Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Dík za nakopnutí směrem k SDL, funguje to pěkně, určitě je příjemnější překompilovat staré DOSové prográmky pod touhle SDL a pouštět si je v oknech X, než přepínat obrazovku do nějakých svga módů, které na dnešních videokartách ani nemusejí řádně fungovat. Kdysi jsem také bojoval s graph unit pod linuxem, nakonec to nějak šlo (byla to hodně komplexní aplikace pro srovnávání molekul peptidů ve 3D), ale byl to opruz a vypadalo to děsně, 480x640 na dnešním širokoúhlém monitoru, a svg módy fungovaly jen některé. A při přepínání rozlišení to padalo.
Nevíte někdo jak rozjet ve freepascalu pod linuxem nějakou jednoduchou grafiku? Něco jako byla v dosu jednotka GRAPH. Ta tady sice taky je, ale nevim, jak inicializovat ovladač gr. karty, tak jak to bylo v dosu InitGraph(g,m)... Dík moc
Program inigraph1;
{ Program to demonstrate static graphics mode selection }
uses graph;
const
TheLine = 'We are now in 640 x 480 x 256 colors!'+
' (press <Return> to continue)';
var
gd, gm, lo, hi, error,tw,th: integer;
found: boolean;
begin
{ We want an 8 bit mode }
gd := D8bit;
gm := m640x480;
initgraph(gd,gm,'');
{ Make sure you always check graphresult! }
error := graphResult;
if (error <> grOk) Then
begin
writeln('640x480x256 is not supported!');
halt(1)
end;
{ We are now in 640x480x256 }
setColor(cyan);
rectangle(0,0,getmaxx,getmaxy);
{ Write a nice message in the center of the screen }
setTextStyle(defaultFont,horizDir,1);
tw:=TextWidth(TheLine);
th:=TextHeight(TheLine);
outTextXY((getMaxX - TW) div 2,
(getMaxY - TH) div 2,TheLine);
{ Wait for return }
readln;
{ Back to text mode }
closegraph;
Staci?
end.
Jo pascal to byly casy. Nyni je pro me ten jazyk jen nostalgii. Ale v dobe, kdy jsem v nem tvoril, tak jsem mel s nim a jeho grafikou spatne zkusenosti. Proto jsem jsem se poohlidnul po jeho graficke nastavbe, rozjel jsem Lazarus a nekolik programku jsem v nem napsal. Pak jsem presel na Javu, a od te doby jsem pascal nepouzil.
Tiskni
Sdílej: