V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
typedef void* ndata_t;
struct node {
struct node *left; /* left child */
struct node *right; /* right child */
struct node *parent; /* parent */
uint64_t ID;
ndata_t data; /* data */
};
typedef int (*f_stn_deldata)(ndata_t ndata); /* splaytree node delete data*/
static f_stn_deldata stn_deldata;
kde stn_deldata
je pointer na userom zadefinovanu funkciu na zmazanie dat - ak by tieto data boli vytvorene dynamicky. pri mazani stromu volam funkciu, ktora prechadza rekurzivne nody a nasledne ich maze .. a tu sa zacina moja uvaha .. pseudokod pri mazani:
destroy(struct node* n) {
..
..
if (n->left) destroy(n->left);
if (n->right) destroy(n->right);
/* tu prichadza na rad moja uvaha */
if ( stn_deldata ) stn_deldata (n->data);
..
zmaz nodu
..
}
jedna sa mi o to, ze ten if sa bude vykonavat pri kazdom jednom mazani .. pri par polozkach je to jedno, pri 10mil, pripadne 1 mild. to uz aj stoji za uvahu ..
riesenie by bolo jednoduche - vytvorit dalsiu fciu destroy_nodata
a tu volat rekurzivne .. logika, kt. fciu volat by bola v hlavnej st_destroy
fcii
teoreticka otazka - ma zmysel sa zaoberat takouto optimalizaciou ? je to best practice ci ..?
compare(n1,n2)
, a mam nasledovny kod:
..
if ( (compare(n1,n2)) <0 ) {
/* do something */
}
else if ( (compare(n1,n2))== 0) {
/* do something else */
}
..
ci sa bude compare
volat zadazkym, alebo si to vie zoptimalizovat a bude sa volat len raz a potom sa uz bude odkazovat na vysledok .. gcc
a gcc -O3
na trivialnom priklade:
int main()
{
int x = 0;
if ( x ) return 1;
return 0;
}
raz skompilovane gcc -c test.c
, druhy krat gcc -O3 -c test.c
spatne som sa pozrel cez objdump -d test.o
- jasne bolo vidno, ze podmienku uz ani nekontroluje a rovno vrati 0 v druhom pripade:
test.o: file format elf64-x86-64
Disassembly of section .text:
0000000000000000 <main>:
0: 31 c0 xor %eax,%eax
2: c3 retq
k tej mojej otazke - neda sa povedat pri kompilacii, ci je alebo nie je def. - to sa zisti az pri linkovani .. resp., striktne asi vzato, stn_deldata
je zadef. ako neinicializovana premenna pri kompilovani (az st_init
ju nastavi bud na NULL alebo na adresu user fcie)
st_destroy
sa vola vzdy, ta potom "spusti" hlavnu destroy fciu, ktoru som spominal hore .. user teda v kode pouzije:
/* init s user def. compare/dump/destroy fciami */
struct splaytree *st = st_init(mycompare, mydump, mydestroy);
..
..
/* konecny destroy */
st_destroy(st);
kde st_destroy(struct splaytree *st)
vola st_destroy_nodes(struct node* n)
, ktora sa vola rekurzivne (to je prave to telo fcie, ktore som v mojom prispevku nazval len destroy
takze v hlavnej st_destroy
by som sa rozhodol, ci sa bude volat rekurznivne "s data delete", alebo len "node delete" ..
ano, mozno je to moc spekulativne, zaujima ma vsak nazor, priapdne skusenosti druhych
Tiskni
Sdílej: