Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »
typedef void* ndata_t;
struct node {
struct node *left; /* left child */
struct node *right; /* right child */
struct node *parent; /* parent */
uint64_t ID;
ndata_t data; /* data */
};
typedef int (*f_stn_deldata)(ndata_t ndata); /* splaytree node delete data*/
static f_stn_deldata stn_deldata;
kde stn_deldata je pointer na userom zadefinovanu funkciu na zmazanie dat - ak by tieto data boli vytvorene dynamicky. pri mazani stromu volam funkciu, ktora prechadza rekurzivne nody a nasledne ich maze .. a tu sa zacina moja uvaha .. pseudokod pri mazani:
destroy(struct node* n) {
..
..
if (n->left) destroy(n->left);
if (n->right) destroy(n->right);
/* tu prichadza na rad moja uvaha */
if ( stn_deldata ) stn_deldata (n->data);
..
zmaz nodu
..
}
jedna sa mi o to, ze ten if sa bude vykonavat pri kazdom jednom mazani .. pri par polozkach je to jedno, pri 10mil, pripadne 1 mild. to uz aj stoji za uvahu ..
riesenie by bolo jednoduche - vytvorit dalsiu fciu destroy_nodata a tu volat rekurzivne .. logika, kt. fciu volat by bola v hlavnej st_destroy fcii
teoreticka otazka - ma zmysel sa zaoberat takouto optimalizaciou ? je to best practice ci ..?
compare(n1,n2), a mam nasledovny kod:
..
if ( (compare(n1,n2)) <0 ) {
/* do something */
}
else if ( (compare(n1,n2))== 0) {
/* do something else */
}
..
ci sa bude compare volat zadazkym, alebo si to vie zoptimalizovat a bude sa volat len raz a potom sa uz bude odkazovat na vysledok .. gcc a gcc -O3 na trivialnom priklade:
int main()
{
int x = 0;
if ( x ) return 1;
return 0;
}
raz skompilovane gcc -c test.c, druhy krat gcc -O3 -c test.c
spatne som sa pozrel cez objdump -d test.o - jasne bolo vidno, ze podmienku uz ani nekontroluje a rovno vrati 0 v druhom pripade:
test.o: file format elf64-x86-64
Disassembly of section .text:
0000000000000000 <main>:
0: 31 c0 xor %eax,%eax
2: c3 retq
k tej mojej otazke - neda sa povedat pri kompilacii, ci je alebo nie je def. - to sa zisti az pri linkovani .. resp., striktne asi vzato, stn_deldata je zadef. ako neinicializovana premenna pri kompilovani (az st_init ju nastavi bud na NULL alebo na adresu user fcie)
st_destroy sa vola vzdy, ta potom "spusti" hlavnu destroy fciu, ktoru som spominal hore .. user teda v kode pouzije:
/* init s user def. compare/dump/destroy fciami */
struct splaytree *st = st_init(mycompare, mydump, mydestroy);
..
..
/* konecny destroy */
st_destroy(st);
kde st_destroy(struct splaytree *st) vola st_destroy_nodes(struct node* n), ktora sa vola rekurzivne (to je prave to telo fcie, ktore som v mojom prispevku nazval len destroytakze v hlavnej st_destroy by som sa rozhodol, ci sa bude volat rekurznivne "s data delete", alebo len "node delete" ..
ano, mozno je to moc spekulativne, zaujima ma vsak nazor, priapdne skusenosti druhych
Tiskni
Sdílej: