Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ahoj,
zabývám se návrhem webové aplikace (obecně) a sháním nějaké povídání o návrhových vzorech týkajících se umisťování více věcí na jednu (obvykle HTML) stránku.
Klasické MVC je fajn, ale v podstatě řeší jen onu centrální komponentu, jako je třeba ta na zobrazení dotazu, který právě čtete.
Mě však právě zajímají různé způsoby, jak na stránku elegantně dostat i další věci, jako třeba výpis zpráviček nalevo, menu nahoře, anketu, reklamy, vyhledávací políčko a další věci.
Nevíte tedy o nějakých zajímavých článcích, návrhových vzorech a podobných věcech toho se týkajících (třeba i jen vzdáleně)?
ps: Jde mi o posbírání zajímavých materiálů pro další studium, nikoliv o jedno správné řešení.
. Pokusím se zjednodušeně shrnout podstatu:
V Nette autor používá trochu jinou terminologii - místo MVC používá MVP (Model View Presenter). Kromě Controlleru hrají v Nette důležitou roli komponenty (Control = vykreslitelná komponenta v terminologii Nette). Komponenta - např. nějaká anketa - je napojená na controller, lze ji vykreslit v šabloně, a může přijímat tzv. signály, což jsou odkazy ve tvaru:
"/cesta/v/aplikaci/k/action?do=NAZEV_KOMPONENTY-NAZEV_SIGNALU&NAZEV_KOMPONENTY-NejakyParametr=hodnota"Signál může být např. přičtění hlasu v anketě. Trik je v tom, že konkrétní controller má mechanismus k vyhledání komponenty. Komponenta je představována třídou, jejíž instanci vrací metoda controlleru nazvaná "getComponentNAZEV_KOMPONENTY". Zároveň se tím řeší vytvoření instance komponenty přesně v okamžiku, kdy je poprvé potřeba. Pokud chci stejnou komponentu používat třeba ve všech controllerech, tak je jednoduše podědím od společného předka. Signály od komponent se obsluhují úplně na začátku, ještě před provedením Action. Navíc komponenty jsou uspořádány do stromové struktury, tj. komponenta může obecně obsahovat potomky. V Nette je to elegantně doplněné systémem šablon, kde v příslušné šabloně stačí uvést:
{widget menu $treba_nejaky_parametr}
Šablona má přístup ke controlleru, umí si načíst komponentu "menu" a zavolat na ní metodu render($muze_mit_parametry). V šablonách jde pak snadno generovat odkazy na signály (s tím ?do= na konci).
Obsluha signálů je řešena tak, že komponenta má metodu "handleNAZEV_SIGNALU(...parametry...)".
Podle mě je to celkem elegantní řešení. Zatím jsem do toho úplně neproniknul, ale je tam pár problémů - třeba pokud je potřeba jednu komponentu umístit na stránku vícekrát.
V Nette je nad tím postavena ještě podpora pro AJAX - po přijetí signálu pomocí AJAXu se prohlížeči může poslat vyrenderované HTML změněných komponent - tím lze jednoduše řešit treba to hlasování v anketě na stránce...
Pokud to můžu srovnat třeba se Zend Frameworkem pro PHP, tak tam tohle asi nemá obecné řešení. Viděl jsem řešení, kdy takovéhle komponenty byly realizované jako speciální Controller a Action, pak se v rámci jednoho requestu volaly různé Action, výstup šablony se vždy uložil zvlášť pod nějakým označením, a v hlavní šabloně se to vykreslilo na správná místa.
Propojení komponent se asi obvykle řeší v Controlleru. Konktrétně v tomhle případě je stejně potřeba získat data pro ten seznam z modelu a předat mu je - no a v tomhle okamžiku se na základě těch dat (počet záznamů) a konfigurace (po kolika stránkovat) nastaví stránkovač. Př.:
class NejakyController extends BaseController {
function renderNejakaAction()
{
$model = new NejakyModel();
$data = $model->getData();
$this->getComponentStrankovac->setup($model->count(), POCET_ZAZNAMU_NA_STRANKU);
$model->limitPage($this->getComponentStrankovac->getCurrentPage());
$this->getComponentVypis()->data = $model->getData();
// nebo v Nette lze pouzit:
// $this['vypis']->data = ...;
}
// funkce se schvalne jmenuje 'create...', Controller volani 'getComponent...'
// automaticky prevede na tuto funkci a navrch zajisti propojeni instance
// komponenty s Controllerem. Komponenta pak muze vyuzit Controller ke
// generovani odkazu apod.
function createComponentStrankovac()
{
return new Strankovac();
}
//
function createComponentVypis()
{
return new Vypis();
}
}
Jiná možnost je, že se data pro ten seznam načítají z modelu přímo v té komponentě "seznam", pak stránkování jde udělat jako sub-komponentu toho seznamu a opět v okamžiku načtení dat se počet stránek nastaví té sub-komponentě. Tohle nijak neomezuje možnosti vykreslení v šabloně - lze samostatně vykreslit seznam a stránkování přesně jak je potřeba. Jedna komponenta obecně nemusí být vykreslena v jednom bloku v šabloně, jde spíš o "logickou" část stránky.
Je možné také řešení, kdy obě komponenty budou připojeny ke controlleru, a třeba ta komponenta na stránkování se zevnitř dostane k seznamu:$pocetStran = $this->getController()->getComponentSeznam()->getPageCount();
Tím se ale podle mě omezí znovupoužitelnost té komponenty, protože pevně předpokládá existenci "seznam" v Controlleru. Co když budu mít těch seznamů na stránce víc?
Tiskni
Sdílej: