Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
…sleep(3) may be implemented using SIGALRM; mixing calls to alarm() and sleep(3) is a bad idea.…
Dala by se v hlavní programové smyčce nahradit funkce sleep za jiný mechanismus?Jinak na modernich jadrech by sel take pouzit cekani na timerfd, viz treba http://www.kernel.org/doc/man-pages/online/pages/man2/timerfd_create.2.html
sleep() nebo nanosleep(). Luboš měl ale IMHO na mysli to, že někdy autoři programů místo pasivního čekání na nějakou událost využívají smyčku, která se v pravidelných intervalech ptá, jestli už událost nastala. Při krátkém intervalu se tím zbytečně zatěžují zdroje, při dlouhém se zase prodlužuje reakční doba. Někdy to samozřejmě jinak dělat nejde, ale často se to z neznalosti nebo lenosti používá, i když mechanismy pro pasivní čekání existují.
nanosleep() podle manuálu pro krátké intervaly čekal aktivně
I kdyby ano, tady se bavíme o náhradě za sleep(), takže o takový interval zcela určitě nejde.
Každopádně s prostředky pro sleep() bych si moc starostí nedělal, test jedné podmínky jednou za několik sekund (granularita funkce sleep) je zanedbatelná zátěž.
Tady si asi nerozumíme. Neměl jsem na mysli zátěž funkce sleep() samotné, ale o ty periodické kontroly, tj. konstrukce typu
while (!ready()) {
usleep(100);
}
když na něco čekáte. Pokud ten interval bude příliš krátký, budou opakované kontroly příliš zatěžovat procesor (a možná i něco jiného). Bude-li příliš dlouhý, pak máte příliš dlouhou odezvu. Pokud existují prostředky, jak se nechat probudit až tehdy, když je podmínka splněná (a hned, jakmile je splněná), měla by jim být dána přednost.
Pokud ti přijde nějaký signál, sleep bude přerušen a ty nebudeš vědět jak dlouho ještě čekat.man sleep(3) rika neco jineho:
Zero if the requested time has elapsed, or the number of seconds left to sleep, if the call was interrupted by a signal handler.
int
own_sleep (time_t seconds, time_t useconds)
{
#if LINUX
struct timeval interval;
if (seconds < 0)
seconds = 0;
if (useconds < 0)
useconds = 0;
if (seconds == 0 && useconds == 0)
return -1;
memset(&interval, 0, sizeof(interval));
interval.tv_sec = seconds;
interval.tv_usec = useconds;
return select (FD_SETSIZE, NULL, NULL, NULL, &interval);
#endif
#if !(defined __MINGW32__ || defined _MSC_VER)
struct timeval now, deadline;
gettimeofday (&deadline, NULL);
#if 0
deadline.tv_usec += usec;
deadline.tv_sec += deadline.tv_usec / 1000000;
deadline.tv_usec %= 1000000;
#else
deadline.tv_sec += useconds;
deadline.tv_usec += seconds;
#endif
do
{
gettimeofday (&now, NULL);
}
while ((now.tv_sec < deadline.tv_sec) ||
(now.tv_sec == deadline.tv_sec && now.tv_usec < deadline.tv_usec));
#else
/* MinGW has no gettimeofday(). ftime() seems to be the best alternative as I
* don't know of any standard Windows function with microsecond accuracy. I
* should have a look at the Cygwin source code... - dbjh */
struct timeb tb;
int32_t int now, deadline;
ftime (&tb);
deadline = tb.time * 1000 + tb.millitm + useconds / 1000;
do
{
ftime (&tb);
now = tb.time * 1000 + tb.millitm;
}
while (now < deadline);
#endif
}
zakladni problem je v tom, ze kazde aktivni volani sleep, za pomoci dodatecnych funkci vytvari rezii na CPU a na volani prislusnych prostredku. Nejlepsi je pouziti timeoutu pro uvedeny select().
pthread_mutex_lock(mutex);
clock_gettime(CLOCK_REALTIME, &abstime);
abstime.tv_nsec += msec * 1000000;
abstime.tv_sec += sec;
if (abstime.tv_nsec > 1000000000UL) {
abstime.tv_nsec %= 1000000000UL;
abstime.tv_sec += 1;
}
rc = pthread_cond_timedwait(cond, mutex, &abstime);
if (rc != ETIMEDOUT) WARN("Predcasny timeout (rc=%d)", rc);
pthread_mutex_unlock(mutex);
Před použitím se musely inicializovat proměnné "mutex" a "cond". Ale zase pomocí funkce pthread_cond_signal() šlo čekání okamžitě zrušit.
Tiskni
Sdílej: