V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Řešení dotazu:
u souborů s příponou .tex to umím. Tam se vlnky vkládají do kódu natvrdo (V~Praze) nebo se ovlnkuje výsledný .tex tak, jak je uvedeno ve vašem odkazu.
$> vlna -l -m -n dokument.tex
Potíž je, že LyX používá odlišnou syntaxi a nelze do zdroje vlnky jen tak přidat (kromě Ctrl+mezerník).
Pokud jsem to pochopil, mám soubor .lyx exportovat do .tex, doplnit vlnky a poté opět naimportovat do LyXu? To mi přijde těžkopádné a nesmyslně složité.
Ve Windows se to dá provést velice elegantně pomocí dávky, kde se vlnky fakticky do zdroje nepřidávají, ale ovlnkuje se až výstup z LyXu před vygenerováním PDF. Jinými slovy, ve zroji se vlny vůbec neobjeví (kromě ručních Ctrl+mezerník) viz people.fsv.cvut.cz/~vydra/lyxcesky.htm bod číslo 5.
Přeci musí něco podobně jednoduchého a elegantního fungovat i v Linuxu?
LyX nepoužívám, ale ten skript z odkazu lze úplně primitivně upravit „pro linux“:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
#!/bin/bash
vlna -l -f ${1} ${1}vlna
pdflatex ${1}vlna
…a uložit třeba jako vlnapdf.sh a nastavit LyX aby ho používal místo pdflatexu, stejně jako v tom odkazovaném návodu. Jen si dejte pozor, aby byl skript spustitelný (chmod +x vlnapdf.sh).
sudo ./configuresudo makesudo make install#!/bin/bashvlna -l -f -v aAsSkKuUiIoOvVzZ<>-± ${1} ${1}vlnapdflatex ${1}vlnachmod +x vlnapdf.sh/Users/jménodomovskéhoadresáře/vlnapdf.sh $$i kde místo jménodomovskéhoadresáře zadáte název domovské složky svého profilu
Tiskni
Sdílej:
