Na Epic Games Storu lze do 15. června získat zdarma počítačovou hru PAYDAY 2 (ProtonDB, Wikipedie). Linuxový port přestal být ve čtvrtek 8. června podporován.
Ezoterický programovací jazyk Brainfuck (Wikipedie) slaví 30 let. Urban Müller nahrál první implementaci tohoto jazyka na Aminet 9. června 1993.
Společnost Apple na konferenci WWDC23 představila Game Porting Toolkit. Společnost CodeWeavers informuje, tento toolkit vychází ze zdrojových kódů jejího CrossOveru, tj. komerčního Wine.
Byla vydána květnová aktualizace aneb nová verze 1.79 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.79 vyšlo také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Jak to bude s podporou rastrového grafického formátu JPEG XL ve webových prohlížečích? Google ji nedávno z Chrome a Chromia odstranil (#1178058#c84). Jednou z novinek beta verze Safari 17 je ale právě podpora JPEG XL. Vráti se JPEG XL do Chrome a Chromia (#1451807)? Dění kolem JPEG XL lze sledovat například na r/jpegxl.
Byla vydána nová stabilní verze 6.1 (aktuálně 6.1.3035.51) webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 114. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Nový Vivaldi se pro Bing tváří jako Microsoft Edge (upravený User-Agent) a díky tomu v něm funguje Bing Chat. Vylepšeny byly Pracovní prostory (Workspaces). Podrobný přehled v Changelogu.
Linuxová distribuce ArchLabs Linux po šesti letech vývoje končí. Dobbie to zabalil.
David Tschumperlé v obšírném článku se spoustou náhledů shrnuje vývoj multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie) za poslední rok a půl.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 23.06 tohoto před šesti lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 30.
Byla vydána distribuce openSUSE Leap verze 15.5 (poznámky k vydání). Jde o konzervativní distribuci odpovídající komerčnímu SUSE Linux Enterprise 15, nyní Service Pack 5. Mělo jít o poslední aktualizaci Leap v současné podobě před přechodem na Adaptable Linux Platform s „neměnným“ základem, ale padlo rozhodnutí, že v roce 2024 ještě vyjde Leap 15.6 s podporou do konce roku 2025.
Keďže nie som skúsený root v Linuxe a ani programátor /začínam sa učiť nebyť lama/, mám 2 dotazy ohľadne programov, ktorých riešenie by mi určite pomohlo.
AD1: Všimol som si, že Linux robí jednu vynikajúcu vec ktorú Windows nerobí a to, že si ukladá konfiguráciu a neviem čo všetko v /home, čo umožňuje rýchlu neskoršiu prípadnú inštaláciu distribúcie, keďže plno nastavení si prevezme.
Lenže na druhej strane skúšam programy a stále nejaký nainštalujem a odinštalujem. Zostanú na disku zbytočné nastavenia a knižnice. Existuje nejaký spoľahlivý program na čistenie balastu pre Linux?
AD2: Zase sa to týka súborov a dát, pri skúšaní inštalácií som si všimol, že niekedy vypíše konzola niečo v zmysle že sa nedá inštalovať daný soft. Je nejaká utilita, ktorá vie opravovať vzniknuté chyby v systéme?
Používam Linux Mandrake 10.1, chcem mať čistý a od chýb vychytaný desktop a potrebujem poradiť od Vás. Nechcem nechtiac vymazať to čo nemôžem a rád by som videl na druhej strane, v akom stave mám systém, či je spoľahlivý.
Ospravedlňujem sa ak sem zavádzam zvyklosti z Windowsu, je to len zvyk.
make uninstall
(aj keď nie vždy to ide ./configure make checkinstallpotom mate zarucene, ze program skomp. zo zdrojoveho kodu sa bude dat odinstalovat. Pri odinstalovani balikov, je dobre mat prehlad co je nainstalovane (rpm -qa) alebo vyhladavat baliky (rpm -qa |grep balik). Nadbytocne kniznice imho by nemali byt problem, kedze na disku zaberaju minimum (zanedbatelne) miesta, do pamati sa zavadzaju iba ak ich je treba.
make clean
. Ale předpokládám, že pokud se ti to nepodaří zkompilovat, tak ten adresář stejně smázneš, takže ti v systému nezůstane nic.
Ked sme pri zbytocnych suboroch, mozem mazat v /home adresare s nazvami programov, ktore uz nepouzivam?Jestli si nejsi jisty, co to je, tak to místo smazání přesuň do nějakého jiného adresáře a teprve když ti to nebude chybět, tak to smaž.
./configure --prefix=/usr && makeJiž sem patří rozhodnutí, kam se bude program instalovat. Některé nedávám do
/usr
, ale do /opt/program-verze
, čímž si dost ulehčuji práci./opt/program-verze
, spustím jen make install
a je hotovo. Pokud do /usr
, udělám něco jiného:
mkdir /tmp/program-verze make DESTDIR=/tmp/program-verze install cd /tmp/program-verze tar -cvf - * | bzip2 -9 > program-verze-bin.tar.bz2 tar -C / -xvjf program-verze-bin.tar.bz2Problém je, že ne všechny programy a knihovny lze takto snadno přesměrovat, někdy se tam proměnná jmenuje
INSTALL_ROOT
, někdy INSTALL_PREFIX
, někdy tam není vůbec a je potřeba Makefile
upravit. Pokud jde o program v Pythonu, je tam setup.py
, ale ten také podporuje náhradní kořen.
tar -tjf program-verze-bin.tar.bz2 > /tmp/list cd / rm -f `cat /tmp/list` rmdir -p `cat /tmp/list` rm /tmp/listPrůpovídky o nesmazatelnosti některých adresářů lze v klidu ignorovat. Hlavní je však parametr
-f
u rm
, záměna s -rf
by dopadla asi víte jak. /usr/local
a potom se dají ručně smazat.
Co se týká programů, které si stáhneš v binární podobě (wmvare, opera, openoffice, jre, ...), tak ty instaluji (jsem instaloval, v gentoo se tohle děje automaticky) do /opt/
. Ale ve Slackware jsem i z těchto dělal balíčky, protože jsem přidával .desktop soubory pro KDE, grafiku, odkazy do /usr
. Takže OpenOffice jsem měl v /usr/lib/openoffice.org
a i ty jsem spravoval přes balíčkovací systém.
Tiskni
Sdílej: