Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
teplomer
čte z hw (skrze gpib) a posílá na stdin
. Asi bych měl ještě dodat, že celý záznam, tj. všechny dvojice "čas-teplota" z celého experimentu potřebuji zachovat.
Druhý program zase naopak potřebuje tyto dvojice jenom "od posledního čtení". Tj. za poslední 2s.
man setitimer
man
a z něj ITIMER_REAL
kde do it_interval-u si doplníš dvě vteřiny a odstartuješ to. Nemám osobní zkušenosti s přesností tohoto řešení, ale je to volání na úrovni kernelu, takže by to mohlo být tak přesné jak je jen možné, včetně toho že by nemusela vznikat kumulativní chyba (předpokládám že ta by ti vadila především, to že to bude jednou za 2.1s a podruhé za 1.9s ti asi vadit nebude, pokud ta odchylka nebude příliš velká a součet odchylek bude víceméně nulový). Každopádně si pak přesnost tohoto řešení samozřejmě pro jistotu změř.
Nemám osobní zkušenosti s přesností tohoto řešení, ale je to volání na úrovni kernelu, takže by to mohlo být tak přesné jak je jen možné, včetně toho že by nemusela vznikat kumulativní chybaTaktéž nemám osobní zkušenost, ale kdybych měl něco takového dělat, tak bych asi zkusil stejné řešení. V závislosti na zatížení stroje (např. počtu procesů, které budou chtít běžet zároveň s tím důležitým) se může objevit nějaké zpoždění mezi spuštěním časovače a reakcí procesu, ale to by se mělo pohybovat v řádu jednotek, maximálně desítek milisekund (a jak už bylo řečeno, časovač běží v jádře, takže toto zpoždění ho neovlivní)
Na co potřebuješ tak přesné rozlišení ?je to otázka akademické cti. Prostě chci co největší rozlišení pro svůj fyzikální experiment. Navíc se domnívám, že to udělat lze. Tudíž to udělat chci.
Teploměr připojený přes GPIB stejně bude mít celkové dopravní zpoždění včetně náhodných fluktuací podstatně věší než je vlastní reakce operačního systému.no, domnívám se právě, že nebude. Mám lpt-gpib ovladač, který mi "dopravní zpoždění" gpib minimalizuje. Pak mám real-time patch pro jádro. Možná se ale pletu a někde něco přehlížím. To je vždy možné. Kritika vítána.
Tiskni
Sdílej: