Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Zdravim,
Mam TCP server a pre kazde nove spojeni vytvaram novy proces - fork. Potrebuju mit ale moznost zasielania sprav vsem pripojenym klientum. Ako pri pouziti fork-u zistim pocet klientu a vsetky sockety na ktore mam boradcastovat ?
Napadlo ma reseni, kde si pred kazdym frok-om ulozim socket descriptor
if ((csd = accept(sd, (struct sockaddr *)&cliaddr, &clilen)) < 0) {
if (errno == EINTR)
continue;
else
printError(ERR_ACCEPT, sd);
}
bnd_sock.push_back(csd);
if ((pid = fork()) == 0) ....
alebo je lepsi pouzit select() ?
Jak pise kolega, pri forkovani vznikne uplne novy proces, ktery nema s rodicem prilis mnoho spolecneho, kompletne oddeleny pametovy prostor, sance samozdrejme je s nim komunikovat jsou, jiz zde zminovany IPC.
Sdilena pamet mezi vice procesy patri taky do IPC, standartne se IPC deli na tyto kategorie.
- zpravy - doruceni
- synchronizace (tusim ze do toho spadaji veci kolem race condition semafory[mutexy atd])
- sdilena pamet
- vzdalene volani procedu (RPC)
O tom, ze se IPC pouziva vas muze presvedcit napr. utilitka ipcs, ukazuje vyuziti IPC mechanismu v systemu.
------ Segmenty sdílené paměti --------
klíč shmid vlastník práva bajty nattch stav
0x0056a4d5 25362433 660 384 3
0x0056a4d6 40304642 660 131072 2
0x00000000 589827 777 393216 3 cíl
0x00000000 1114116 644 110592 3 cíl
0x00000000 1310725 600 393216 2 cíl
0x00000000 1441798 600 393216 2 cíl
0x00000000 5210119 600 393216 2 cíl
0x00000000 5242888 600 393216 2 cíl
0x00000000 47218700 776 1382400 0
0x00000000 47251469 776 1382400 0
0x00000000 47284238 776 1382400 0
0x00000000 47317007 776 1382400 0
0x00000000 47349776 776 1382400 0
0x00000000 47382545 776 1382400 0
0x00000000 47415314 776 1382400 0
0x00000000 47448083 776 1382400 0
------ Pole semaforů --------
klíč semid vlastník práva nsems
0x0056a4d5 360450 660 1
------ Fronty zpráv --------
klíč msqid vlastník práva užité bajty zprávy
Vlastnik jsem zamerne smazal.
Select neni vubec spatny napad podle me, taky je zde moznost misto fork to predelat do vlaken, vlakna natrpi nevyhodou oddeleneho pametoveho prostoru poku me pamet neklame.
Otazka je kolik tech klientu pocitate ze budeme mit pripojenych online, ono schovavat si kazdy deskriptor neni zrovna med, spise bych sel tou cestou rodicovsky proces informuje o to,ze je treba neco udelat (neco jako priznak/vlajka) a procesy obsluhujici klienty se podle toho zaridit, nejspise samy presne vedi kdyz se jim to hodi zpravovat.
Pak tu mame jeste roury a "pojmenovane" roury, k tomu vam nic nereknu, pouzil jsem to asi 2x v zivote, jo funguje to, hojne se to i pouziva viz. nar konstrukce tar | gzip.
Pokud nechcete nic louskat v anglictine nebo je Vam proti srsti zkuste si procist serial na rootu, zejmena od 20kap. nahoru nebo tak nejak, obcas stroji za to i komentare. Me v zacatkach velmi pomohlo kniha Linux Zaciname programovat nez mi ji nejaky paznecht ukradl vcetne batohu, knizko ooo jak mi chybis. Koupil jsem si tedy druhy dil taky neni spatny.
http://www.root.cz/serialy/programovani-pod-linuxem-pro-vsechny/
Drzim palec, developery potrebuje jako sul.
Tiskni
Sdílej: