Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Dobrý den,
potřeboval bych vytvořit (nejspíše) webové rozhraní k nastavování nějaké služby v linuxu (na routeru) - konkrétně se jedná hlavně o dansquardian -a nevím jak z webu přistupovat ke konfiguračním souborům popřípadě restartovat danou službu když to může činit pouze root (popř možná uživatel pod kterým daná služba běží). A pouštět web server pod superuživatelskými právy se mi úplně nechce. Jako teoretické možnosti měnapadly právě to sppuštění serveru pod rootem a nebo nějak spouštět z webu externí script s pomocí sudo (s heslem zadaným z formuláře) - ani jedno řešení se mi však nejeví příliš košér....
Potřeboval bych tedy nasměrovat nějakým správným směrem - jak například provázat autorizaci na webu se skutečnými uživateli v systému a poté jak pod nimi spouštět nějaké funkce nebo scripty (nejlépe pomocí php nebo pythonu).
Děkuji za jakýkoliv tip nebo radu...
Sudo by podle mě bylo ideální, můžeš si nastavit spouštění třeba jen určitých příkazů přes sudo bez hesla (pro uživatele, pod kterým běží webserver). Bezpečností riziko je to, že kdyby na tom webserveru někdo mohl spouštět vlastní skripty, mohl by tyto příkazy spouštět taky, ale to snad na routeru nehrozí.
Nebo by se dalo dát dohromady pár jednoúčelových programů s nastaveným suid bitem, ale to už vypadá dost pracně. Taky by ten web mohl běžet pod rootem, aniž by pod rootem běžel webserver - webserver by jenom proxoval, ať už přes HTTP nebo FastCGI.
Tiskni
Sdílej: