Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Dobrý den,
potřeboval bych vytvořit (nejspíše) webové rozhraní k nastavování nějaké služby v linuxu (na routeru) - konkrétně se jedná hlavně o dansquardian -a nevím jak z webu přistupovat ke konfiguračním souborům popřípadě restartovat danou službu když to může činit pouze root (popř možná uživatel pod kterým daná služba běží). A pouštět web server pod superuživatelskými právy se mi úplně nechce. Jako teoretické možnosti měnapadly právě to sppuštění serveru pod rootem a nebo nějak spouštět z webu externí script s pomocí sudo (s heslem zadaným z formuláře) - ani jedno řešení se mi však nejeví příliš košér....
Potřeboval bych tedy nasměrovat nějakým správným směrem - jak například provázat autorizaci na webu se skutečnými uživateli v systému a poté jak pod nimi spouštět nějaké funkce nebo scripty (nejlépe pomocí php nebo pythonu).
Děkuji za jakýkoliv tip nebo radu...
Sudo by podle mě bylo ideální, můžeš si nastavit spouštění třeba jen určitých příkazů přes sudo bez hesla (pro uživatele, pod kterým běží webserver). Bezpečností riziko je to, že kdyby na tom webserveru někdo mohl spouštět vlastní skripty, mohl by tyto příkazy spouštět taky, ale to snad na routeru nehrozí.
Nebo by se dalo dát dohromady pár jednoúčelových programů s nastaveným suid bitem, ale to už vypadá dost pracně. Taky by ten web mohl běžet pod rootem, aniž by pod rootem běžel webserver - webserver by jenom proxoval, ať už přes HTTP nebo FastCGI.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz