Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
typedef void* ndata_t;
struct node {
struct node *left; /* left child */
struct node *right; /* right child */
struct node *parent; /* parent */
uint64_t ID;
ndata_t data; /* data */
};
typedef int (*f_stn_deldata)(ndata_t ndata); /* splaytree node delete data*/
static f_stn_deldata stn_deldata;
kde stn_deldata je pointer na userom zadefinovanu funkciu na zmazanie dat - ak by tieto data boli vytvorene dynamicky. pri mazani stromu volam funkciu, ktora prechadza rekurzivne nody a nasledne ich maze .. a tu sa zacina moja uvaha .. pseudokod pri mazani:
destroy(struct node* n) {
..
..
if (n->left) destroy(n->left);
if (n->right) destroy(n->right);
/* tu prichadza na rad moja uvaha */
if ( stn_deldata ) stn_deldata (n->data);
..
zmaz nodu
..
}
jedna sa mi o to, ze ten if sa bude vykonavat pri kazdom jednom mazani .. pri par polozkach je to jedno, pri 10mil, pripadne 1 mild. to uz aj stoji za uvahu ..
riesenie by bolo jednoduche - vytvorit dalsiu fciu destroy_nodata a tu volat rekurzivne .. logika, kt. fciu volat by bola v hlavnej st_destroy fcii
teoreticka otazka - ma zmysel sa zaoberat takouto optimalizaciou ? je to best practice ci ..?
compare(n1,n2), a mam nasledovny kod:
..
if ( (compare(n1,n2)) <0 ) {
/* do something */
}
else if ( (compare(n1,n2))== 0) {
/* do something else */
}
..
ci sa bude compare volat zadazkym, alebo si to vie zoptimalizovat a bude sa volat len raz a potom sa uz bude odkazovat na vysledok .. gcc a gcc -O3 na trivialnom priklade:
int main()
{
int x = 0;
if ( x ) return 1;
return 0;
}
raz skompilovane gcc -c test.c, druhy krat gcc -O3 -c test.c
spatne som sa pozrel cez objdump -d test.o - jasne bolo vidno, ze podmienku uz ani nekontroluje a rovno vrati 0 v druhom pripade:
test.o: file format elf64-x86-64
Disassembly of section .text:
0000000000000000 <main>:
0: 31 c0 xor %eax,%eax
2: c3 retq
k tej mojej otazke - neda sa povedat pri kompilacii, ci je alebo nie je def. - to sa zisti az pri linkovani .. resp., striktne asi vzato, stn_deldata je zadef. ako neinicializovana premenna pri kompilovani (az st_init ju nastavi bud na NULL alebo na adresu user fcie)
st_destroy sa vola vzdy, ta potom "spusti" hlavnu destroy fciu, ktoru som spominal hore .. user teda v kode pouzije:
/* init s user def. compare/dump/destroy fciami */
struct splaytree *st = st_init(mycompare, mydump, mydestroy);
..
..
/* konecny destroy */
st_destroy(st);
kde st_destroy(struct splaytree *st) vola st_destroy_nodes(struct node* n), ktora sa vola rekurzivne (to je prave to telo fcie, ktore som v mojom prispevku nazval len destroytakze v hlavnej st_destroy by som sa rozhodol, ci sa bude volat rekurznivne "s data delete", alebo len "node delete" ..
ano, mozno je to moc spekulativne, zaujima ma vsak nazor, priapdne skusenosti druhych
Tiskni
Sdílej: