Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Řešení dotazu:
u souborů s příponou .tex to umím. Tam se vlnky vkládají do kódu natvrdo (V~Praze) nebo se ovlnkuje výsledný .tex tak, jak je uvedeno ve vašem odkazu.
$> vlna -l -m -n dokument.tex
Potíž je, že LyX používá odlišnou syntaxi a nelze do zdroje vlnky jen tak přidat (kromě Ctrl+mezerník).
Pokud jsem to pochopil, mám soubor .lyx exportovat do .tex, doplnit vlnky a poté opět naimportovat do LyXu? To mi přijde těžkopádné a nesmyslně složité.
Ve Windows se to dá provést velice elegantně pomocí dávky, kde se vlnky fakticky do zdroje nepřidávají, ale ovlnkuje se až výstup z LyXu před vygenerováním PDF. Jinými slovy, ve zroji se vlny vůbec neobjeví (kromě ručních Ctrl+mezerník) viz people.fsv.cvut.cz/~vydra/lyxcesky.htm bod číslo 5.
Přeci musí něco podobně jednoduchého a elegantního fungovat i v Linuxu?
LyX nepoužívám, ale ten skript z odkazu lze úplně primitivně upravit „pro linux“:
#!/bin/bash
vlna -l -f ${1} ${1}vlna
pdflatex ${1}vlna
…a uložit třeba jako vlnapdf.sh a nastavit LyX aby ho používal místo pdflatexu, stejně jako v tom odkazovaném návodu. Jen si dejte pozor, aby byl skript spustitelný (chmod +x vlnapdf.sh).
sudo ./configuresudo makesudo make install#!/bin/bashvlna -l -f -v aAsSkKuUiIoOvVzZ<>-± ${1} ${1}vlnapdflatex ${1}vlnachmod +x vlnapdf.sh/Users/jménodomovskéhoadresáře/vlnapdf.sh $$i kde místo jménodomovskéhoadresáře zadáte název domovské složky svého profilu
Tiskni
Sdílej: