Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.12.
Byla vydána verze 31.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Emulátory Box86 a Box64 umožňující spouštět linuxové aplikace pro x86 a x86_64 na jiných než x86 a x86_64 architekturách, například ARM a ARM64, byly vydány v nových verzích: Box86 0.3.8 a Box64 0.3.2. Ukázka možností na YouTube.
Byla vydána nová verze 6.1 neměnné (immutable) distribuce openSUSE Leap Micro určené pro běh kontejneru a virtuálních strojů. S vydáním verze 6.1 byla ukončena podpora verze 5.5.
Poslanci dnes ve třetím čtení schválili návrh zákona o digitálních financích. Cílem zákona je implementace předpisů Evropské unie v oblasti digitálních financí, konkrétně nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a nařízení MiCA (Markets in Crypto Assets) o trzích kryptoaktiv. Zákon nyní míří k projednání do Senátu ČR. U kryptoměn bude příjem do 100 tisíc Kč za zdaňovací období osvobozen od daně, podobně jako u cenných papírů, a to za podmínky jejich držení po dobu alespoň 3 let.
O víkendu (15:00 až 23:00) proběhne EmacsConf 2024, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji bude možné na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Mozilla má nové logo a vizuální identitu. Profesionální. Vytvořeno u Jones Knowles Ritchie (JKR). Na dalších 25 let.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.12 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2026. LTS jader je aktuálně šest: 5.4, 5.10, 5.15, 6.1, 6.6 a 6.12.
Byla vydána nová stabilní verze 3.21.0, tj. první z nové řady 3.21, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu architektury Loongson LoongArch64.
Keďže nie som skúsený root v Linuxe a ani programátor /začínam sa učiť nebyť lama/, mám 2 dotazy ohľadne programov, ktorých riešenie by mi určite pomohlo.
AD1: Všimol som si, že Linux robí jednu vynikajúcu vec ktorú Windows nerobí a to, že si ukladá konfiguráciu a neviem čo všetko v /home, čo umožňuje rýchlu neskoršiu prípadnú inštaláciu distribúcie, keďže plno nastavení si prevezme.
Lenže na druhej strane skúšam programy a stále nejaký nainštalujem a odinštalujem. Zostanú na disku zbytočné nastavenia a knižnice. Existuje nejaký spoľahlivý program na čistenie balastu pre Linux?
AD2: Zase sa to týka súborov a dát, pri skúšaní inštalácií som si všimol, že niekedy vypíše konzola niečo v zmysle že sa nedá inštalovať daný soft. Je nejaká utilita, ktorá vie opravovať vzniknuté chyby v systéme?
Používam Linux Mandrake 10.1, chcem mať čistý a od chýb vychytaný desktop a potrebujem poradiť od Vás. Nechcem nechtiac vymazať to čo nemôžem a rád by som videl na druhej strane, v akom stave mám systém, či je spoľahlivý.
Ospravedlňujem sa ak sem zavádzam zvyklosti z Windowsu, je to len zvyk.
make uninstall
(aj keď nie vždy to ide ))
./configure make checkinstallpotom mate zarucene, ze program skomp. zo zdrojoveho kodu sa bude dat odinstalovat. Pri odinstalovani balikov, je dobre mat prehlad co je nainstalovane (rpm -qa) alebo vyhladavat baliky (rpm -qa |grep balik). Nadbytocne kniznice imho by nemali byt problem, kedze na disku zaberaju minimum (zanedbatelne) miesta, do pamati sa zavadzaju iba ak ich je treba.
make clean
. Ale předpokládám, že pokud se ti to nepodaří zkompilovat, tak ten adresář stejně smázneš, takže ti v systému nezůstane nic.
Ked sme pri zbytocnych suboroch, mozem mazat v /home adresare s nazvami programov, ktore uz nepouzivam?Jestli si nejsi jisty, co to je, tak to místo smazání přesuň do nějakého jiného adresáře a teprve když ti to nebude chybět, tak to smaž.
./configure --prefix=/usr && makeJiž sem patří rozhodnutí, kam se bude program instalovat. Některé nedávám do
/usr
, ale do /opt/program-verze
, čímž si dost ulehčuji práci./opt/program-verze
, spustím jen make install
a je hotovo. Pokud do /usr
, udělám něco jiného:
mkdir /tmp/program-verze make DESTDIR=/tmp/program-verze install cd /tmp/program-verze tar -cvf - * | bzip2 -9 > program-verze-bin.tar.bz2 tar -C / -xvjf program-verze-bin.tar.bz2Problém je, že ne všechny programy a knihovny lze takto snadno přesměrovat, někdy se tam proměnná jmenuje
INSTALL_ROOT
, někdy INSTALL_PREFIX
, někdy tam není vůbec a je potřeba Makefile
upravit. Pokud jde o program v Pythonu, je tam setup.py
, ale ten také podporuje náhradní kořen.
tar -tjf program-verze-bin.tar.bz2 > /tmp/list cd / rm -f `cat /tmp/list` rmdir -p `cat /tmp/list` rm /tmp/listPrůpovídky o nesmazatelnosti některých adresářů lze v klidu ignorovat. Hlavní je však parametr
-f
u rm
, záměna s -rf
by dopadla asi víte jak.
/usr/local
a potom se dají ručně smazat.
Co se týká programů, které si stáhneš v binární podobě (wmvare, opera, openoffice, jre, ...), tak ty instaluji (jsem instaloval, v gentoo se tohle děje automaticky) do /opt/
. Ale ve Slackware jsem i z těchto dělal balíčky, protože jsem přidával .desktop soubory pro KDE, grafiku, odkazy do /usr
. Takže OpenOffice jsem měl v /usr/lib/openoffice.org
a i ty jsem spravoval přes balíčkovací systém.
Tiskni Sdílej: