Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
}}}nebo musím používat tohle
} } }děkuji za pomoc
Řešení dotazu:
Muj osobni nazor je, ze by programator mel psat kod tak aby se v nem vyznal predevsim on sam..
Nemusíš věřit každé ptákovině, kterou na netu najdeš. Kód má tvořit nějaký logický celek a je jedno, kolik má řádek.Tak to jsem rád, jelikož je to nerealne..
...pokud někdo běžně používá funkce o 2000 řádcích, asi není něco v pořádku.Hm, ja taky používam funkce, a ty mensi funkce maji taky cca 2000 radku, ale jen opravdu ty mensi.
Jinak neverim ze by se to dalo nejak rozepsat, urcite dalo ale zase by to bylo na ukor rychlosti serveru, myslim si, ze kazde include nebo volani dalsi funkce je zbytecni zatez serveru, nebo tomu tak neni?
urcite dalo ale zase by to bylo na ukor rychlosti serveru, myslim si, ze kazde include nebo volani dalsi funkce je zbytecni zatez serveruNež budete optimalizovat na úkor přehlednosti zdrojového kódu, chce to mít dobře podložené. Ano, include dalšího souboru je určitě pomalejší, ale je to zpomalení vůbec znatelné? Dokáže ten rozdíl vůbec naměřit? Pokud ne, tak nemá funkce o 2000 řádkách v kódu co dělat. Nebo myslíte, že takhle dlouhou funkci dokáže pochopit někdo jiný kromě autora? Resp. doopravdy ji autor dokáže pochopit, když ji uvidí za rok a mezitím dělal na jiném projektu?
Hm, ja taky používam funkce, a ty mensi funkce maji taky cca 2000 radku, ale jen opravdu ty mensi.Není. Divil by ses, ale vhodné rozdělení na více modulů dokáže aplikaci výrazně zrychlit a snížit zátěž serveru.Jinak neverim ze by se to dalo nejak rozepsat, urcite dalo ale zase by to bylo na ukor rychlosti serveru, myslim si, ze kazde include nebo volani dalsi funkce je zbytecni zatez serveru, nebo tomu tak neni?
Stejně tak je plný net nesmyslných jednořádkových getterů a setterů. To je také nějaká divná móda. Metody mají něco dělat, nejen zpřístupňovat vnitřní proměnné objektu.gettery / settery je dobre pouzivat preto ze sa daju v potomkovi overridnut, ked tam mas premennu tak ju neoverridnes a musis upravovat predka. vo vecsine modernych jazykov ale existuju implicitne properties, takze programator nemusi pisat zbytocny kod:
type Trieda(meno : string) =
member t.Meno = meno
type Trieda2(meno : string, priezvisko : string) =
inherit Trieda(meno)
member t.Meno = base.Meno + " " + priezvisko
gettery / settery je dobre pouzivat preto ze sa daju v potomkovi overridnut, ked tam mas premennu tak ju neoverridnes a musis upravovat predka.To je stejně divné. Kdykoli se zmíním o nesmyslnosti primitivních getterů/setterů, kdekdo si myslí, že ty proměnné objektu mám deklarované public a že k nim přistupuji z vnějšku. Jako kdyby jiná možnost neexistovala. Stále tvrdím, že metody objektu mají něco dělat. Nejen zpřístupňovat vlastní privátní proměnné, ale poskytnout zpracovanou informaci o objektu, resp. umět zpracovat vstupní údaje pro uložení.
Tiskni
Sdílej: