Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
javac, dokumentace k tomu od Sunu je zde: javac.
java, javac. Poté bych si vytvořil skript, který zkompiluje všechny zdrojáky. Nástroj, který je na to jak stvořený se jmenuje Ant. Až ti přestane stačit Ant, podívej se na Maven.
Krom toho, když pracuješ ve vi, tak pravděpodobně budeš líný využívat package deklaraci. To nevede ke zrovna šťastnému návyku práce s Javou. Proto bude poté lepší, když přejdeš na nějaké IDE, které ti práci s Javovskými zdrojáky ulehčí. Dobrým příkladem je NetBeans, Eclipse, popřípadně komerční InteliJ. Hodně štěstí.
vi ideální. A když si uděláš nějaké makro na spuštění Antu, tak bych řekl, že to může být vcelku luxusní. Já takhle používal vi na programování v C, z programu jsem si pustil i gdb a vcelku spokojenost
# comp - java compilaton script package jroot.pkg1 # ------------------------------------------------ if [ -z "$1" ] then echo "First parameter (name of class to be compiled) missing" exit 1 fi cd ../.. javac ./jroot/pkg1/"$1".java # run - java run script package jroot.pkg1 # ---------------------------------------- if [ -z "$1" ] then echo "First parameter (name of class to be run) missing" exit 1 fi cd ../.. #java jroot/pkg1/"$1" >jroot/logy/"$1".log 2>&1 java jroot/pkg1/"$1"
Tiskni
Sdílej: