V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Zdravím všechny programátory pod Linuxem, mám takovouto otázku:
Můj spolužák mi tvrdí, že programy pro linux jsou kvalitní v tom, že existuje spousta utilit, které stačí vhodně propojit pomocí pipe a podobně a ušetří se tak práce vývojáře.
Mějme příklad, chci udělat aplikaci, který zadám url a slovo a tato aplikace prohledá textový obsah zadané stránky a přečte mi větu ve které se dané slovo nachází. Jde to skutečně tak ideálně, že:
Pomocí jádra internetového prohlížeče načtu a naparsuju obsah stránky, pomocí grap-u, či awk nebo kdovíčeho vyhledám větu a pomocí Opensource frameworku / knihovny Festival ji nechám přečíst (případně nějaký děj při nenalezení).
Nebo jsou toto jen propagační výplody přátel Linuxového stolu? Pokud by to byla pravda, mohl by to být skutečně pádný argument proč přejít programovat pod OS Linux.
Díky za odpovědi (prosím bez urážek).
Hm, kdybys to chtěl udělat jako shellový one-liner (tzn. propojení utilit pomocí pipe, jak říkáš), asi by ses hodně zapotil, ale myslím, že by to šlo; jen to parsování a hledání v HTML by byl oříšek, XSLT by to snad umělo (grep nebo awk bych nepoužil, protože HTML není obyčejný text).
Vtip je v tom, že stránky se nenačítají ani neparsují "jádrem internetového prohlížeče" (např. Firefoxu), třeba na stažení něčeho z webu slouží obvykle wget nebo curl. Podívej se na man stránku wgetu, ať máš lepší představu, co v GUI (ani ve Windows) prostě nenaklikáš.
Konkrétně u tvého příkladu bych si dokázal mnohem lépe představit několikařádkový skript třeba v Pythonu.
Vtipné je, že pod jinými operačním systémy lze programovat úplně stejně jako v Linuxu, protože ty nástroje jsou open-source a když se s trochou snahy zkompilují pro Windows, tak běží i ve Windows (a ony už zkompilované jsou, stačí najít a stáhnout). Ale asi bude lepší použít "původní" platformu Tím mám na mysli unix-like, jestli to bude Linux, BSD nebo něco jiného (Mac?) už nechám na tobě
Tedy, nijak jsi nezmínil ten operační systém, který chceš s Linuxem porovnávat, ale předpokládám, že to jsou právě Windows. (Kdo jiný by se mohl takhle ptát...)
Osobně si myslím, že pokud člověk není beznadějně srostlý s Visual Studiem, měl by alespoň zkusit nenechat se omezovat Windowsy. Řečeno samozřejmě s nadsázkou. Koneckonců, kdo se chce stát programátorem, jistě se někdy s Linuxem nebo podobným systémem setká a měl by aspoň tušit, o čem to celé je.
jen to parsování a hledání v HTML by byl oříšek, XSLT by to snad umělo (grep nebo awk bych nepoužil, protože HTML není obyčejný text)
Jenom doplním, existuje AWK pro parsování XML (xgawk), pomocí kterého by to šlo asi tak na 2 řádky.
A browsery lynx, elinks a nejspíš i další mají dump mód, při kterém na stdout vypíší formátovaný text bez html značek, takže parser už se jimi nemusí zabývat:
lynx -dump URL|parser|...
Ale v řadě případů (např. čtení z tabulek apod.) bude lepší parsovat HTML zdroják.
Já jsem si vědom, že většina uxinových utilit lze (někdy s jistými potížemi) portovat i na OS jiných typů (Win).
Ten rozdíl měl být spíše v tom, že pokud na Windows bude chtít program používat nějaké utility, budou zabalené v instalačním souboru a nainstalují se pro každý program zvlášť do jeho složky. Zatím v Linuxu v aplikaci zůstane jen jádro a zbylé části se instalují pomocí balíčkovacího systému, čímž se zabrání několikanásobné instalaci.
for X in `find . -type d | fgrep -v .svn` ; do echo `cat ${X}/*.java 2>&1 | wc -c`": $X" ; done | grep -wv 0 | sort -r -n -k 1,1 | head | nl
Tiskni
Sdílej: