Připojit neznámý USB flash disk do počítače může být nebezpečné. Dokonce může jít i o život. Někdo rozeslal ekvádorským novinářům USB flash disky, které po připojení do počítače explodují [BBC, Twitter].
Byla vydána nová verze 7.4 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu.
Byla vydána verze 11.0 s kódovým jménem Aramo linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 22.04 LTS a podporována bude do roku 2027. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Mozilla založila startup Mozilla.ai a vložila do něj 30 milionů dolarů. Cílem je vývoj důvěryhodné, nezávislé a open source AI.
Po půl roce vývoje od vydání verze 43 bylo vydáno GNOME 44 s kódovým názvem Kuala Lumpur. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Krátké představení na YouTube.
Letošní Turingovou cenu (2022 ACM A.M. Turing Award) získal Bob Metcalfe za vynalezení, standardizaci a komercializaci Ethernetu.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána ve verzi 5.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu.
Byla vydána Java 20 / JDK 20. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 7. Nová Java / JDK vychází každých 6 měsíců. LTS verze je 17.
Google spustil konverzační AI Bard. Vyzkoušet lze zatím pouze ve Spojených státech a Spojeném království. Více v Bard FAQ.
David Buchanan na svém blogu rozebírá zranitelnost acropalypse (CVE-2023-21036) telefonů Google Pixel. Z výřezu (crop) snímku obrazovky vytvořeného integrovanou aplikací Markup může být možné částečné obnovení původního snímku obrazovky. Viz tweet Simona Aaronse. Vyzkoušet lze webovou aplikaci acropalypse.app. Opraveno v březnové aktualizaci.
typedef void* ndata_t;
struct node {
struct node *left; /* left child */
struct node *right; /* right child */
struct node *parent; /* parent */
uint64_t ID;
ndata_t data; /* data */
};
typedef int (*f_stn_deldata)(ndata_t ndata); /* splaytree node delete data*/
static f_stn_deldata stn_deldata;
kde stn_deldata
je pointer na userom zadefinovanu funkciu na zmazanie dat - ak by tieto data boli vytvorene dynamicky. pri mazani stromu volam funkciu, ktora prechadza rekurzivne nody a nasledne ich maze .. a tu sa zacina moja uvaha .. pseudokod pri mazani:
destroy(struct node* n) {
..
..
if (n->left) destroy(n->left);
if (n->right) destroy(n->right);
/* tu prichadza na rad moja uvaha */
if ( stn_deldata ) stn_deldata (n->data);
..
zmaz nodu
..
}
jedna sa mi o to, ze ten if sa bude vykonavat pri kazdom jednom mazani .. pri par polozkach je to jedno, pri 10mil, pripadne 1 mild. to uz aj stoji za uvahu ..
riesenie by bolo jednoduche - vytvorit dalsiu fciu destroy_nodata
a tu volat rekurzivne .. logika, kt. fciu volat by bola v hlavnej st_destroy
fcii
teoreticka otazka - ma zmysel sa zaoberat takouto optimalizaciou ? je to best practice ci ..?
compare(n1,n2)
, a mam nasledovny kod:
..
if ( (compare(n1,n2)) <0 ) {
/* do something */
}
else if ( (compare(n1,n2))== 0) {
/* do something else */
}
..
ci sa bude compare
volat zadazkym, alebo si to vie zoptimalizovat a bude sa volat len raz a potom sa uz bude odkazovat na vysledok .. gcc
a gcc -O3
na trivialnom priklade:
int main()
{
int x = 0;
if ( x ) return 1;
return 0;
}
raz skompilovane gcc -c test.c
, druhy krat gcc -O3 -c test.c
spatne som sa pozrel cez objdump -d test.o
- jasne bolo vidno, ze podmienku uz ani nekontroluje a rovno vrati 0 v druhom pripade:
test.o: file format elf64-x86-64
Disassembly of section .text:
0000000000000000 <main>:
0: 31 c0 xor %eax,%eax
2: c3 retq
k tej mojej otazke - neda sa povedat pri kompilacii, ci je alebo nie je def. - to sa zisti az pri linkovani .. resp., striktne asi vzato, stn_deldata
je zadef. ako neinicializovana premenna pri kompilovani (az st_init
ju nastavi bud na NULL alebo na adresu user fcie)
st_destroy
sa vola vzdy, ta potom "spusti" hlavnu destroy fciu, ktoru som spominal hore .. user teda v kode pouzije:
/* init s user def. compare/dump/destroy fciami */
struct splaytree *st = st_init(mycompare, mydump, mydestroy);
..
..
/* konecny destroy */
st_destroy(st);
kde st_destroy(struct splaytree *st)
vola st_destroy_nodes(struct node* n)
, ktora sa vola rekurzivne (to je prave to telo fcie, ktore som v mojom prispevku nazval len destroy
takze v hlavnej st_destroy
by som sa rozhodol, ci sa bude volat rekurznivne "s data delete", alebo len "node delete" ..
ano, mozno je to moc spekulativne, zaujima ma vsak nazor, priapdne skusenosti druhych
Tiskni
Sdílej: