Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
}}}nebo musím používat tohle
} } }děkuji za pomoc
Řešení dotazu:
Nemusíš věřit každé ptákovině, kterou na netu najdeš. Kód má tvořit nějaký logický celek a je jedno, kolik má řádek.Tak to jsem rád, jelikož je to nerealne..
...pokud někdo běžně používá funkce o 2000 řádcích, asi není něco v pořádku.Hm, ja taky používam funkce, a ty mensi funkce maji taky cca 2000 radku, ale jen opravdu ty mensi.
urcite dalo ale zase by to bylo na ukor rychlosti serveru, myslim si, ze kazde include nebo volani dalsi funkce je zbytecni zatez serveruNež budete optimalizovat na úkor přehlednosti zdrojového kódu, chce to mít dobře podložené. Ano, include dalšího souboru je určitě pomalejší, ale je to zpomalení vůbec znatelné? Dokáže ten rozdíl vůbec naměřit? Pokud ne, tak nemá funkce o 2000 řádkách v kódu co dělat. Nebo myslíte, že takhle dlouhou funkci dokáže pochopit někdo jiný kromě autora? Resp. doopravdy ji autor dokáže pochopit, když ji uvidí za rok a mezitím dělal na jiném projektu?
Hm, ja taky používam funkce, a ty mensi funkce maji taky cca 2000 radku, ale jen opravdu ty mensi.Není. Divil by ses, ale vhodné rozdělení na více modulů dokáže aplikaci výrazně zrychlit a snížit zátěž serveru.Jinak neverim ze by se to dalo nejak rozepsat, urcite dalo ale zase by to bylo na ukor rychlosti serveru, myslim si, ze kazde include nebo volani dalsi funkce je zbytecni zatez serveru, nebo tomu tak neni?
Stejně tak je plný net nesmyslných jednořádkových getterů a setterů. To je také nějaká divná móda. Metody mají něco dělat, nejen zpřístupňovat vnitřní proměnné objektu.gettery / settery je dobre pouzivat preto ze sa daju v potomkovi overridnut, ked tam mas premennu tak ju neoverridnes a musis upravovat predka. vo vecsine modernych jazykov ale existuju implicitne properties, takze programator nemusi pisat zbytocny kod:
type Trieda(meno : string) = member t.Meno = meno type Trieda2(meno : string, priezvisko : string) = inherit Trieda(meno) member t.Meno = base.Meno + " " + priezvisko
gettery / settery je dobre pouzivat preto ze sa daju v potomkovi overridnut, ked tam mas premennu tak ju neoverridnes a musis upravovat predka.To je stejně divné. Kdykoli se zmíním o nesmyslnosti primitivních getterů/setterů, kdekdo si myslí, že ty proměnné objektu mám deklarované public a že k nim přistupuji z vnějšku. Jako kdyby jiná možnost neexistovala. Stále tvrdím, že metody objektu mají něco dělat. Nejen zpřístupňovat vlastní privátní proměnné, ale poskytnout zpracovanou informaci o objektu, resp. umět zpracovat vstupní údaje pro uložení.
Tiskni
Sdílej: