V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Podla mojho nazoru bude mudrejsie sa zamerat na skripty, ktore su sourcovane, nez sa pokusat dako dostat len cast kodu tych suborov. Vyuzitim funkcii v sourcovanych suboroch, ktore by boli zalozene na frekventovanosti ich vyuzitia, by mohlo zabrat a urychlit vyrazne celkovy cas straveny vypoctami.
Pre predstavu, ako som to myslel. V main.bash je vzdy functions nacitany ako vidiet, ale rozdiel je v tom, ze v prvom pripade sa ta dana funkcia len nacita a je ju mozne zavolat z hlavneho skriptu, zatialco v druhom pripade sa aj vykona dana funkcia. Vyskusaj a uvidis,
patrik@thinkpad:~/test$ cat functions
#!/bin/bash
getrandom(){
for i in {1..1000000}
do
echo "$RANDOM" >/dev/null
done
}
patrik@thinkpad:~/test$ cat main.bash
#!/bin/bash
source ./functions
[[ $1 ]] && "$1"
patrik@thinkpad:~/test$ time bash main.bash
real 0m0.003s
user 0m0.000s
sys 0m0.000s
patrik@thinkpad:~/test$ time bash main.bash getrandom
real 0m11.824s
user 0m9.201s
sys 0m2.488s
Tiskni
Sdílej: