Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
pro ucely zjednoduseni prace s konfiguraky v programovane aplikaci (C/C++) jsem si naistaloval knihovnu libconfig, a to primo do lokalniho adresare souvisejiciho s projektem (cilove zarizeni bezi na jine architekture).
Nedari se mi ale vyresit problem, jak linkeru vysvetlit, kde knihovnu ma hledat, a tak musim pouzivat rucni zadani cesty, ktera je dost kostrbata. Inkluzi tak musim provadet slozite #include "../../../libconfig-1.4.5/include/libconfig.h", misto toho bych cekal bezne #include <libconfig.h>.
Stejne tak pritrouble musim v makefile linkovat ../../../libconfig-1.4.5/lib/libconfig.a, namisto pouziti v manualu uvadeneho flagu -lconfig.
Aplikaci vyvijim v Eclipse a cekal bych, ze se to resi pridanim nejake polozky do Paths projektu, vyzkousel jsem jich ale uz dost a nic nepomohlo.
Muzete mi prosim nekdo poradit, jak spravne tento problem resit?
Diky!Řešení dotazu:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
-I/moje/include parametr pro kompiler.
Hledani knihoven pro linkovani je obdobne (/lib/,/usr/lib,/usr/local/lib) a aktualni cesta. Dalsi cesty se pridavaji pouzitim -L/moje/lib. V pripade, ze pouzivas dynamicky linkovane knihovny, komplikace muze byt v tom, ze system nemusi chtit nestadardni cesty pouzivat - viz. man ld.so.
Osobne bych to resil ovsem jinak. Nainstaloval bych si libconfig z balicku tve distribuce nebo ji rucne nainstaluj do /usr/local (coz ostatne defaultne configure nabizi).
Nechapu teda, co jsem s tim celou dobu vyvadel, protoze jsem se s tim pral vazne snad pul dne. Dekuji 
PS: Do /usr/local jsem to neinstaloval proto, ze jsem knihovnu potreboval prelozit pro jinou architekturu, jak jsem zminil.
Tiskni
Sdílej:
