Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Keďže nie som skúsený root v Linuxe a ani programátor /začínam sa učiť nebyť lama/, mám 2 dotazy ohľadne programov, ktorých riešenie by mi určite pomohlo.
AD1: Všimol som si, že Linux robí jednu vynikajúcu vec ktorú Windows nerobí a to, že si ukladá konfiguráciu a neviem čo všetko v /home, čo umožňuje rýchlu neskoršiu prípadnú inštaláciu distribúcie, keďže plno nastavení si prevezme.
Lenže na druhej strane skúšam programy a stále nejaký nainštalujem a odinštalujem. Zostanú na disku zbytočné nastavenia a knižnice. Existuje nejaký spoľahlivý program na čistenie balastu pre Linux?
AD2: Zase sa to týka súborov a dát, pri skúšaní inštalácií som si všimol, že niekedy vypíše konzola niečo v zmysle že sa nedá inštalovať daný soft. Je nejaká utilita, ktorá vie opravovať vzniknuté chyby v systéme?
Používam Linux Mandrake 10.1, chcem mať čistý a od chýb vychytaný desktop a potrebujem poradiť od Vás. Nechcem nechtiac vymazať to čo nemôžem a rád by som videl na druhej strane, v akom stave mám systém, či je spoľahlivý.
Ospravedlňujem sa ak sem zavádzam zvyklosti z Windowsu, je to len zvyk.
make uninstall (aj keď nie vždy to ide
))
./configure make checkinstallpotom mate zarucene, ze program skomp. zo zdrojoveho kodu sa bude dat odinstalovat. Pri odinstalovani balikov, je dobre mat prehlad co je nainstalovane (rpm -qa) alebo vyhladavat baliky (rpm -qa |grep balik). Nadbytocne kniznice imho by nemali byt problem, kedze na disku zaberaju minimum (zanedbatelne) miesta, do pamati sa zavadzaju iba ak ich je treba.
make clean. Ale předpokládám, že pokud se ti to nepodaří zkompilovat, tak ten adresář stejně smázneš, takže ti v systému nezůstane nic.
Ked sme pri zbytocnych suboroch, mozem mazat v /home adresare s nazvami programov, ktore uz nepouzivam?Jestli si nejsi jisty, co to je, tak to místo smazání přesuň do nějakého jiného adresáře a teprve když ti to nebude chybět, tak to smaž.
./configure --prefix=/usr && makeJiž sem patří rozhodnutí, kam se bude program instalovat. Některé nedávám do
/usr, ale do /opt/program-verze, čímž si dost ulehčuji práci./opt/program-verze, spustím jen make install a je hotovo. Pokud do /usr, udělám něco jiného:
mkdir /tmp/program-verze make DESTDIR=/tmp/program-verze install cd /tmp/program-verze tar -cvf - * | bzip2 -9 > program-verze-bin.tar.bz2 tar -C / -xvjf program-verze-bin.tar.bz2Problém je, že ne všechny programy a knihovny lze takto snadno přesměrovat, někdy se tam proměnná jmenuje
INSTALL_ROOT, někdy INSTALL_PREFIX, někdy tam není vůbec a je potřeba Makefile upravit. Pokud jde o program v Pythonu, je tam setup.py, ale ten také podporuje náhradní kořen.
tar -tjf program-verze-bin.tar.bz2 > /tmp/list cd / rm -f `cat /tmp/list` rmdir -p `cat /tmp/list` rm /tmp/listPrůpovídky o nesmazatelnosti některých adresářů lze v klidu ignorovat. Hlavní je však parametr
-f u rm, záměna s -rf by dopadla asi víte jak.
Ak nejaky program odinstalujes vsetky skryte subory mozes vymazat, mozes sa v nich hrabat, nastavovat atd (niektore programy bez toho aby si editoval skryte configuracne subory ani nenastavis)
/usr/local a potom se dají ručně smazat.
Co se týká programů, které si stáhneš v binární podobě (wmvare, opera, openoffice, jre, ...), tak ty instaluji (jsem instaloval, v gentoo se tohle děje automaticky) do /opt/. Ale ve Slackware jsem i z těchto dělal balíčky, protože jsem přidával .desktop soubory pro KDE, grafiku, odkazy do /usr. Takže OpenOffice jsem měl v /usr/lib/openoffice.org a i ty jsem spravoval přes balíčkovací systém.
Tiskni
Sdílej: