Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
function tree {
...
...
...
# všechno se provedlo
# teď vytvořím soubor a.success abych dal vědět scriptu, že jsem hotov
echo "success" > /tmp/a.success
# teď musím počkat až bude existovat soubor b.success který vytvoří script který jede normálně na popředí
while [ -f /tmp/b.success ]
do
break # Tady má být možná něco jiného pro ukončení toho cyklu a celé funkce tree
done
}
#volám funkci tree, spouštím ji na pozadí
tree &
# tady pokračuji dál
...
...
...
# všechno se provedlo
# teď vytvořím soubor b.success abych dal vědět funkci tree, že jsem hotov
# teď musím počkat až bude existovat soubor a.success který vytvoří funkce tree
while [ -f /tmp/a.success ]
do
break # Tady má být možná něco jiného pro ukončení toho cyklu a celé funkce tree
done
echo "Hotovo, končím"
Jenže to nějak nefunguje
co je špatně? máte lepší řešení? Díky za pomoc
#!/bin/bash
rm /tmp/succes
function tree() {
while [ ! -f /tmp/succes ] ; do
echo "tree is growing" ; sleep 1
done
}
tree &
sleep 5
touch /tmp/succes
Proč je tam to čekání křížem? To má nějaký smysl?
Pokud je účelem počkat na skončení podprocesu, tak na to má bash přímo interní příkaz wait.
Negace podmínky existence souboru už tu padla, ale dělat idle cyklus je pěkná prasárna. Sleep to částečně "řeší" (dokud těhle cyklů se sleep nepoběží moc), ale také záleží, jestli je případná prodleva OK. Slušnější je čekat na nějakou událost (zapsání znaku do souboru/roury), kterou je možné číst blokujícím systémovým voláním (třeba právě pomocí read z předem vytvořeného souboru). Případně se dá velmi podobně využít flock, který umí blokovat, dokud se zámek neuvolní.
Další možnost, ale jen v novém bashi (verze 4) je interní příkaz coproc, který spustí příkaz na pozadí a rovnou k němu otevře anonymní pipe, takže pro komunikaci pak není vůbec potřeba filesystém.
Tiskni
Sdílej: