Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Řešení dotazu:
u souborů s příponou .tex to umím. Tam se vlnky vkládají do kódu natvrdo (V~Praze) nebo se ovlnkuje výsledný .tex tak, jak je uvedeno ve vašem odkazu.
$> vlna -l -m -n dokument.tex
Potíž je, že LyX používá odlišnou syntaxi a nelze do zdroje vlnky jen tak přidat (kromě Ctrl+mezerník).
Pokud jsem to pochopil, mám soubor .lyx exportovat do .tex, doplnit vlnky a poté opět naimportovat do LyXu? To mi přijde těžkopádné a nesmyslně složité.
Ve Windows se to dá provést velice elegantně pomocí dávky, kde se vlnky fakticky do zdroje nepřidávají, ale ovlnkuje se až výstup z LyXu před vygenerováním PDF. Jinými slovy, ve zroji se vlny vůbec neobjeví (kromě ručních Ctrl+mezerník) viz people.fsv.cvut.cz/~vydra/lyxcesky.htm bod číslo 5.
Přeci musí něco podobně jednoduchého a elegantního fungovat i v Linuxu?
LyX nepoužívám, ale ten skript z odkazu lze úplně primitivně upravit „pro linux“:
#!/bin/bash
vlna -l -f ${1} ${1}vlna
pdflatex ${1}vlna
…a uložit třeba jako vlnapdf.sh a nastavit LyX aby ho používal místo pdflatexu, stejně jako v tom odkazovaném návodu. Jen si dejte pozor, aby byl skript spustitelný (chmod +x vlnapdf.sh).
sudo ./configuresudo makesudo make install#!/bin/bashvlna -l -f -v aAsSkKuUiIoOvVzZ<>-± ${1} ${1}vlnapdflatex ${1}vlnachmod +x vlnapdf.sh/Users/jménodomovskéhoadresáře/vlnapdf.sh $$i kde místo jménodomovskéhoadresáře zadáte název domovské složky svého profilu
Tiskni
Sdílej: