvořit nějaký rozumný oddíl abych na něj mohl kopírovat data kýmkoliv a po reinstalaci nemusel nějak z rootovského účtu přenastavovat práva na celém oddílu? Nebo jak na tohle správně?
Předem díky za odpověď 
Dobře, díky za odpovědi, oboje považuji za docela čisté řešení.... pro úplnost dodávám, že mě ještě napadlo jedno řešení spíše z kategorie prasáren, které sice nehodlám použít, zato by mě zajímal váš názor...
Před nějakou dobou jsem řešil problém toho, aby ne-root
uživatel mohl přistupovat na ntfs oddíl v /mnt/ntfs-c. Odpověď jsem našel zde v diskusích (zlaté fórum tady na ABC Linuxu
) -
umask=022.
Tak mě napadlo, pokud bych měl příslušný oddíl připojený do /mnt/data a v /etc/fstab nastavené například umask=000, jak by se vyhodnocovala přístupová práva potom? Použilo by se normální nastavení u konkrétního souboru či adresáře, nebo by pro všechny soubory na tom oddílu platilo nastavení umask, a tudíž bych mohl kýmkoliv číst, vytvářet nebo mazat cokoliv na tomto oddílu?
Tiskni
Sdílej: