Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Momentálně se zabývám generováním přesného času v OS GNU/Linux. Bohužel jsem narazil na zmatek v tom, který časovač jádro používá k jakému účelu. Např. v /sys/devices/system/clocksource je možno nastavit výchozí časovač pro plánovač úloh. To je sice hezké, ale já potřebuji zjistit, který časovač používá nanosleep, clock_gettime a další funkce. Podle popisu, pokud předám jako parametr CLOCK_REALTIME, měl by se použít "system-wide realtime clock". Co to je? Nikde jsem nenašel definici. clock_getres vrací 1ns rozlišení, takže starý obvod RTC určitě použit není. Nicméně zdá se, že nastavení clocksource v /sys systému nemá vliv - když nastavím hpet, rozlišení zůstane 1ns, což je při frekvence cca 14MHz nesmysl. Tušíte co s tím?
Jakub Kocourek
Tak podle vseho clock_gettime s CLOCK_REALTIME (nebo CLOCK_MONOLITHIC) skutecne pouziva ten casovac, ktery je nastaven v current_clocksource. Koukal jsem se na zdrojaky jadra a zkousel jsem zda to bude mit vliv - a ono to opravdu ma (uricite nedoporucuju nastavit jako zdroj jiffies - ja pak musel restertovat, Linux mi to neprezil) - pri hpet rozdil naslednych volani clock_gettime odpovidal nasobku 14MHz, pri tsc tam byla jina granularita a pri jiffies byly hodnoty stejne.
Proc je tam nestaveni rozliseni 1ms? Tak podle zdrojaku tuhle hodnotu bude vracet at pouzijete jakykoliv clocksource. A ono to ma svou logiku - tahle hodnota totiz neznamena frekvenci casovace, ale zaokrouhleni. Tzn. kernel vezmu hodnotu kterou mu vrati casovac (at uz je v jakimkoliv formate) a zaokrouhli ho na 1ms a to pak vrati (presni to vratit ani nemuze, protoze v te strukture neni vice mista).
Kdyz by jste chtel zjistit frekvenci casovace, tak to vam bohuzel univerzalni metodu neporadim. Nejake casovace maji vlastni API (hpet), nektere to pisi pri bootu (pr.:hpet0: 3 64-bit timers, 14318180 Hz), ale obecne nevim.
Děkuji. Tohle jsem přesně potřeboval vědět. Můžete mi prosím ještě sdělit, ve kterém zdrojovém souboru jste to našel? Nějak jsem se nedopátral. Také jsem drobné rozdíly při různém nastavení pozoroval, ale jen s RT patchem, když jsem přes DIO kartu generoval signál na přesný externí čítač, takže jsem si nebyl jistý, jestli jsem správně pochopil jak to funguje.
Co se týká frekvence, tak tam jsem už pokročil. HPET je skutečně identifikován jádrem. U TSC jsem využil vyčtení v assembleru pomocí RDTSC instrukce. Mezi dvěma čteními jsem čekal 1s, zjištěný rozdíl registrů pronásobil 1/frekvence_cpu a dostal 1s => tedy TSC pracuje skutečně s plnou frekvencí CPU (ostatně to tvrdí i Intel v popisu x86 platformy). Jediný časovač, u kterého jsem zatím frekvenci neidentifikoval je APIC timer.
Co se týká jiffies, mám stejnou zkušenost.
Jakub Kocourek
Tak je se k tomu dopatrat je trochu slozitejsi .
Takze ja mam k dispozici zdrojove soubory kernelu 2.6.25.7.
Zacal jsem v souboru ./kernel/posix-timers.c, kde je definovana funkce sys_clock_gettime. V te se vola makro CLOCK_DISPATCH a chce zavolat funkci "clock_get".
Makro pouziva informace o casovacich ve strukture posix_clocks - takze je dulezite kde se plni tato struktura. Ta se plni pri volani register_posix_clock - tato je opet volana pri startu z funkce init_posix_timers.
Tato funkce inicializuje hodiny CLOCK_REALTIME, ktere namaji definovanou funkci .clock_get, tudiz makro CLOCK_DISPATCH pouzije funkci common_clock_get a ta zavola funkci ktime_get_real_ts.
Tato funkce je definovana v ./include/linux/ktime.h jako #define na getnstimeofday.
getnstimeofday je definovana v ./kernel/time/timekeeping.c a pro zjisteni casu pouziva fuknci __get_nsec_offset.
Ta pouziva pro zjisteni casu odakaz na strukturu clock - tato se inicializuje bud v timekeeping_init, nebo change_clocksource - ty k urceni aktualniho casovace pouzivaji funkci clocksource_get_next.
Ta kontroluje hodnotu promene clocksource_get_next, ktera se nastavuje take ve funkci sysfs_override_clocksource, ktere ja nastavena jako store handler pro specialni soubor current_clocksource v sysfs - tudiz reaguje na zmenu pri zapis do tohoto specialniho souboru.
Tak asi nejak takhle jsem na to prisel.
Co se týká měření dvou clock_gettime() po sobě, to je výborný nápad. Mám stejný výsledek jako Vy, funguje báječně. Díky
Děkuji za info o ACPI časovači.... aspoň vím, že na mé účely nemá patřičné rozlišení :)
Když už jdeme takhle do hloubky, vím že HPET má na základní desce vlastní oscilátor, ale zajímalo by mě, odkud bere hodiny TSC (tedy v podstatě celý procesor). Domnívám se správně, že je to nějaký 10 MHz oscilátor na desce, pomocí PLL násobený na FSB a dalším PLL (násobič) na frekvenci CPU?
Ještě jeden stupidní dotaz. Jak nejsnáz z BIOSu vyrazit bázovou adresu HPET? Z dokumentace vím, že HPET má pevnou adresu, kterou OS nepřesouvá, jen si ji vezme od BIOSu, tak mě zajímá jaké volání BIOSu a s jakou náplní registrů zavolat :)
Děkuji všem za podnětné odpovědi.
Jakub
Děkuji za info o ACPI časovači.... aspoň vím, že na mé účely nemá patřičné rozlišení :)A co jsou to Vaše účely?
zajímalo by mě, odkud bere hodiny TSC (tedy v podstatě celý procesor)Nevím jak se získá FSB, ale ten další násobič na frekvenci CPU tam je. Tuhle frekvenci používá procesor pro inkrementaci registru, který si pak můžete vyčíst a to je celé TSC. Upozorňuju že na to není moc velkej spoleh, protože každé CPU si počítá svoje a může v různých časech běžet na různých frekvencích kvůli zeleným vlastnostem.
Děkuji za odpověď. Zajímalo mě to spíše čistě po hardwarové stránce - jaké obvody jsou skutečně mezi oscilátorem a procesorem. Je složité se toho dopátrat, protože žádný výrobce základních desek tak podrobnou dokumentaci neposkytuje.
Jakub
Ja bych se zkusil podivat na tohle:
Tiskni
Sdílej: