Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
V zásadě ani nemusíte, protože to co potřebujete vy, toho tím nedosáhnete. Na bridgovaném rozhraní můžete provozovat řekněme lokální firewall a filtrovat provoz pro stroj, na němž ten bridge běží. Ale nemůžete (běžným způsobem) filtrovat provoz forwardovaný z jednoho rozhraní na druhé - ta mašina totiž neroutuje a nic neví o 3. síťové vrstvě, takže iptables si nepřijdou k lizu. Existují paketové filtry i pro bridge, ale ty fungují na 2. vrstvě a můžete filtrovat tak jako podle MAC adres a tím to hasne.
Vy se snažíte udělat switch chovající se jako router a zároveň router chovající se jako switch, pokud možno z každého trochu. Výsledek jaksi z podstaty věci nebude uspokojivý.
Ano, mezi bridgem a dalším rozhraním iptables samozřejmě fungují. Ale to jaksi nijak nesouvisí s prostým faktem, že nefungují mezi dvěma rozhraními spojenými do bridge.
Lepší nápad jak to vyřešit by se určitě našel. Ale, otázka zní, co je vlastně potřeba řešit? Co vás přivedlo k uspořádání mít dvě sítě se stejnou síťovou adresou? Pak to samozřejmě principiálně routovat nebude. Ne že by neexistovala řešení, jak to obchcat, ale spíš by mě zajímalo, proč si tímto způsobem vůbec začínat komplikovat život...
Pak je to ovšem velmi smutný příběh. Pokud nechci mít dvě sítě, ale chci mezi těmito dvěma sítěmi mít router, paketový filtr, řízení rychlosti a nevím co ještě, pak mám sakra problém.
Ocituju tady výrok tuším Pavla Kaňkovského z linuxové konfery - mám ho pověšený nad stolem, protože je velmi poučný: Spousta lidí stráví strašnou energii řešením problémů cestou, která je ve skutečnosti úplně úchylná, akorát se nějakým záhadným řízením osudu stala 'standardním řešením'. Na právě řešený problém se ten výrok vztahuje naprosto bezezbytku.
To chápu. A jsem stoprocentně přesvědčen, že vámi zvolená cesta vede do pekel, a že vytvoření nového síťového subnetu, změna nastavení QoS a tradiční routování bude v konečném důsledku podstatně méně práce, než se snažit zprznit bridge, aby dělal něco, co principiálně neumí a musí se k tomu přemlouvat celou soustavou vzájemně si zavazejících obezliček.
1. Kolega je zjevně vůl a žere psy. RFC 1912: Don't use CNAMEs in combination with RRs which point to other names like MX, CNAME, PTR a NS. ... [RFC 1034] in section 3.6.2 says this should not be done, and [RFC 974] explicitly states that MX records shall not point to an alias defined by a CNAME.
2. Říkáte-li, že RouterOS od Microsticu to umí, nemám důvod vám nevěřit. Moje žena umí vařit. Jak to všechno vzájemně souvisí?
3. Dobrá tedy. Pokud trváte na svém původním požadavku a původním zadání, pak použijte bridge-utils a ebtables. Přiznám se, že vůbec nevím, jestli na takovém řešení je možné provoz shapovat, ale za zkoušku nic nedáte.
Ale, jak nad tím tak přemýšlím, napadá mě řešení, které by mohlo být funkční a nemusíte vyrábět a routovat novou IP podsíť. Nastavte na rozhraní směrem k providerovi 10.1.1.12/28, s providerem se domluvte, ať na svém routeru (předpokládám 10.1.1.1/24) nastaví rovněž 10.1.1.1/28 + routing 10.1.1.0/24 via 10.1.1.12. Na druhém rozhraní svého stroje nemůžete nechat 10.1.1.13/24, ale nastavte tam 10.1.1.16/24 nebo vyšší. Strojům v té wireless síti musíte změnit def-gw ze stávající (asi) 10.1.1.1 na oněch 10.1.1.16 a mělo by to jet. Na tom routeru pak můžete naprosto běžným způsobem provozovat jakékoliv filtry a shapery.
Nebo samozřejmě nějak jinak podobně, ale předpokládám, že základní myšlenka je jasná, ne?
Tiskni
Sdílej: