Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řešení dotazu:
u souborů s příponou .tex to umím. Tam se vlnky vkládají do kódu natvrdo (V~Praze) nebo se ovlnkuje výsledný .tex tak, jak je uvedeno ve vašem odkazu.
$> vlna -l -m -n dokument.tex
Potíž je, že LyX používá odlišnou syntaxi a nelze do zdroje vlnky jen tak přidat (kromě Ctrl+mezerník).
Pokud jsem to pochopil, mám soubor .lyx exportovat do .tex, doplnit vlnky a poté opět naimportovat do LyXu? To mi přijde těžkopádné a nesmyslně složité.
Ve Windows se to dá provést velice elegantně pomocí dávky, kde se vlnky fakticky do zdroje nepřidávají, ale ovlnkuje se až výstup z LyXu před vygenerováním PDF. Jinými slovy, ve zroji se vlny vůbec neobjeví (kromě ručních Ctrl+mezerník) viz people.fsv.cvut.cz/~vydra/lyxcesky.htm bod číslo 5.
Přeci musí něco podobně jednoduchého a elegantního fungovat i v Linuxu?
LyX nepoužívám, ale ten skript z odkazu lze úplně primitivně upravit „pro linux“:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
#!/bin/bash
vlna -l -f ${1} ${1}vlna
pdflatex ${1}vlna
…a uložit třeba jako vlnapdf.sh a nastavit LyX aby ho používal místo pdflatexu, stejně jako v tom odkazovaném návodu. Jen si dejte pozor, aby byl skript spustitelný (chmod +x vlnapdf.sh).
sudo ./configuresudo makesudo make install#!/bin/bashvlna -l -f -v aAsSkKuUiIoOvVzZ<>-± ${1} ${1}vlnapdflatex ${1}vlnachmod +x vlnapdf.sh/Users/jménodomovskéhoadresáře/vlnapdf.sh $$i kde místo jménodomovskéhoadresáře zadáte název domovské složky svého profilu
Tiskni
Sdílej:
