V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Dobrý den,
potřeboval bych vytvořit (nejspíše) webové rozhraní k nastavování nějaké služby v linuxu (na routeru) - konkrétně se jedná hlavně o dansquardian -a nevím jak z webu přistupovat ke konfiguračním souborům popřípadě restartovat danou službu když to může činit pouze root (popř možná uživatel pod kterým daná služba běží). A pouštět web server pod superuživatelskými právy se mi úplně nechce. Jako teoretické možnosti měnapadly právě to sppuštění serveru pod rootem a nebo nějak spouštět z webu externí script s pomocí sudo (s heslem zadaným z formuláře) - ani jedno řešení se mi však nejeví příliš košér....
Potřeboval bych tedy nasměrovat nějakým správným směrem - jak například provázat autorizaci na webu se skutečnými uživateli v systému a poté jak pod nimi spouštět nějaké funkce nebo scripty (nejlépe pomocí php nebo pythonu).
Děkuji za jakýkoliv tip nebo radu...
Sudo by podle mě bylo ideální, můžeš si nastavit spouštění třeba jen určitých příkazů přes sudo bez hesla (pro uživatele, pod kterým běží webserver). Bezpečností riziko je to, že kdyby na tom webserveru někdo mohl spouštět vlastní skripty, mohl by tyto příkazy spouštět taky, ale to snad na routeru nehrozí.
Nebo by se dalo dát dohromady pár jednoúčelových programů s nastaveným suid bitem, ale to už vypadá dost pracně. Taky by ten web mohl běžet pod rootem, aniž by pod rootem běžel webserver - webserver by jenom proxoval, ať už přes HTTP nebo FastCGI.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz