Jak na webu co nejšíleněji zadávat datum? Jak to uživatelům co nejvíce znepříjemnit? V Bad UX World Cup 2025 (YouTube) se vybíraly ty nejšílenější UX návrhy. Vítězným návrhem se stal Perfect Date.
Společnost Collabora vydala (YouTube) na LibreOffice založený desktopový kancelářský balík Collabora Office. Pro Windows, macOS a Linux. Se stejným uživatelským rozhraním jako Collabora Online. Svůj desktopový kancelářský balík s rozhraním LibreOffice pojmenovala Collabora Office Classic.
Glen MacArthur vydal AV Linux (AVL) a MX Moksha (MXM) 25. S linuxovým jádrem Liquorix. AV Linux (Wikipedie) je linuxová distribuce optimalizována pro tvůrce audio a video obsahu. Nejnovější AV Linux vychází z MX Linuxu 25 a Debianu 13 Trixie. AV Linux přichází s desktopovým prostředím Enlightenment 0.27.1 a MX Moksha s prostředím Moksha 0.4.1 (fork Enlightenmentu).
Ubuntu pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Zástupci členských států EU se včera shodli na návrhu, který má bojovat proti šíření materiálů na internetu zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Nařízení známé pod zkratkou CSAM a přezdívané chat control mělo množství kritiků a dlouho nebyla pro jeho schválení dostatečná podpora. Pro schválení byla potřeba kvalifikovaná většina a dánské předsednictví v Radě EU se snažilo dosáhnout kompromisu. Návrh nakonec po dlouhých týdnech
… více »Britské herní studio Facepunch stojící za počítačovými hrami Garry's Mod a Rust uvolnilo svůj herní engine s&box (Wikipedie) jako open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT. Herní engine s&box je postavený nad proprietárním herním enginem Source 2 od společnosti Valve.
Vývoj programovacího jazyka Zig byl přesunut z GitHubu na Codeberg. Sponzoring na Every.
Stejně jako GNOME i KDE Plasma končí s X11. KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali k výraznému zvýšení ochrany nezletilých na internetu, včetně zákazu vstupu na sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Legislativně nezávazná zpráva, kterou dnes odsouhlasil Evropský parlament poměrem 493 hlasů pro ku 92 proti, kromě zavedení věkové hranice 16 let pro využívání sociálních sítí, platforem pro sdílení videí či společníků s umělou inteligencí (AI) vyzývá také k zákazu … více »
Doom v KiCadu nebo na osciloskopu? Žádný problém: KiDoom: Running DOOM on PCB Traces a ScopeDoom: DOOM on an Oscilloscope via Sound Card.
typedef void* ndata_t;
struct node {
struct node *left; /* left child */
struct node *right; /* right child */
struct node *parent; /* parent */
uint64_t ID;
ndata_t data; /* data */
};
typedef int (*f_stn_deldata)(ndata_t ndata); /* splaytree node delete data*/
static f_stn_deldata stn_deldata;
kde stn_deldata je pointer na userom zadefinovanu funkciu na zmazanie dat - ak by tieto data boli vytvorene dynamicky. pri mazani stromu volam funkciu, ktora prechadza rekurzivne nody a nasledne ich maze .. a tu sa zacina moja uvaha .. pseudokod pri mazani:
destroy(struct node* n) {
..
..
if (n->left) destroy(n->left);
if (n->right) destroy(n->right);
/* tu prichadza na rad moja uvaha */
if ( stn_deldata ) stn_deldata (n->data);
..
zmaz nodu
..
}
jedna sa mi o to, ze ten if sa bude vykonavat pri kazdom jednom mazani .. pri par polozkach je to jedno, pri 10mil, pripadne 1 mild. to uz aj stoji za uvahu ..
riesenie by bolo jednoduche - vytvorit dalsiu fciu destroy_nodata a tu volat rekurzivne .. logika, kt. fciu volat by bola v hlavnej st_destroy fcii
teoreticka otazka - ma zmysel sa zaoberat takouto optimalizaciou ? je to best practice ci ..?
compare(n1,n2), a mam nasledovny kod:
..
if ( (compare(n1,n2)) <0 ) {
/* do something */
}
else if ( (compare(n1,n2))== 0) {
/* do something else */
}
..
ci sa bude compare volat zadazkym, alebo si to vie zoptimalizovat a bude sa volat len raz a potom sa uz bude odkazovat na vysledok .. gcc a gcc -O3 na trivialnom priklade:
int main()
{
int x = 0;
if ( x ) return 1;
return 0;
}
raz skompilovane gcc -c test.c, druhy krat gcc -O3 -c test.c
spatne som sa pozrel cez objdump -d test.o - jasne bolo vidno, ze podmienku uz ani nekontroluje a rovno vrati 0 v druhom pripade:
test.o: file format elf64-x86-64
Disassembly of section .text:
0000000000000000 <main>:
0: 31 c0 xor %eax,%eax
2: c3 retq
k tej mojej otazke - neda sa povedat pri kompilacii, ci je alebo nie je def. - to sa zisti az pri linkovani .. resp., striktne asi vzato, stn_deldata je zadef. ako neinicializovana premenna pri kompilovani (az st_init ju nastavi bud na NULL alebo na adresu user fcie)
st_destroy sa vola vzdy, ta potom "spusti" hlavnu destroy fciu, ktoru som spominal hore .. user teda v kode pouzije:
/* init s user def. compare/dump/destroy fciami */
struct splaytree *st = st_init(mycompare, mydump, mydestroy);
..
..
/* konecny destroy */
st_destroy(st);
kde st_destroy(struct splaytree *st) vola st_destroy_nodes(struct node* n), ktora sa vola rekurzivne (to je prave to telo fcie, ktore som v mojom prispevku nazval len destroytakze v hlavnej st_destroy by som sa rozhodol, ci sa bude volat rekurznivne "s data delete", alebo len "node delete" ..
ano, mozno je to moc spekulativne, zaujima ma vsak nazor, priapdne skusenosti druhych
Tiskni
Sdílej: