Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Řešení dotazu:
který vůbec není namapován na URLCo tím je přesně myšleno?
Mít ve veřejně dostupných adresářích pomocné PHP soubory, které něco vykonají, je fatální pitomost.Tak čistě mezi námi, pokud se jedná o web a ne o haldu CGI skriptů, tak je pitomost mít v cestě vůbec nějaké PHP soubory. Do toho, zda je web napsaný v PHP nebo Abrakadabra uživatelům nic není a to, že to vidí na první pohled je pro ně zcela nadbytečná informace. Že se PHP historicky používalo jako halda CGI skriptů a že se v tom začaly psát větší webové aplikace a ještě se obojí zkombinovalo je jen shoda blbých náhod.
exit()
):if((!isset($glb_import))||($glb_import != 78951245)) exit();
Bod 1. Nedovolí nic vykonat klientem (a nedovolí include-ovat), pokud neznáš vstupní kód. Zatížení programátora je to jen v tom, že si to musíš hodit do šablony (to je zadarmo) a někde na začátku před použitím definovat variablu s pin-em (to je jen několik případů, nebo dokonce jen jeden. Je to hromadně měnitelné i odstranitelné, tak bych to tak černě neviděl.
Bod 2. Nic to nestojí a někam to přeneseš a náhodou není povolen .htaccess, tak to klade aspoň překážku adresář vylistovat při obvyklém nastavení web serveru.
PS: Některé distribuce mají default konfiguraci bez možnosti overwrite a .htaccess se neuplatňuje, a když pro to můžu něco, byť obskurně udělat, proč ne…
Proč bych se měl při každém otevření skriptu editorem koukat na takovou hrůzu?Však se nedívej, nebo si ji přepiš hezčeji, nebo… ;)
Samozřejmě je vždy nutné si tyto informace zjistit předem.Ne každý to udělá s různých důvodů, a je na tvůrci, jestli přidá nějaké další prvky.
Všechny skripty na webserveru (kromě index.php) mám udělány jako samostatné třídy. Žádný jiný kód v nich nemám.Ty ne, ale dotaz zněl jinak.
Jediným vstupním bodem do aplikace je index.php - zabezpečení webu tedy není roztříštěno po celé aplikaci.Vidíš, takže obstrukce se zapíše jen jednou. …já jich mám obvykle několik málo ks víc než jeden.
Databázi je dobré u Apache zajistit '.ht' na začátku jejího názvu - nedá se pak stáhnout.Ha, to je ale velmi podobný princip obstrukce (čisté je: explicitně nedovolit daný soubor či adresář).
Ha, nachytal jsi mě. V tomhle případě někdy používám kšandy a/nebo pásek. Některé databáze (read-only) dávám do kořene a jejich název začíná '.ht'. Databáze R/W dávám do samostatného adresáře kvůli detailnímu nastavení práv. Přístup do tohoto adresáře pak v .htaccess samozřejmě nepovolím. Vždycky se snažím tyto mechanismy dělat co nejjednodušší, abych si v nich neudělal díru do systému. Jednodušší systém se udržuje mnohem lépe. Někdy ještě dělávám do dalšího adresáře honeypot, povolím ho v .htaccess a zakážu do něj přístup přes robots.txt. To se pak člověk dozví věcíDatabázi je dobré u Apache zajistit '.ht' na začátku jejího názvu - nedá se pak stáhnout.Ha, to je ale velmi podobný princip obstrukce (čisté je: explicitně nedovolit daný soubor či adresář).
Databázi je dobré u Apache zajistit '.ht' na začátku jejího názvu - nedá se pak stáhnout.Tak ideální je ji dostat mimo dosah, že, protože .ht je hack specifický pro Apache.
.ht
je zajímavý pouze pro hostování nad Apachem bez .htaccess
, popřípadě jiným webserverem, který .ht
pro jistotu blokuje.
Je otázka, zda pak není vhodnější dostupnost onoho souboru testovat při instalaci (a konfiguraci) než spoléhat na nějaký statisticky relativně neúspěšný hack a nechat administrátora, ať v případě non-Apache/non-htaccess instalace soubor zajistí jinak.
Tiskni
Sdílej: