Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu lednový souhrn novinek.
Baví vás bastlení, fyzika, IT a nebo prostě cokoliv technického? Proseděli jste celé Vánoce v záři obrazovky počítače a nebo jste o tom alespoň snili? Chcete se pochlubit technickými vánočními dárky? Pak doražte na Virtuální Bastlírnu - online pokec (nejen) techniků a bastlířů!
… více »Desktopové prostředí Enlightenment bylo vydáno ve verzi 0.27.0, provázejí ho knihovny EFL 1.28. Jde o převážně opravné vydání opět po roce.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.45.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána nová verze 2.48.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 93 vývojářů, z toho 35 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Byl vydán Debian 12.9, tj. devátá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Před dvanácti lety, ve svých šestadvaceti letech, navždy odešel Aaron Swartz, výjimečný americký hacker (programátor), spisovatel, archivář, politický organizátor a internetový aktivista. Aaron Swartz založil Demand Progress, spolupracoval na projektech Open Library, Internet Archive a Reddit. Ve svých čtrnácti se podílel na specifikaci RSS 1.0. Vytvořil webový framework web.py, pracoval na tor2web a rozšíření HTTPS Everywhere
… více »Byla vydána nová major verze 3.20.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
Na Kickstarteru byla spuštěna plánovaná kampaň na open source modulární přenosné mini počítače Pilet 5 a Pilet 7 postavené na Raspberry Pi 5. Jejich cena je 215 a 202 amerických dolarů.
Keďže nie som skúsený root v Linuxe a ani programátor /začínam sa učiť nebyť lama/, mám 2 dotazy ohľadne programov, ktorých riešenie by mi určite pomohlo.
AD1: Všimol som si, že Linux robí jednu vynikajúcu vec ktorú Windows nerobí a to, že si ukladá konfiguráciu a neviem čo všetko v /home, čo umožňuje rýchlu neskoršiu prípadnú inštaláciu distribúcie, keďže plno nastavení si prevezme.
Lenže na druhej strane skúšam programy a stále nejaký nainštalujem a odinštalujem. Zostanú na disku zbytočné nastavenia a knižnice. Existuje nejaký spoľahlivý program na čistenie balastu pre Linux?
AD2: Zase sa to týka súborov a dát, pri skúšaní inštalácií som si všimol, že niekedy vypíše konzola niečo v zmysle že sa nedá inštalovať daný soft. Je nejaká utilita, ktorá vie opravovať vzniknuté chyby v systéme?
Používam Linux Mandrake 10.1, chcem mať čistý a od chýb vychytaný desktop a potrebujem poradiť od Vás. Nechcem nechtiac vymazať to čo nemôžem a rád by som videl na druhej strane, v akom stave mám systém, či je spoľahlivý.
Ospravedlňujem sa ak sem zavádzam zvyklosti z Windowsu, je to len zvyk.
make uninstall
(aj keď nie vždy to ide ))
./configure make checkinstallpotom mate zarucene, ze program skomp. zo zdrojoveho kodu sa bude dat odinstalovat. Pri odinstalovani balikov, je dobre mat prehlad co je nainstalovane (rpm -qa) alebo vyhladavat baliky (rpm -qa |grep balik). Nadbytocne kniznice imho by nemali byt problem, kedze na disku zaberaju minimum (zanedbatelne) miesta, do pamati sa zavadzaju iba ak ich je treba.
make clean
. Ale předpokládám, že pokud se ti to nepodaří zkompilovat, tak ten adresář stejně smázneš, takže ti v systému nezůstane nic.
Ked sme pri zbytocnych suboroch, mozem mazat v /home adresare s nazvami programov, ktore uz nepouzivam?Jestli si nejsi jisty, co to je, tak to místo smazání přesuň do nějakého jiného adresáře a teprve když ti to nebude chybět, tak to smaž.
./configure --prefix=/usr && makeJiž sem patří rozhodnutí, kam se bude program instalovat. Některé nedávám do
/usr
, ale do /opt/program-verze
, čímž si dost ulehčuji práci./opt/program-verze
, spustím jen make install
a je hotovo. Pokud do /usr
, udělám něco jiného:
mkdir /tmp/program-verze make DESTDIR=/tmp/program-verze install cd /tmp/program-verze tar -cvf - * | bzip2 -9 > program-verze-bin.tar.bz2 tar -C / -xvjf program-verze-bin.tar.bz2Problém je, že ne všechny programy a knihovny lze takto snadno přesměrovat, někdy se tam proměnná jmenuje
INSTALL_ROOT
, někdy INSTALL_PREFIX
, někdy tam není vůbec a je potřeba Makefile
upravit. Pokud jde o program v Pythonu, je tam setup.py
, ale ten také podporuje náhradní kořen.
tar -tjf program-verze-bin.tar.bz2 > /tmp/list cd / rm -f `cat /tmp/list` rmdir -p `cat /tmp/list` rm /tmp/listPrůpovídky o nesmazatelnosti některých adresářů lze v klidu ignorovat. Hlavní je však parametr
-f
u rm
, záměna s -rf
by dopadla asi víte jak.
/usr/local
a potom se dají ručně smazat.
Co se týká programů, které si stáhneš v binární podobě (wmvare, opera, openoffice, jre, ...), tak ty instaluji (jsem instaloval, v gentoo se tohle děje automaticky) do /opt/
. Ale ve Slackware jsem i z těchto dělal balíčky, protože jsem přidával .desktop soubory pro KDE, grafiku, odkazy do /usr
. Takže OpenOffice jsem měl v /usr/lib/openoffice.org
a i ty jsem spravoval přes balíčkovací systém.
Tiskni Sdílej: