curl up 2026, tj. setkání vývojářů a uživatelů curlu, proběhne opět v Praze. O víkendu 23. a 24. května v Pracovně.
Aplikace pro ověřování věku uživatelů on-line platforem je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Půjde podle ní o bezplatné a snadno použitelné řešení, které pomůže chránit děti před škodlivým a nelegálním obsahem. Aplikace bude podle ní fungovat na jakémkoli zařízení a bude zcela anonymní.
V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Keďže nie som skúsený root v Linuxe a ani programátor /začínam sa učiť nebyť lama/, mám 2 dotazy ohľadne programov, ktorých riešenie by mi určite pomohlo.
AD1: Všimol som si, že Linux robí jednu vynikajúcu vec ktorú Windows nerobí a to, že si ukladá konfiguráciu a neviem čo všetko v /home, čo umožňuje rýchlu neskoršiu prípadnú inštaláciu distribúcie, keďže plno nastavení si prevezme.
Lenže na druhej strane skúšam programy a stále nejaký nainštalujem a odinštalujem. Zostanú na disku zbytočné nastavenia a knižnice. Existuje nejaký spoľahlivý program na čistenie balastu pre Linux?
AD2: Zase sa to týka súborov a dát, pri skúšaní inštalácií som si všimol, že niekedy vypíše konzola niečo v zmysle že sa nedá inštalovať daný soft. Je nejaká utilita, ktorá vie opravovať vzniknuté chyby v systéme?
Používam Linux Mandrake 10.1, chcem mať čistý a od chýb vychytaný desktop a potrebujem poradiť od Vás. Nechcem nechtiac vymazať to čo nemôžem a rád by som videl na druhej strane, v akom stave mám systém, či je spoľahlivý.
Ospravedlňujem sa ak sem zavádzam zvyklosti z Windowsu, je to len zvyk.
make uninstall (aj keď nie vždy to ide
))
./configure make checkinstallpotom mate zarucene, ze program skomp. zo zdrojoveho kodu sa bude dat odinstalovat. Pri odinstalovani balikov, je dobre mat prehlad co je nainstalovane (rpm -qa) alebo vyhladavat baliky (rpm -qa |grep balik). Nadbytocne kniznice imho by nemali byt problem, kedze na disku zaberaju minimum (zanedbatelne) miesta, do pamati sa zavadzaju iba ak ich je treba.
make clean. Ale předpokládám, že pokud se ti to nepodaří zkompilovat, tak ten adresář stejně smázneš, takže ti v systému nezůstane nic.
Ked sme pri zbytocnych suboroch, mozem mazat v /home adresare s nazvami programov, ktore uz nepouzivam?Jestli si nejsi jisty, co to je, tak to místo smazání přesuň do nějakého jiného adresáře a teprve když ti to nebude chybět, tak to smaž.
./configure --prefix=/usr && makeJiž sem patří rozhodnutí, kam se bude program instalovat. Některé nedávám do
/usr, ale do /opt/program-verze, čímž si dost ulehčuji práci./opt/program-verze, spustím jen make install a je hotovo. Pokud do /usr, udělám něco jiného:
mkdir /tmp/program-verze make DESTDIR=/tmp/program-verze install cd /tmp/program-verze tar -cvf - * | bzip2 -9 > program-verze-bin.tar.bz2 tar -C / -xvjf program-verze-bin.tar.bz2Problém je, že ne všechny programy a knihovny lze takto snadno přesměrovat, někdy se tam proměnná jmenuje
INSTALL_ROOT, někdy INSTALL_PREFIX, někdy tam není vůbec a je potřeba Makefile upravit. Pokud jde o program v Pythonu, je tam setup.py, ale ten také podporuje náhradní kořen.
tar -tjf program-verze-bin.tar.bz2 > /tmp/list cd / rm -f `cat /tmp/list` rmdir -p `cat /tmp/list` rm /tmp/listPrůpovídky o nesmazatelnosti některých adresářů lze v klidu ignorovat. Hlavní je však parametr
-f u rm, záměna s -rf by dopadla asi víte jak.
Ak nejaky program odinstalujes vsetky skryte subory mozes vymazat, mozes sa v nich hrabat, nastavovat atd (niektore programy bez toho aby si editoval skryte configuracne subory ani nenastavis)
/usr/local a potom se dají ručně smazat.
Co se týká programů, které si stáhneš v binární podobě (wmvare, opera, openoffice, jre, ...), tak ty instaluji (jsem instaloval, v gentoo se tohle děje automaticky) do /opt/. Ale ve Slackware jsem i z těchto dělal balíčky, protože jsem přidával .desktop soubory pro KDE, grafiku, odkazy do /usr. Takže OpenOffice jsem měl v /usr/lib/openoffice.org a i ty jsem spravoval přes balíčkovací systém.
Tiskni
Sdílej: