V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
int main (int argc, char *argv[]) { Gtk::Main *app = new Gtk::Main (&argc, &argv); delete app; return 0; }není uvolněna veškerá alokované paměť a že jsou tam tedy memory leaky. Problém je ale ve fungování glib a GTK, nikoliv v GTKMM. Vypadá nějak takto
int main(int argc, char **argv) { gtk_init(&argc, &argv); // dělej něco tady gtk_main(); return 0; }
Po ukončení smyčky běžící v gtk_main() je tedy program ukončen a věci alokované v gtk_init (a v jí volaných fcí) a pak v dalších funkcích třeba gtk_widget_get_type() (skryté za makrem GTK_TYPE_WIDGET), funkcích jako g_warning(), prostě nejsou uvolněny a je to necháno operačnímu systému.
Padly argumenty typu "nemá cenu to uvolňovat a zdržovat ukončení programu, když to stejně uklidí OS" a že "je to knihovna neurčená k několikanásobnému natahování do paměti a tak není třeba při ukončení programu nic uvolňovat". Dalších pár lidí zase tvrdilo, že je slušnost si po sobě uklízet a že by bylo dobré mít (třeba i volitelnou) funkci typu gtk_cleanup(), také kvůli lepší detekci leaků, které nastanou v samotné aplikaci mimo GTK.
Do diskuse jsem se nazapojil a nejsem asi schopen posoudit, co je lepší - mít o trochu zjednodušené API a nechat uklízet OS, nebo uklízet sám. Uklízet u knihoven, co jsou po celou dobu "životnosti" programu v paměti, nebo ne?
Řešení dotazu:
Tiskni
Sdílej: