Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
Dobrý den,
potřeboval bych vytvořit (nejspíše) webové rozhraní k nastavování nějaké služby v linuxu (na routeru) - konkrétně se jedná hlavně o dansquardian -a nevím jak z webu přistupovat ke konfiguračním souborům popřípadě restartovat danou službu když to může činit pouze root (popř možná uživatel pod kterým daná služba běží). A pouštět web server pod superuživatelskými právy se mi úplně nechce. Jako teoretické možnosti měnapadly právě to sppuštění serveru pod rootem a nebo nějak spouštět z webu externí script s pomocí sudo (s heslem zadaným z formuláře) - ani jedno řešení se mi však nejeví příliš košér....
Potřeboval bych tedy nasměrovat nějakým správným směrem - jak například provázat autorizaci na webu se skutečnými uživateli v systému a poté jak pod nimi spouštět nějaké funkce nebo scripty (nejlépe pomocí php nebo pythonu).
Děkuji za jakýkoliv tip nebo radu...
Sudo by podle mě bylo ideální, můžeš si nastavit spouštění třeba jen určitých příkazů přes sudo bez hesla (pro uživatele, pod kterým běží webserver). Bezpečností riziko je to, že kdyby na tom webserveru někdo mohl spouštět vlastní skripty, mohl by tyto příkazy spouštět taky, ale to snad na routeru nehrozí.
Nebo by se dalo dát dohromady pár jednoúčelových programů s nastaveným suid bitem, ale to už vypadá dost pracně. Taky by ten web mohl běžet pod rootem, aniž by pod rootem běžel webserver - webserver by jenom proxoval, ať už přes HTTP nebo FastCGI.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz