Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
}}}nebo musím používat tohle
} } }děkuji za pomoc
Řešení dotazu:
Muj osobni nazor je, ze by programator mel psat kod tak aby se v nem vyznal predevsim on sam..
Nemusíš věřit každé ptákovině, kterou na netu najdeš. Kód má tvořit nějaký logický celek a je jedno, kolik má řádek.Tak to jsem rád, jelikož je to nerealne..
...pokud někdo běžně používá funkce o 2000 řádcích, asi není něco v pořádku.Hm, ja taky používam funkce, a ty mensi funkce maji taky cca 2000 radku, ale jen opravdu ty mensi.
Jinak neverim ze by se to dalo nejak rozepsat, urcite dalo ale zase by to bylo na ukor rychlosti serveru, myslim si, ze kazde include nebo volani dalsi funkce je zbytecni zatez serveru, nebo tomu tak neni?
urcite dalo ale zase by to bylo na ukor rychlosti serveru, myslim si, ze kazde include nebo volani dalsi funkce je zbytecni zatez serveruNež budete optimalizovat na úkor přehlednosti zdrojového kódu, chce to mít dobře podložené. Ano, include dalšího souboru je určitě pomalejší, ale je to zpomalení vůbec znatelné? Dokáže ten rozdíl vůbec naměřit? Pokud ne, tak nemá funkce o 2000 řádkách v kódu co dělat. Nebo myslíte, že takhle dlouhou funkci dokáže pochopit někdo jiný kromě autora? Resp. doopravdy ji autor dokáže pochopit, když ji uvidí za rok a mezitím dělal na jiném projektu?
Hm, ja taky používam funkce, a ty mensi funkce maji taky cca 2000 radku, ale jen opravdu ty mensi.Není. Divil by ses, ale vhodné rozdělení na více modulů dokáže aplikaci výrazně zrychlit a snížit zátěž serveru.
Stejně tak je plný net nesmyslných jednořádkových getterů a setterů. To je také nějaká divná móda. Metody mají něco dělat, nejen zpřístupňovat vnitřní proměnné objektu.gettery / settery je dobre pouzivat preto ze sa daju v potomkovi overridnut, ked tam mas premennu tak ju neoverridnes a musis upravovat predka. vo vecsine modernych jazykov ale existuju implicitne properties, takze programator nemusi pisat zbytocny kod:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
type Trieda(meno : string) =
member t.Meno = meno
type Trieda2(meno : string, priezvisko : string) =
inherit Trieda(meno)
member t.Meno = base.Meno + " " + priezvisko
gettery / settery je dobre pouzivat preto ze sa daju v potomkovi overridnut, ked tam mas premennu tak ju neoverridnes a musis upravovat predka.To je stejně divné. Kdykoli se zmíním o nesmyslnosti primitivních getterů/setterů, kdekdo si myslí, že ty proměnné objektu mám deklarované public a že k nim přistupuji z vnějšku. Jako kdyby jiná možnost neexistovala. Stále tvrdím, že metody objektu mají něco dělat. Nejen zpřístupňovat vlastní privátní proměnné, ale poskytnout zpracovanou informaci o objektu, resp. umět zpracovat vstupní údaje pro uložení.
6.4.2012 18:09
Josef Kufner | skóre: 70
Tiskni
Sdílej:
