Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Ahoj,
zabývám se návrhem webové aplikace (obecně) a sháním nějaké povídání o návrhových vzorech týkajících se umisťování více věcí na jednu (obvykle HTML) stránku.
Klasické MVC je fajn, ale v podstatě řeší jen onu centrální komponentu, jako je třeba ta na zobrazení dotazu, který právě čtete.
Mě však právě zajímají různé způsoby, jak na stránku elegantně dostat i další věci, jako třeba výpis zpráviček nalevo, menu nahoře, anketu, reklamy, vyhledávací políčko a další věci.
Nevíte tedy o nějakých zajímavých článcích, návrhových vzorech a podobných věcech toho se týkajících (třeba i jen vzdáleně)?
ps: Jde mi o posbírání zajímavých materiálů pro další studium, nikoliv o jedno správné řešení.
. Pokusím se zjednodušeně shrnout podstatu:
V Nette autor používá trochu jinou terminologii - místo MVC používá MVP (Model View Presenter). Kromě Controlleru hrají v Nette důležitou roli komponenty (Control = vykreslitelná komponenta v terminologii Nette). Komponenta - např. nějaká anketa - je napojená na controller, lze ji vykreslit v šabloně, a může přijímat tzv. signály, což jsou odkazy ve tvaru:
"/cesta/v/aplikaci/k/action?do=NAZEV_KOMPONENTY-NAZEV_SIGNALU&NAZEV_KOMPONENTY-NejakyParametr=hodnota"Signál může být např. přičtění hlasu v anketě. Trik je v tom, že konkrétní controller má mechanismus k vyhledání komponenty. Komponenta je představována třídou, jejíž instanci vrací metoda controlleru nazvaná "getComponentNAZEV_KOMPONENTY". Zároveň se tím řeší vytvoření instance komponenty přesně v okamžiku, kdy je poprvé potřeba. Pokud chci stejnou komponentu používat třeba ve všech controllerech, tak je jednoduše podědím od společného předka. Signály od komponent se obsluhují úplně na začátku, ještě před provedením Action. Navíc komponenty jsou uspořádány do stromové struktury, tj. komponenta může obecně obsahovat potomky. V Nette je to elegantně doplněné systémem šablon, kde v příslušné šabloně stačí uvést:
{widget menu $treba_nejaky_parametr}
Šablona má přístup ke controlleru, umí si načíst komponentu "menu" a zavolat na ní metodu render($muze_mit_parametry). V šablonách jde pak snadno generovat odkazy na signály (s tím ?do= na konci).
Obsluha signálů je řešena tak, že komponenta má metodu "handleNAZEV_SIGNALU(...parametry...)".
Podle mě je to celkem elegantní řešení. Zatím jsem do toho úplně neproniknul, ale je tam pár problémů - třeba pokud je potřeba jednu komponentu umístit na stránku vícekrát.
V Nette je nad tím postavena ještě podpora pro AJAX - po přijetí signálu pomocí AJAXu se prohlížeči může poslat vyrenderované HTML změněných komponent - tím lze jednoduše řešit treba to hlasování v anketě na stránce...
Pokud to můžu srovnat třeba se Zend Frameworkem pro PHP, tak tam tohle asi nemá obecné řešení. Viděl jsem řešení, kdy takovéhle komponenty byly realizované jako speciální Controller a Action, pak se v rámci jednoho requestu volaly různé Action, výstup šablony se vždy uložil zvlášť pod nějakým označením, a v hlavní šabloně se to vykreslilo na správná místa.
Propojení komponent se asi obvykle řeší v Controlleru. Konktrétně v tomhle případě je stejně potřeba získat data pro ten seznam z modelu a předat mu je - no a v tomhle okamžiku se na základě těch dat (počet záznamů) a konfigurace (po kolika stránkovat) nastaví stránkovač. Př.:
class NejakyController extends BaseController {
function renderNejakaAction()
{
$model = new NejakyModel();
$data = $model->getData();
$this->getComponentStrankovac->setup($model->count(), POCET_ZAZNAMU_NA_STRANKU);
$model->limitPage($this->getComponentStrankovac->getCurrentPage());
$this->getComponentVypis()->data = $model->getData();
// nebo v Nette lze pouzit:
// $this['vypis']->data = ...;
}
// funkce se schvalne jmenuje 'create...', Controller volani 'getComponent...'
// automaticky prevede na tuto funkci a navrch zajisti propojeni instance
// komponenty s Controllerem. Komponenta pak muze vyuzit Controller ke
// generovani odkazu apod.
function createComponentStrankovac()
{
return new Strankovac();
}
//
function createComponentVypis()
{
return new Vypis();
}
}
Jiná možnost je, že se data pro ten seznam načítají z modelu přímo v té komponentě "seznam", pak stránkování jde udělat jako sub-komponentu toho seznamu a opět v okamžiku načtení dat se počet stránek nastaví té sub-komponentě. Tohle nijak neomezuje možnosti vykreslení v šabloně - lze samostatně vykreslit seznam a stránkování přesně jak je potřeba. Jedna komponenta obecně nemusí být vykreslena v jednom bloku v šabloně, jde spíš o "logickou" část stránky.
Je možné také řešení, kdy obě komponenty budou připojeny ke controlleru, a třeba ta komponenta na stránkování se zevnitř dostane k seznamu:$pocetStran = $this->getController()->getComponentSeznam()->getPageCount();
Tím se ale podle mě omezí znovupoužitelnost té komponenty, protože pevně předpokládá existenci "seznam" v Controlleru. Co když budu mít těch seznamů na stránce víc?
Tiskni
Sdílej: