Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
> citovaný text moje odpověďto je celkem obvyklé a v podstatě norma. Popsané je to v RFC 3676. Píšu teď jednu aplikaci, která načítá e-maily a nějak je interpretuje... Původně jsem tam toleroval mezery mezi >, příklad:
> > toto je vnořená citace > toto je citace první úrovněAle v RFC se píše, že mezery se používají k "escapování" -- tudíž ten první řádek se nemá interpretovat jako vnořená citace, ale jako citace první úrovně, která začíná znakem > (ten se má normálně zobrazit jako obsah sdělení, ne interpretovat jako uvození citace). Tak jsem to předělal a mezery už netoleruji (dokonce se tím zjednodušil kód). Ono to dává celkem smysl, protože jinak by nešlo napsat řádek začínající > -- třeba:
>>> VÝHODNÁ AKCE, KLIKNĚTE ZDE <<<(to je samozřejmě vtip, takové e-maily dostávat nechci, ale obecně by mělo jít něco takového zapsat) Na druhou stranu ve Wikipedii se píše, že to až tak standardizované není a že se používají i jiné styly (třeba |, což mi přijde jako hnus) a že mezery mezi > se často tolerují a interpretuje se to jako vnořená citace (místo jako "Space-Stuffing"). Jak moc považujete toto RFC za závazné? (je v kategorii Standards Track) Je dobré se jím řídit a všechno, co mu nevyhovuje, považovat za nestandardní hnusy a neřešit to? Nebo byste zvolili tolerantnější přístup a připustili třeba ty mezery? Jenže pak není způsob, jak napsat řádek začínající > Zatím se přikláním spíš k RFC. A co text uvozující citaci? Typicky:
Dne 23. 5. 2012 12:00 Jméno Příjmmení napsal(a):Dá se považovat za zvyklost/normu, že to bude na jeden řádek (byť v různých jazycích a formátech) těsně (případně oddělené prázdnými řádky) před citací? Nebo vám přijdou normální i několikařádková "záhlaví" citací? A co si myslíte o vložení tohoto textu do citace (tzn. na řádek s >)? IMHO je to špatně, protože to není citace a logicky to patří o úroveň výš.
-----Original Message----- před původním e-mailem, počítá jen s top postingem. Pak následují některé hlavičky, prázdný řádek a původní e-mail. Vedle > a | se používá také # a nejspíš i další znaky. A to se pořád bavíme jen o e-mailu v čistém textu, co teprve HTML varianty…
vetsina lidi cituje original tak, ze ho nechava pod novym mailemNa jednu stranu je to zbytečné, ale zase pokud je to označené standardním způsobem (podle RFC), tak to není žádná tragédie – klient to může třeba srolovat a zobrazit až po rozkliknutí…
vetsina lidi cituje original tak, ze ho nechava pod novym mailemOprava: Většina lidí nechává pod textem svého e-mailu kompletní text toho, na nějž odpovídají. Nemá to žádný důvod nebo dokonce cíl. Prostě to tak dělají jejich e-mailoví klienti.
co teprve HTML varianty…Tam to může být i jednodušší – když program odesílatele použije prostředky určené pro danou věc: <blockquote/> (klidně vnořené). Ale když místo toho vloží třeba „menší písmo s fialovou barvou“ bez jakéhokoli sémantického vyznačení, tak se s tím asi fakt nedá nic dělat…
Teď jen dokopat ostatní, aby dodržovali to RFC…
format=fixed je význam znaku „>“ nedefinovaný?
Tiskni
Sdílej: