KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Ahoj,
zabývám se návrhem webové aplikace (obecně) a sháním nějaké povídání o návrhových vzorech týkajících se umisťování více věcí na jednu (obvykle HTML) stránku.
Klasické MVC je fajn, ale v podstatě řeší jen onu centrální komponentu, jako je třeba ta na zobrazení dotazu, který právě čtete.
Mě však právě zajímají různé způsoby, jak na stránku elegantně dostat i další věci, jako třeba výpis zpráviček nalevo, menu nahoře, anketu, reklamy, vyhledávací políčko a další věci.
Nevíte tedy o nějakých zajímavých článcích, návrhových vzorech a podobných věcech toho se týkajících (třeba i jen vzdáleně)?
ps: Jde mi o posbírání zajímavých materiálů pro další studium, nikoliv o jedno správné řešení.
. Pokusím se zjednodušeně shrnout podstatu:
V Nette autor používá trochu jinou terminologii - místo MVC používá MVP (Model View Presenter). Kromě Controlleru hrají v Nette důležitou roli komponenty (Control = vykreslitelná komponenta v terminologii Nette). Komponenta - např. nějaká anketa - je napojená na controller, lze ji vykreslit v šabloně, a může přijímat tzv. signály, což jsou odkazy ve tvaru:
"/cesta/v/aplikaci/k/action?do=NAZEV_KOMPONENTY-NAZEV_SIGNALU&NAZEV_KOMPONENTY-NejakyParametr=hodnota"Signál může být např. přičtění hlasu v anketě. Trik je v tom, že konkrétní controller má mechanismus k vyhledání komponenty. Komponenta je představována třídou, jejíž instanci vrací metoda controlleru nazvaná "getComponentNAZEV_KOMPONENTY". Zároveň se tím řeší vytvoření instance komponenty přesně v okamžiku, kdy je poprvé potřeba. Pokud chci stejnou komponentu používat třeba ve všech controllerech, tak je jednoduše podědím od společného předka. Signály od komponent se obsluhují úplně na začátku, ještě před provedením Action. Navíc komponenty jsou uspořádány do stromové struktury, tj. komponenta může obecně obsahovat potomky. V Nette je to elegantně doplněné systémem šablon, kde v příslušné šabloně stačí uvést:
{widget menu $treba_nejaky_parametr}
Šablona má přístup ke controlleru, umí si načíst komponentu "menu" a zavolat na ní metodu render($muze_mit_parametry). V šablonách jde pak snadno generovat odkazy na signály (s tím ?do= na konci).
Obsluha signálů je řešena tak, že komponenta má metodu "handleNAZEV_SIGNALU(...parametry...)".
Podle mě je to celkem elegantní řešení. Zatím jsem do toho úplně neproniknul, ale je tam pár problémů - třeba pokud je potřeba jednu komponentu umístit na stránku vícekrát.
V Nette je nad tím postavena ještě podpora pro AJAX - po přijetí signálu pomocí AJAXu se prohlížeči může poslat vyrenderované HTML změněných komponent - tím lze jednoduše řešit treba to hlasování v anketě na stránce...
Pokud to můžu srovnat třeba se Zend Frameworkem pro PHP, tak tam tohle asi nemá obecné řešení. Viděl jsem řešení, kdy takovéhle komponenty byly realizované jako speciální Controller a Action, pak se v rámci jednoho requestu volaly různé Action, výstup šablony se vždy uložil zvlášť pod nějakým označením, a v hlavní šabloně se to vykreslilo na správná místa.
Propojení komponent se asi obvykle řeší v Controlleru. Konktrétně v tomhle případě je stejně potřeba získat data pro ten seznam z modelu a předat mu je - no a v tomhle okamžiku se na základě těch dat (počet záznamů) a konfigurace (po kolika stránkovat) nastaví stránkovač. Př.:
class NejakyController extends BaseController {
function renderNejakaAction()
{
$model = new NejakyModel();
$data = $model->getData();
$this->getComponentStrankovac->setup($model->count(), POCET_ZAZNAMU_NA_STRANKU);
$model->limitPage($this->getComponentStrankovac->getCurrentPage());
$this->getComponentVypis()->data = $model->getData();
// nebo v Nette lze pouzit:
// $this['vypis']->data = ...;
}
// funkce se schvalne jmenuje 'create...', Controller volani 'getComponent...'
// automaticky prevede na tuto funkci a navrch zajisti propojeni instance
// komponenty s Controllerem. Komponenta pak muze vyuzit Controller ke
// generovani odkazu apod.
function createComponentStrankovac()
{
return new Strankovac();
}
//
function createComponentVypis()
{
return new Vypis();
}
}
Jiná možnost je, že se data pro ten seznam načítají z modelu přímo v té komponentě "seznam", pak stránkování jde udělat jako sub-komponentu toho seznamu a opět v okamžiku načtení dat se počet stránek nastaví té sub-komponentě. Tohle nijak neomezuje možnosti vykreslení v šabloně - lze samostatně vykreslit seznam a stránkování přesně jak je potřeba. Jedna komponenta obecně nemusí být vykreslena v jednom bloku v šabloně, jde spíš o "logickou" část stránky.
Je možné také řešení, kdy obě komponenty budou připojeny ke controlleru, a třeba ta komponenta na stránkování se zevnitř dostane k seznamu:$pocetStran = $this->getController()->getComponentSeznam()->getPageCount();
Tím se ale podle mě omezí znovupoužitelnost té komponenty, protože pevně předpokládá existenci "seznam" v Controlleru. Co když budu mít těch seznamů na stránce víc?
Tiskni
Sdílej: