Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
Dobry den,
jsem uplny novacek v navrhu aplikaci pomoci MVC vzoru a neumim si odpovedet na asi jednoduchou otazku. Na mnoha mistech se pise, ze se misto globalnich promenych (jak jsem byl doposud zvykly uzivat) je lepsi v tomto navrhu vyuzivat zapouzdreni method, ktere obsluhuji promene do __set a __get method.
Mohu se zeptat na Vas nazor zda je to dobry napad, a o nejake provnani metod getter, setter vs globalni promenne.
Dekuji za vas cas.
Dworkin
Ehm, globálne premenné? Nemysleli ste náhodou členské premenné? Môj názor je taký, že getter a setter je možné do triedy doplniť, keď sa na to nájde dôvod. Toto doplnenie sa dá urobiť z väčšej časti transparentne, takže si myslím, že dávať ho automaticky všade je zbytočný overkill.
podla mna je praveze dobre pouzivat gettery a settery v hojnej miere - umoznuje to "schovat" implementaciu za metody. to prinasa obrovske vyhody ked sa aplikacia dalej preraba, meni. uz neraz sa mi to vyplatilo. napriklad sa jedneho dna rozhodnete ze z clenskej prmennej typu array spravite objekt typu XY (co sa stava pomerne casto pri rafactoringu). nasledne budete musiet prepisat vsetky casti kodu, ktore pristupuju priamo k clenskej premennej. ak bola od zaciatku tato premenna nejak schovana (private, protected) a na pristup k nej sa vyuzivali vyhradne getter a setter tak mate vyhrane lebo iba zmenite obsah tychto dvoch metod.
takze idealny sposob je podla mna mat vsetky clenske premenne neverejne (private, protected) a pristupovat k nim jedine cez metody. tento sposob sice natahuje cas pri vyvoji, ale oextremne usetri cas a namahu pri zmenach, opravach. samozrejme vsetko s rozumom, vyskytuju sa situacie ked to neni moc vhodne
Dekuji obema za kometare. Protoze jsem metody getter setter jeste nikdy nevyuzival, pusobi na me dosti tajemne, ale to asi jen pro to, ze jsou pro me nove. Mohu se jeste zeptat na lajckou otazku (mozna uplne mimo misu). Da se nejak vycist jake vsechny promene jsou vytvoreny? Tedy jako kdyz vypisi print_r($_SESSION) tak vidim pohodlne jake promene mam aktualne nastaveny. Jde to nejak i touto metodou?
neviem ako sa daju zistit premenne v aktualnom kontexte (napr. vo funkci, metode), ale globalne premenne by mali byt (od PHP5) v poli $GLOBALS, takze na vypis by malo stacit print_r($GLOBALS).
inak podla toho co pises tusim ze asi by sa ti hodil nejaky debugger,ze? nastroj kde si pocas behu skriptu vypises co vsetko je v danom poli, objekte, premennej, ci je enjake premenna inicializovana v danom momente..
skus sa kuknut an xdebug - spolu s nejakym klientom - napr. emacs, vim, eclipsePDT dosiahnes nielen toto ;o) ju a v pripade nejasnosti (instalacia atd) sa nevahaj spytat :)
gettery a settery nespochybňujem, ale v PHP sa to robí tak, že sa vytvorí metóda s názvom __get() kde ako parameter ide string s názvom premennej a metóda s názvom __set() kde ide názov premennej a hodnota. Tieto metódy sú takzvané "magic", takže sa automaticky použijú na prístup k členom s viditeľnosťou private. Používanie get a set je z toho pohľadu transparentné, a netreba si zvlášť vytvárať getter a setter pre každú premennú. Takže môžem mať členy public a keď zistím, že na niektorý z nich mi treba getter alebo setter, tak z nich spravím private a ošéfujem to v rámci __get() a __set(). Tí čo triedu používajú si žiaden rozdiel nevšimnú, a 3/4 triedy mi nezaberajú funkcie typu GetBlaa() { return $this->blaa; } a SetBlaa($blaa) { $this->blaa=$blaa; }
Getry a setry jsou jenom prvni krok k programovani snadno upravitelnych modularnich aplikaci. Samotne bez ostatnich prvku objektoveho navrhu nejsou k nicemu. Implementace MVC v PHP je dle meho nazoru trosku problematicka a mene zrejma nez napr v Jave - Nikoliv vsak nemozna.
Takze od pouzivani settru neodrazuji, ale snazte se pochopit proc se pouzivaji, a co prinasi, stejne tak s MVC. Obe technologie zeslozituji(nebo cini delsim) kod aplikace, ale nabizeji vetsi flexibilitu a znovupouzitelnost kodu.
mno lepší je mít kód bez obojího, když máš v nějaký třídě data, měl bys veškerou práci s nima mít právě v tý třídě. OOP bylo vymyšlený právě proto. doporučuju četbu Holub on patterns - stať nazvaná "why are getters and setters evil".
Tiskni
Sdílej: