V přihlašovací obrazovce LightDM KDE (lightdm-kde-greeter) byla nalezena a již opravena eskalace práv (CVE-2025-62876). Detaily v příspěvku na blogu SUSE Security.
Byla vydána nová verze 7.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.1. Další novinky v příslušném seznamu.
Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě.
Apple představil iPhone Pocket pro stylové přenášení iPhonu. iPhone Pocket vzešel ze spolupráce značky ISSEY MIYAKE a Applu a jeho tělo tvoří jednolitý 3D úplet, který uschová všechny modely iPhonu. iPhone Pocket s krátkým popruhem se prodává za 149,95 dolarů (USA) a s dlouhým popruhem za 229,95 dolarů (USA).
Byla vydána nová stabilní verze 7.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 142. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.7 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Intel vydal 30 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20251111 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána říjnová aktualizace aneb nová verze 1.106 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.106 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Canonical pro své zákazníky, předplatitele Ubuntu Pro, prodloužil podporu Ubuntu LTS z 12 let na 15 let (Legacy add-on). Týká se verzí od 14.04 (Trusty Tahr).
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 5.0.0. Nově je oficiálně podporován Linux ARM64/AArch64. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Dobrý den,
situace: Mám Raspberry Pi, pro kterou bych chtěl napsat v jazyce C vlastní jádro (OS), čistě pro poučení a zábavu. Na stolním počítači, který je výkonnější než "Malina", mám Arch Linux (jak procesor, tak systém je x86_64), takže bych ho chtěl využít ke kompilaci svého vlastního jádra (OS), které teprve napíšu
pro Raspberry Pi. Potřebuju tedy cross kompilátor, který by běžel pod Arch Linuxem (x86_64) a kompiloval pro "Malinu".
Co jsem zkoušel: Postupoval jsem podle http://wiki.osdev.org/GCC_Cross-Compiler, příčemž tento postup skončil pokaždé s chybou. Bohužel vám neřeknu přesně, proč to skončilo s chybou, protože je to nějaký ten pátek, co jsem to zkoušel (teprve teď jsem opět dostal "chuť" to znovu zkusit), takže mě omluvte. Něco bylo pokaždé špatně s "target platform". Neznalo ji to, ale bohužel nevím, co jsem přesně dával. Něco ve stylu unknown-armv6l.
Vím, že na Internetu je spousta návodů, ale žádný z nich nesplňuje přesně, co chci. Proto budu moc rád, pokud mi místní guruové poradí nebo aspoň mě trochu naťuknou. Předem moc díky.
Děkuju. Kamenem úrazu je právě "target platform". Neví někdo, jak by měla správně pro Raspberry Pi vypadat? Googluju dost dlouhou dobu, ale ještě se mi nepodařilo najít "vyhovující".
armv6l-*-linux, kde místo * může být v podstatě cokoliv, třeba armv6l-unknown-linux. Důležité je to první (architektura) a ten linux. To uprostřed by mělo popisovat zařízení, ale je to v podstatě jedno.
armv6j-hardfloat-linux-gnueabi. A tu má něco debian i s popisem těch tripletů.
Raspbian - Uses the hard-float version of the "new" ABI (EABI) like Debian armhf but targets v6 rather than v7. Currently tracks Debian wheezy and jessie. Primarily but not exclusively targeted at the Raspberry Pi. GNU Triplet: arm-linux-gnueabihfTakže bych zkusil to. Víc už asi nemůžu poradit. Přeju hodně zdaru ^^.
Díky. Zkusím to.
Díky za tip. Můj problém je to, že se vždycky pro něco (krátce) nadchnu, abych to potom odhodil jako nepotřebnou věc. Tj. když jsem zjistil, kolik se toho budu muset naučit, abych udělal aspoň primitivní OS, resp. jádro, tak moje nadšení zchladlo. Tímto se omlouvám hlavně Jardíkovi. Snad se to bude někomu hodit.
Dávám sem odkaz týkající se tohoto tématu:
How to build a cross compiler for your Raspberry Pi
Plus mám k tomu důležitou poznámku: Abyste mohli pomocí sady skriptů "crosstool-ng" (já zkoušel verzi z gitu) vytvořit "cross toolchain" (viz odkaz), tak je potřeba GNU make verze 3.81 (možná budou fungovat i některé starší verze). Samozřejmě toto bude platit jenom určitou dobu, než se to opraví.
Tiskni
Sdílej: