Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
int i; double x, dx; double y, dy; double C; // nějaké startovní podmínky x = 5; y = 7; C = 4.55; // dx/dy je lineární. dx = 0.1; dy = 0.05; for (i = 0; i < 1000; i++) { double d = x * y * C; printf("%f\n", d); x += dx; y += dy; }Můj problém je, že bych v tom cyklu chtěl jen sčítat, takto bych si to představoval:
int i; double x, dx; double y, dy; double C; // nějaké startovní podmínky x = 5; y = 7; C = 4.55; // dx/dy je lineární. dx = 0.1; dy = 0.05; // výpočet d a delty, popřípadě delta-delta? double d = x * y * C; double delta = ??? for (i = 0; i < 1000; i++) { printf("%f\n", d); d += delta; }Pro výpočet delty jsem zkusil více možností, jsem si celkem jistý, že tam musí být y*dx*C + x*dy*C, ale něco mi tam chybí. Takže, je tu nějaký zkušený matematik, co by věděl:_) ?
import math def f(x, y, C): return x * y * C x = 1.5 y = 1.9 C = 1.4 dx = 1.5 dy = 1.1 d = f(x, y, C) d_d = x * dy * C + y * dx * C + dx * dy * C d_d_d = dx * C + dy * C for i in xrange(0, 10): a = f(x, y, C) d if abs(a - d) > 0.001: print "a=%f b=%f (FAILED)" % (a, d) else: print "a=%f b=%f (OK)" % (a, d) d += d_d d_d += d_d_d x += dx y += dy
d = x * dy * C + y * dx * C + dx * dy * C d_d = 2 * C * dx * dyTakže uzavřít
import math def f(x, y, C): return x * y * C x = 1.5 y = 1.9 C = 1.4 dx = 1.9 dy = 1.5 d = f(x, y, C) d_d = x * dy * C + y * dx * C + dx * dy * C # První d_d_d = 2 * C * dx * dy # Druhá for i in xrange(0, 10): a = f(x, y, C) if abs(a - d) > 0.001: print "a=%f b=%f (FAILED)" % (a, d) else: print "a=%f b=%f (OK)" % (a, d) d += d_d d_d += d_d_d x += dx y += dy
Šlo o to, abych spočítal průběh té funkce, aniž bych musel dosazovat do f()No dobře, to je popis toho, co děláš. Ale tím, že to popíšeš, to nezačne dávat smysl. Proč nechceš počítat hodnotu funkce, když ji spočítat dovedeš? Je to skoro vždy mnohem jednodušší než numerická integrace -- v tvém případě je to zcela evidentně jednodušší. Jediná důležitá praktická výjimka, kterou znám, je obecný Bresenhamův algoritmus pro rasterizaci algebraických křivek, ale tam je to právě tou diskretizací do rastru. A že to s tou druhou derivací provádí něco smysluplného je zde dáno čistě tím, že Taylorův rozvoj té funkce končí u druhého řádu. Takže ve skutečnosti počítáš přímo zase hodnotu té funkce, akorát ten polynom máš hrozně složitě rozepsaný.
A jinak sorry, ale trvdit o něčem, že to nemá hlavu ani patu když máš k dispozici i zdroják na otestování, je trochu ubohé.Mohu a budu s klidem tvrdit, že to nemá to hlavu ani patu, i kdyby k tomu bylo deset testovacích zdrojáků, pokud nemá hlavu ani patu původní formulace problému.
Ta funkce je taky hodně primitivní, takže sis chtěl asi jen rýpnout ne...?Primitivní funkce je (zhruba řečeno) taková, kterou když zderivuji, dostanu původní funkci. Tato vlastnost není kvantifikovatelná. Buď funkce k dané funkci primitivní je, nebo není, nemůže být více nebo méně primitivní.
S tou druhou derivací to zase takový blábol nebude, protože nehledám parciální, ale úplnou.Děkuji za potvrzení, že to je naprostý blábol. Parciální derivace je derivace podle jednoho argumentu. Totální derivace je pojem, který má smysl, pouze pokud jsou některé argumenty funkcemi dalších argumentů/proměnných. To zde má nastávat konkrétně kde a jak? A i pak se v první totální derivaci vyksytují stále jen particální derivace. Totéž pro totální diferenciál.
Děkuji za potvrzení, že to je naprostý blábol. Parciální derivace je derivace podle jednoho argumentu. Totální derivace je pojem, který má smysl, pouze pokud jsou některé argumenty funkcemi dalších argumentů/proměnných. To zde má nastávat konkrétně kde a jak? A i pak se v první totální derivaci vyksytují stále jen particální derivace. Totéž pro totální diferenciál.Funkce x*y má diferenciál, a diferenciál diferenciálu, já fakt nevím, co je na tom nepochopytelné.
Dokážeš vůbec rozlišit mezi derivací a diferenciálem?Dokážu, ale netvářím se, že to spolu nesouvisí...
Nepochopitelné je, jak tu žonglueš matematickými pojmy.No vidíš, a ty do toho přidáváš elektrárny a mosty. Máš tu nejvíc příspěvků, a trumfl tě ten nejmenší co tu je.
"d" se v jednom kroku zvětší o C*x*dy + C*dx*y (označíme "a") "C*x*dy" se zvětší o C*dx*dy "C*dx*y" se zvětčí také o C*dx*dy, tuto konstantu označíme "b/2" Takže "C*x*dy + C*dx*y" se zvětší o "b"Takže by mělo stačit něco ve smyslu:
d=x*y*C; a=C*(x*dx+dx*y); b=2*dx*dy*C; for(i=0; i<1000; i++) { printf("%f\n",d); d+=a; a+=b; }
d = x^2 * (r^2 - fy^2) + y^2 * (r^2 - fx^2) + x*y * (2*fx*fy)Ale problém jsem měl právě s tím x*y:) Celý kód je zde: http://code.google.com/p/fog/source/browse/trunk/Fog/Fog/G2d/Render/Render_C/PGradientRadial_p.h
Tiskni
Sdílej: