Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
}}}nebo musím používat tohle
} } }děkuji za pomoc
Řešení dotazu:
Muj osobni nazor je, ze by programator mel psat kod tak aby se v nem vyznal predevsim on sam..
Nemusíš věřit každé ptákovině, kterou na netu najdeš. Kód má tvořit nějaký logický celek a je jedno, kolik má řádek.Tak to jsem rád, jelikož je to nerealne..
...pokud někdo běžně používá funkce o 2000 řádcích, asi není něco v pořádku.Hm, ja taky používam funkce, a ty mensi funkce maji taky cca 2000 radku, ale jen opravdu ty mensi.
Jinak neverim ze by se to dalo nejak rozepsat, urcite dalo ale zase by to bylo na ukor rychlosti serveru, myslim si, ze kazde include nebo volani dalsi funkce je zbytecni zatez serveru, nebo tomu tak neni?
urcite dalo ale zase by to bylo na ukor rychlosti serveru, myslim si, ze kazde include nebo volani dalsi funkce je zbytecni zatez serveruNež budete optimalizovat na úkor přehlednosti zdrojového kódu, chce to mít dobře podložené. Ano, include dalšího souboru je určitě pomalejší, ale je to zpomalení vůbec znatelné? Dokáže ten rozdíl vůbec naměřit? Pokud ne, tak nemá funkce o 2000 řádkách v kódu co dělat. Nebo myslíte, že takhle dlouhou funkci dokáže pochopit někdo jiný kromě autora? Resp. doopravdy ji autor dokáže pochopit, když ji uvidí za rok a mezitím dělal na jiném projektu?
Hm, ja taky používam funkce, a ty mensi funkce maji taky cca 2000 radku, ale jen opravdu ty mensi.Není. Divil by ses, ale vhodné rozdělení na více modulů dokáže aplikaci výrazně zrychlit a snížit zátěž serveru.Jinak neverim ze by se to dalo nejak rozepsat, urcite dalo ale zase by to bylo na ukor rychlosti serveru, myslim si, ze kazde include nebo volani dalsi funkce je zbytecni zatez serveru, nebo tomu tak neni?
Stejně tak je plný net nesmyslných jednořádkových getterů a setterů. To je také nějaká divná móda. Metody mají něco dělat, nejen zpřístupňovat vnitřní proměnné objektu.gettery / settery je dobre pouzivat preto ze sa daju v potomkovi overridnut, ked tam mas premennu tak ju neoverridnes a musis upravovat predka. vo vecsine modernych jazykov ale existuju implicitne properties, takze programator nemusi pisat zbytocny kod:
type Trieda(meno : string) =
member t.Meno = meno
type Trieda2(meno : string, priezvisko : string) =
inherit Trieda(meno)
member t.Meno = base.Meno + " " + priezvisko
gettery / settery je dobre pouzivat preto ze sa daju v potomkovi overridnut, ked tam mas premennu tak ju neoverridnes a musis upravovat predka.To je stejně divné. Kdykoli se zmíním o nesmyslnosti primitivních getterů/setterů, kdekdo si myslí, že ty proměnné objektu mám deklarované public a že k nim přistupuji z vnějšku. Jako kdyby jiná možnost neexistovala. Stále tvrdím, že metody objektu mají něco dělat. Nejen zpřístupňovat vlastní privátní proměnné, ale poskytnout zpracovanou informaci o objektu, resp. umět zpracovat vstupní údaje pro uložení.
Tiskni
Sdílej: