Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Řešení dotazu:
V selectu napíšete právě ten sloupeček a pomocí podmínky nebo limitu vyberete pouze jeden řádek. V součtu je to tedy pouze jedna hodnota.
Ale stejně mi není jasné, na co se ptáte.
SELECT status FROM rostlinky WHERE …kde za
WHERE bude nějaká podmínka vybírající požadovaný 1 řádek.
SELECT status FROM rostlinky WHERE nazev="kopretina";Ovšem jak už jsem psal, nepřipadá mi moc rozumný.
SELECT mě vůbec nezajíma, ptám se na načtení, čili mě zajímá nějaká fce() která to dokáže načíst/uložit do nějaké prom. Díky
$dotaz = mysql_query('SELECT status FROM rostlinky WHERE rostlina=\'kaktus\' LIMIT 1');
if($dotaz) $status = mysql_result($dotaz);
mysql_result() jsem chtěla slyšet...
$dotaz = mysql_query('SELECT status FROM rostlinky WHERE rostlina=\'kaktus\' LIMIT 1');
if($dotaz) $status = mysql_result($dotaz);
Díky
$dotaz = mysql_query('SELECT status FROM rostlinky WHERE rostlina=\'kaktus\' LIMIT 1');
if($dotaz) $status = mysql_result($dotaz);
$dotaz = mysql_query("SELECT status FROM rostlinky WHERE rostlina='kaktus' LIMIT 1");
$vysledek_dotazu = mysql_query("
SELECT status
FROM rostlinky
WHERE rostlina='kaktus'
LIMIT 1
");
if ($vysledek_dotazu) {
$status = mysql_result($vysledek_dotazu, 0, 0);
}
mysql_free_result($vysledek_dotazu);
Tělo toho ifu je (v tomto případě) ekvivalentní s tímto:
mysql_data_seek($vysledek_dotazu, 0);
list($status) = mysql_fetch_row($vysledek_dotazu);
A s tímto:
mysql_data_seek($vysledek_dotazu, 0);
$row = mysql_fetch_assoc($vysledek_dotazu);
$status = $row['status'];
Přičemž mysql_data_seek() tam má smysl jen pokud si chceš vyzkoušet všechny tři možnosti najednou. Jinak na začátku jsi na začátku, takže není třeba se na začátek posouvat.
$status = mysql_result($vysledek_dotazu, 0, 0);
Tak načte data z řádku 0 a sloupce 0? Co je to za hloupost? Pochopila bych řádek 1 a sloupec 1 
Ihmo, co když mám ale v sql dotazu WHERE která určuje jak požadovaný řádek podle id(autoincrement) tak název sloupečku?
Děkuji
$result = mysql_query("SELECT status FROM rostlinky WHERE id = 'kaktus'");
$row = mysql_fetch_assoc($result);
$status = $row['status'];
$sql = "SELECT status FROM rostlinky WHERE id = 'kaktus'";
$db = new PDO('dblib:host=your_hostname;dbname=your_db;charset=UTF-8', $user, $pass);
$db->query($sql) as $row;
echo $row['status'];
Čili se nejedná o řádek s id ale o číslo řádku? V tom případě by mě zajílo jaký při tom používá SORT BYTakový, jaký uvedete v SQL dotazu. Pokud neuvedete žádný, je řazení náhodné. Chtělo by to nastudovat alespoň úplné základy SQL. Relační databáze není pole ani asociativní pole, jak je znáte z PHP. Jsou to sady záznamů. Pomocí dotazů můžete vybírat takovou sadu záznamů, která vyhovuje zadaným podmínkám. Nevybíráte tedy 5. řádek, ale řádky (všechny), které vyhovují podmínce, že jméno je Tomáš a věk 53. Například. Nebo vybíráte řádek, který odpovídá podmínce, že jeho unikátní identifikátor je 73.
mysql_query() skoro nejde použít bezpečně (vaše použití je jeden z mála případů, kdy to bezpečné je, ale s tímhle těžko vystačíte). Proto jsou tu modernější řešení jako PDO nebo MySQLi, na která už jsem odkázal dávno. A ty odkazy vedou na dokumentaci PHP, kam je dobré se podívat předtím, než položíte dotaz na takhle triviální věc.
$status=dba_fetch($rostlina.":status", $db_rostlinky);Ve skutečnosti bych to sice udělal trochu odlišně, ale princip je snad jasný.
s databází DB4, která je skoro na každém hostinguFakt? Ne že bych to nějak sledoval, ale nepamatuju si, že bych někdy narazil na hosting, který by DB4 nabízel. Ale jinak souhlasím, že kdyby PHP webhostingy a návody vedly programátory v první řadě k použití nějakého úložiště objektů, svět by byl hned radostnější místo k životu pro spoustu programátorů, které teď někdo trápí relačními databázemi.
phpinfo(), já jsem to bral podle toho, co má hosting napsáno na webu v tabulce podporovaných vlastností. Ale díky za tip, příště po tom budu pátrat i v tom phpinfo()...
... že příslušná knihovna je nainstalovaná, je dostupná a dá se použít.Správně. S tím, že na freehostingu je zálohování záležitostí webmastera. Ovšem na placeném hostingu jsou tyto databáze zálohovány společně se skripty. Nevidím tedy problém. Ano, řídím se
phpinfo(). Chvilku mi trvalo, než jsem přišel na to, jak to zprovoznit. Název databázového souboru musí být při otvírání uváděn s plnou cestou ve filesystému, jinak to nefunguje.
Ještě tam bývají databáze CDB, FLATFILE a INIFILE. Jsou výkonově slabší, ale také by se našlo použití:
CDB je konstantní (neměnná), ale hodně úsporná. Pro šablony a chybová hlášení jak stvořená. INIFILE se dá pohodlně editovat běžným textovým editorem. Hodí se na zápis konfigurace zhruba do několika set až tisíc položek. Struktura je stejná jako u souborů INI ve Windows. FLATFILE bych dnes už nepoužil, nevyniká v ničem.Ovšem na placeném hostingu jsou tyto databáze zálohovány společně se skripty.Raději bych měl data zálohovaná zvlášť a aplikaci zvlášť. Pořád je to takové řešení, které hosting sice nezakazuje, ale ani přímo nepodporuje. Přitom by to mohla podle mne být zajímavá konkurenční výhoda, a prakticky nic by to nestálo.
Raději bych měl data zálohovaná zvlášť a aplikaci zvlášť.To chápu. Data se mění častěji. Ovšem pokud by to byla konstantní databáze (šablony, styly, chybová hlášení), tak je to jedno.
Pořád je to takové řešení, které hosting sice nezakazuje, ale ani přímo nepodporuje. Přitom by to mohla podle mne být zajímavá konkurenční výhoda, a prakticky nic by to nestálo.Nejsou to SQL databáze, jsou to jen úložiště typu key->value. A to není populární. Vývojáři nad tím ohrnují nos. V případě INIFILE dokonce klíče nejsou indexovány, to je pro ně značně omezující třeba i pro 60 položek
Místo toho i v populárních redakčních systémech nacházím už při inicializaci proměnných načítání kompletního seznamu chybových hlášení a šablon, které se použijí jednou za čas. To nutně zdržuje aplikaci. Proč to nedají do databáze? Protože s MySQL by to bylo pomalejší a jinou databázi neznají.
Některé hostingy v nabídce uvádí aspoň SQLite, ale vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně neznámou databázi, vývojáři se jí bojí a stejně ji nepoužívají. Přitom je to velmi rozumný kompromis vhodný pro malé a střední projekty.
$db = new PDO('mysql:host=xxx;dbname=xxx', $user, $pass);
$stmt = $db->prepare('SELECT status FROM rostlinky WHERE nazev=?;');
$stmt->execute(array('kopretina'));
$status = $stmt->fetchColumn();
Ale opakuji, že mi to připadá nesmyslné. K čemu ti je obsah samotné proměnné status? To postrádá logiku. Obvykle se vytáhne ještě třeba název, cena, dodavatel, množství apod. Tak, aby ses na to nemusela ptát následujícím dotazem, protože opakování SQL dotazů je drahé.
Všude samé PDO a když člověk hledá nějaké názorné příklady pro výpis dat, vložení dat, smazání dat, update dat, vložení do where atd tak google mlčí! Manuál na php.net je mi k ničemu, jelikož anglicky neumím a česky o tom nenajdu ani čárku. To jsou fce mysql_query() a s nimi související opravdu tak špatné? ?
Děkuji
mysql_query() jsou špatné a pomalé.
U starých ovladačů je nutné ošetřovat vstupy proti SQL injection, což může někdy zdeformovat ukládaná data. PDO řeší spoustu neduhů zastaralého ovladače MySQL a přináší nové žádané vlastnosti, například výjimky. Parametrizované dotazy vypadají mnohem jednodušeji, protože je odstíněno vkládání parametrů a vstupních dat od SQL dotazu. PDO je také o něco rychlejší.
Google nemlčí, vše je zdokumentováno. Jiný materiál jsem neměl k dispozici, učil jsem se to podle toho. Nic jiného mi nezbývalo, když jsem chtěl používat databázi SQLite v.3, pro kterou se jiné ovladače než PDO nedělají.
Český návod jsem našel během pár sekund.
$db = new PDO('mysql:host=xxx;dbname=xxx', $user, $pass);
$stmt = $db->prepare('SELECT status FROM rostlinky WHERE nazev=?;');
$stmt->execute(array('kopretina'));
$status = $stmt->fetchColumn();
Jak se tohle dá vypsat, pokud by dotaz vypadal takto?
SELECT status, name, lastname FROM rostlinky WHERE nazev=?;Předpokládal jsem, že takto
echo $status['status']; echo $status['name']; echo $status['lastname'];ale očividně je to nesmysl, dík
fetchColumn(), která je určena pro získání jednoho sloupce, např. metodou fetch(), která získá data ze všech dotazovaných sloupců.
'SELECT status FROM rostlinky WHERE nazev=?;'
takhle'SELECT status FROM rostlinky WHERE nazev=?'
$stmt = $db->prepare('SELECT id, status, name, lastname FROM rostlinky WHERE nazev=?;');
$stmt->execute(array('kopretina'));
$status = $stmt->fetch();
pro ošetření všech dat tohle?
$status = array_map('htmlspecialchars', $status);
nebo to musím ošetřit pro každý sloupec zvlášť?
$status['id'] = htmlspecialchars($status['id']); $status['status'] = htmlspecialchars($status['status']); $status['name'] = htmlspecialchars($status['name']); $status['lastname'] = htmlspecialchars($status['lastname']);díky
$status = array_map('htmlspecialchars', $status);
$status a výsledek opět v poli $status. To jsem ti však už napsal, že takhle se to nedělá.
Navíc zbytečně převádíš i položky, které by převedeny být neměly, např. 'id'. Ostatně netuším, k čemu tu položku vlastně potřebuješ.
Tiskni
Sdílej: