Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zdarec, chcel by som sa spytat aka by bola pre mna vhoda kniha na ucenie sa C/C++, programujem uz nejaku tu chvilu v pascale zvladam aj pracu s dynamickou pametou a chcel by som prejst k objektovemu programovaniu, najlepsie v C ale knih je plno a nefim ktora by bola pre mna vhodna. Vopred dakujem
K naučení jazyka C doporučuji knihu od Pavla Herouta Učebnice jazyka C. Vyšla myslím v nakladatelství KOPP. Na C++ a OOP poradit moc nedokážu. Já jsem principy a využitelnost OOP pochopil až se svým prvním rozsáhlým projektem a to už je hodně let (1992). Tenkrát mi hodně pomohla jedna útlá knížka o OOP, ale už si nepamatuji její název a ani autora a během let jsem ji nikam zašantročil. Byla dobrá v tom, že se vůbec nevěnovala OOP v konkrétním programovacím jazyku, ale byla napsána obecně. Třeba ji tady někdo také četl a připomene mi ji
- byla formátem velmi podobná tří dílnému návodu k Turbo Vision (v Turbo Pascalu)... K C++ jsem přešel postupně a tak nějak úplně automaticky.
). Ono to OOP je spíš takový evoluční mezikrok, který by bylo nejlepší nechat odpočívat v muzeu.
Jednoznačne Pavel Herout, ako Ti radili predomnou. Dokonca tam sú na Pascal aj odkazy a porovnania, že "toto v C je to isté čo tamto v Pascale". Mal som predtým knihu od K&R a bol som z toho jeleň. Potom som dostal do ruky Herouta, prečítal som to jedným dychom a pochopil na prvýkrát. Piece of cake.
Tiskni
Sdílej: