Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Ahoj,
zabývám se návrhem webové aplikace (obecně) a sháním nějaké povídání o návrhových vzorech týkajících se umisťování více věcí na jednu (obvykle HTML) stránku.
Klasické MVC je fajn, ale v podstatě řeší jen onu centrální komponentu, jako je třeba ta na zobrazení dotazu, který právě čtete.
Mě však právě zajímají různé způsoby, jak na stránku elegantně dostat i další věci, jako třeba výpis zpráviček nalevo, menu nahoře, anketu, reklamy, vyhledávací políčko a další věci.
Nevíte tedy o nějakých zajímavých článcích, návrhových vzorech a podobných věcech toho se týkajících (třeba i jen vzdáleně)?
ps: Jde mi o posbírání zajímavých materiálů pro další studium, nikoliv o jedno správné řešení.
. Pokusím se zjednodušeně shrnout podstatu:
V Nette autor používá trochu jinou terminologii - místo MVC používá MVP (Model View Presenter). Kromě Controlleru hrají v Nette důležitou roli komponenty (Control = vykreslitelná komponenta v terminologii Nette). Komponenta - např. nějaká anketa - je napojená na controller, lze ji vykreslit v šabloně, a může přijímat tzv. signály, což jsou odkazy ve tvaru:
"/cesta/v/aplikaci/k/action?do=NAZEV_KOMPONENTY-NAZEV_SIGNALU&NAZEV_KOMPONENTY-NejakyParametr=hodnota"Signál může být např. přičtění hlasu v anketě. Trik je v tom, že konkrétní controller má mechanismus k vyhledání komponenty. Komponenta je představována třídou, jejíž instanci vrací metoda controlleru nazvaná "getComponentNAZEV_KOMPONENTY". Zároveň se tím řeší vytvoření instance komponenty přesně v okamžiku, kdy je poprvé potřeba. Pokud chci stejnou komponentu používat třeba ve všech controllerech, tak je jednoduše podědím od společného předka. Signály od komponent se obsluhují úplně na začátku, ještě před provedením Action. Navíc komponenty jsou uspořádány do stromové struktury, tj. komponenta může obecně obsahovat potomky. V Nette je to elegantně doplněné systémem šablon, kde v příslušné šabloně stačí uvést:
{widget menu $treba_nejaky_parametr}
Šablona má přístup ke controlleru, umí si načíst komponentu "menu" a zavolat na ní metodu render($muze_mit_parametry). V šablonách jde pak snadno generovat odkazy na signály (s tím ?do= na konci).
Obsluha signálů je řešena tak, že komponenta má metodu "handleNAZEV_SIGNALU(...parametry...)".
Podle mě je to celkem elegantní řešení. Zatím jsem do toho úplně neproniknul, ale je tam pár problémů - třeba pokud je potřeba jednu komponentu umístit na stránku vícekrát.
V Nette je nad tím postavena ještě podpora pro AJAX - po přijetí signálu pomocí AJAXu se prohlížeči může poslat vyrenderované HTML změněných komponent - tím lze jednoduše řešit treba to hlasování v anketě na stránce...
Pokud to můžu srovnat třeba se Zend Frameworkem pro PHP, tak tam tohle asi nemá obecné řešení. Viděl jsem řešení, kdy takovéhle komponenty byly realizované jako speciální Controller a Action, pak se v rámci jednoho requestu volaly různé Action, výstup šablony se vždy uložil zvlášť pod nějakým označením, a v hlavní šabloně se to vykreslilo na správná místa.
Propojení komponent se asi obvykle řeší v Controlleru. Konktrétně v tomhle případě je stejně potřeba získat data pro ten seznam z modelu a předat mu je - no a v tomhle okamžiku se na základě těch dat (počet záznamů) a konfigurace (po kolika stránkovat) nastaví stránkovač. Př.:
class NejakyController extends BaseController {
function renderNejakaAction()
{
$model = new NejakyModel();
$data = $model->getData();
$this->getComponentStrankovac->setup($model->count(), POCET_ZAZNAMU_NA_STRANKU);
$model->limitPage($this->getComponentStrankovac->getCurrentPage());
$this->getComponentVypis()->data = $model->getData();
// nebo v Nette lze pouzit:
// $this['vypis']->data = ...;
}
// funkce se schvalne jmenuje 'create...', Controller volani 'getComponent...'
// automaticky prevede na tuto funkci a navrch zajisti propojeni instance
// komponenty s Controllerem. Komponenta pak muze vyuzit Controller ke
// generovani odkazu apod.
function createComponentStrankovac()
{
return new Strankovac();
}
//
function createComponentVypis()
{
return new Vypis();
}
}
Jiná možnost je, že se data pro ten seznam načítají z modelu přímo v té komponentě "seznam", pak stránkování jde udělat jako sub-komponentu toho seznamu a opět v okamžiku načtení dat se počet stránek nastaví té sub-komponentě. Tohle nijak neomezuje možnosti vykreslení v šabloně - lze samostatně vykreslit seznam a stránkování přesně jak je potřeba. Jedna komponenta obecně nemusí být vykreslena v jednom bloku v šabloně, jde spíš o "logickou" část stránky.
Je možné také řešení, kdy obě komponenty budou připojeny ke controlleru, a třeba ta komponenta na stránkování se zevnitř dostane k seznamu:$pocetStran = $this->getController()->getComponentSeznam()->getPageCount();
Tím se ale podle mě omezí znovupoužitelnost té komponenty, protože pevně předpokládá existenci "seznam" v Controlleru. Co když budu mít těch seznamů na stránce víc?
Tiskni
Sdílej: