Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Dobrý den, měl bych jeden skromný dotaz. Předem se omlouvám za možnou rozsáhlost příspěvku, ale musím to rozepsat trochu obšírněji.
Za ideální rozdělení disku, pokud by na něm byly Windows samotné, považuji 10GB oddíl pro systém a zbytek kapacity disku oddíl pro data (= to co chci aby přežilo formátování).
Při mých dosavadních instalacích Linuxu jsem to s rozdělováním disku měl vyřešené docela jednoduše - prostě jsem na disku nejdříve nechal asi 10GB volné místo a při vytváření oddílů jsem v tomto prostoru vytvořil 9,5GB oddíl připojený do / a 0,5GB oddíl pro swap.
Pokud jsem chtěl Linux přeinstalovat a měl jsem na disku nějaká data, která jsem chtěl aby přežila reinstalaci, vyřešil jsem to také jednoduše - buďto jsem měl někde vytvořený oddíl na FAT, kam jsem je překopíroval, nebo jsem prostě nabootoval do Windows a z Linuxového oddílu data zkopíroval pomocí Total Commanderu s pluginem ex2fs.
Teď k mému dotazu... rád bych vytvořil Linuxovou obdobu oddílu pro data z Windows. Prostě jeden oddíl například typu ext2fs připojený do třeba /mnt/data, kde bych měl například instalace programů pro Linux atd. Potíž je v tom, že si nejsem jist jak je to s přístupovými právy... pokud takový oddíl vytvořím a pokusím se přeinstalovat Linux, tak některé distribuce (Mandrake, který jsem kdysi používal, nyní používám Slackware) zobrazí hlášku s dotazem co s takovým filesystémem udělat - zda ho naformátovat, nebo nechat beze změn. Tak bych rád věděl, jestli nebude dělat nějaký nepořádek, když na tom fiktivním /mnt/data budu mít soubory jejichž vlastníkem bude uživatel, který po nově nainstalovaném systému v systému nebude. Dobrá, předpokládám že pod rootem to samozřejmě přečíst půjde. Ale jde nějak vytvořit nějaký rozumný oddíl abych na něj mohl kopírovat data kýmkoliv a po reinstalaci nemusel nějak z rootovského účtu přenastavovat práva na celém oddílu? Nebo jak na tohle správně?
Předem díky za odpověď 
19.4.2005 09:25
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
Dobře, díky za odpovědi, oboje považuji za docela čisté řešení.... pro úplnost dodávám, že mě ještě napadlo jedno řešení spíše z kategorie prasáren, které sice nehodlám použít, zato by mě zajímal váš názor...
Před nějakou dobou jsem řešil problém toho, aby ne-root
uživatel mohl přistupovat na ntfs oddíl v /mnt/ntfs-c. Odpověď jsem našel zde v diskusích (zlaté fórum tady na ABC Linuxu 
) -
umask=022.
Tak mě napadlo, pokud bych měl příslušný oddíl připojený do /mnt/data a v /etc/fstab nastavené například umask=000, jak by se vyhodnocovala přístupová práva potom? Použilo by se normální nastavení u konkrétního souboru či adresáře, nebo by pro všechny soubory na tom oddílu platilo nastavení umask, a tudíž bych mohl kýmkoliv číst, vytvářet nebo mazat cokoliv na tomto oddílu?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
19.4.2005 06:47