Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 9.00. S podporou architektury AArch64 (ARM64).
Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
typedef void* ndata_t;
struct node {
struct node *left; /* left child */
struct node *right; /* right child */
struct node *parent; /* parent */
uint64_t ID;
ndata_t data; /* data */
};
typedef int (*f_stn_deldata)(ndata_t ndata); /* splaytree node delete data*/
static f_stn_deldata stn_deldata;
kde stn_deldata je pointer na userom zadefinovanu funkciu na zmazanie dat - ak by tieto data boli vytvorene dynamicky. pri mazani stromu volam funkciu, ktora prechadza rekurzivne nody a nasledne ich maze .. a tu sa zacina moja uvaha .. pseudokod pri mazani:
destroy(struct node* n) {
..
..
if (n->left) destroy(n->left);
if (n->right) destroy(n->right);
/* tu prichadza na rad moja uvaha */
if ( stn_deldata ) stn_deldata (n->data);
..
zmaz nodu
..
}
jedna sa mi o to, ze ten if sa bude vykonavat pri kazdom jednom mazani .. pri par polozkach je to jedno, pri 10mil, pripadne 1 mild. to uz aj stoji za uvahu ..
riesenie by bolo jednoduche - vytvorit dalsiu fciu destroy_nodata a tu volat rekurzivne .. logika, kt. fciu volat by bola v hlavnej st_destroy fcii
teoreticka otazka - ma zmysel sa zaoberat takouto optimalizaciou ? je to best practice ci ..?
compare(n1,n2), a mam nasledovny kod:
..
if ( (compare(n1,n2)) <0 ) {
/* do something */
}
else if ( (compare(n1,n2))== 0) {
/* do something else */
}
..
ci sa bude compare volat zadazkym, alebo si to vie zoptimalizovat a bude sa volat len raz a potom sa uz bude odkazovat na vysledok .. gcc a gcc -O3 na trivialnom priklade:
int main()
{
int x = 0;
if ( x ) return 1;
return 0;
}
raz skompilovane gcc -c test.c, druhy krat gcc -O3 -c test.c
spatne som sa pozrel cez objdump -d test.o - jasne bolo vidno, ze podmienku uz ani nekontroluje a rovno vrati 0 v druhom pripade:
test.o: file format elf64-x86-64
Disassembly of section .text:
0000000000000000 <main>:
0: 31 c0 xor %eax,%eax
2: c3 retq
k tej mojej otazke - neda sa povedat pri kompilacii, ci je alebo nie je def. - to sa zisti az pri linkovani .. resp., striktne asi vzato, stn_deldata je zadef. ako neinicializovana premenna pri kompilovani (az st_init ju nastavi bud na NULL alebo na adresu user fcie)
st_destroy sa vola vzdy, ta potom "spusti" hlavnu destroy fciu, ktoru som spominal hore .. user teda v kode pouzije:
/* init s user def. compare/dump/destroy fciami */
struct splaytree *st = st_init(mycompare, mydump, mydestroy);
..
..
/* konecny destroy */
st_destroy(st);
kde st_destroy(struct splaytree *st) vola st_destroy_nodes(struct node* n), ktora sa vola rekurzivne (to je prave to telo fcie, ktore som v mojom prispevku nazval len destroytakze v hlavnej st_destroy by som sa rozhodol, ci sa bude volat rekurznivne "s data delete", alebo len "node delete" ..
ano, mozno je to moc spekulativne, zaujima ma vsak nazor, priapdne skusenosti druhych
Tiskni
Sdílej: