Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
řekněme, že mám fungující algoritmus, který hraje v online casinu, podle čeho je možné dále identifikovat, že bota používám?
(tak bych to pravděpodobně řešil namísto obstrukcí s flashem a hejbáním myší). Provozovatel nemá šanci něco poznat, protože obsluhuje tisícovky klientů a měřit časy je naprostá pakárna, kor po síti.
(tak bych to pravděpodobně řešil namísto obstrukcí s flashem a hejbáním myší)Už jsem viděl i flashárnu, která měla vevnitř nějaký klíč a z něj generovala jakýsi hash, kterým podepisovala HTTP požadavky, co z ní tekly. Tam by cracknutí vyžadovalo netriviální reverzní inženýrství (pro získání klíče a postupu, kterým se generuje hash s požadavky). // OT: kdo odemuluje ceskopodpalcem.cz? :)
ale tam kde instalace je bych si tím nebyl až tak jistý, muže mít nějaký antibot system, který vyhodnocuje data dlouhodobě, najde se pravidelnost nebo něco podobného, chtělo by to někoho z branžePokud se to instaluje pod rootem (Administrátorem v systému s .dll), pak to může zjišťovat opravdu všechno (také se takovým aplikacím říká backdoor nebo rootkit :) a jedinou možnou emulací je plná virtualizace.
/dev/input/mouse*), tak je může porovnávat s tím, co dostává od operačního systému. Ale udev defaultně nastavuje v /dev/input/ práva pouze pro roota, jak je to v OS, ve kterém se vyskytují soubory *.dll, to nevím.
například stránka .aspEhm, ASP je serverová technologie.
má možnost číst data o poloze kurzoru(v rozsahu aplikace)Ano, stránky obecně mají možnost JavaScriptem (a jistou omezenou formou i CSS) sledovat polohu kurzoru. Co zmůže Flash nebo nedej bože Java applet, to nevím.
Tiskni
Sdílej: