KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Ahoj, snazim se najit chybu ve svem programu, ale jelikoz se jedna o praci se signaly, s kterymi nemam zadne zkusenosti, tak jsem vytvoril chybu, s kterou nevim jak dal. Chyba je vypreparovana v prilozenem kodu.
Je zde inicializovana seriova linka s parametry komunikace: 9600 Baudu, bez parity, 8 datovych bitu, 1 stop bit, zadne flow control.
Pokud spustim tento program, tak bych cekal, ze se vypise hlaseni o startu, pak se 30 vterin pocka a pak se skonci, pripadne ze se obcas vypise "obsluha signalu". Takhle to ale funguje pouze dokud se na seriove lince neobjevi nejaka data. Chovani se potom lisi podle toho, zdali pouzivam boost::this_thread::sleep nebo jen sleep:
1) boost::this_thread::sleep prerusi cekaci smycku vzdy po prijeti 5teho znaku.
2) "obycejne" sleep prerusi tuto smycku okamzite po prijeti prvniho znaku.
Problem je, ze nevim proc se tomu tak deje, a hlavne ze nechci aby se tak delo.
Dekuji za radu!
man 7 signal ...
The sleep(3) function is also never restarted if interrupted by a handler, but gives a success return: the number of seconds remaining to sleep.
Osobne ovsem preferuji select/poll, signalum se radsi vyhybam.
Diky moc! Skoda ze tahle veta vypadla z ceskyho prekladu.
Neporadil bys mi nejakej tutorial k select/poll? Ze samotnyho manu moc moudry nejsem.
nejakej tutorial k select/poll
Pokud by stačily podklady k přednášce, tak v Programování v Unixu je k tomu něco na stránkách 188-191.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz