Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Dobrý den,
situace: Mám Raspberry Pi, pro kterou bych chtěl napsat v jazyce C vlastní jádro (OS), čistě pro poučení a zábavu. Na stolním počítači, který je výkonnější než "Malina", mám Arch Linux (jak procesor, tak systém je x86_64), takže bych ho chtěl využít ke kompilaci svého vlastního jádra (OS), které teprve napíšu
pro Raspberry Pi. Potřebuju tedy cross kompilátor, který by běžel pod Arch Linuxem (x86_64) a kompiloval pro "Malinu".
Co jsem zkoušel: Postupoval jsem podle http://wiki.osdev.org/GCC_Cross-Compiler, příčemž tento postup skončil pokaždé s chybou. Bohužel vám neřeknu přesně, proč to skončilo s chybou, protože je to nějaký ten pátek, co jsem to zkoušel (teprve teď jsem opět dostal "chuť" to znovu zkusit), takže mě omluvte. Něco bylo pokaždé špatně s "target platform". Neznalo ji to, ale bohužel nevím, co jsem přesně dával. Něco ve stylu unknown-armv6l.
Vím, že na Internetu je spousta návodů, ale žádný z nich nesplňuje přesně, co chci. Proto budu moc rád, pokud mi místní guruové poradí nebo aspoň mě trochu naťuknou. Předem moc díky.
Děkuju. Kamenem úrazu je právě "target platform". Neví někdo, jak by měla správně pro Raspberry Pi vypadat? Googluju dost dlouhou dobu, ale ještě se mi nepodařilo najít "vyhovující".
armv6l-*-linux, kde místo * může být v podstatě cokoliv, třeba armv6l-unknown-linux. Důležité je to první (architektura) a ten linux. To uprostřed by mělo popisovat zařízení, ale je to v podstatě jedno.
armv6j-hardfloat-linux-gnueabi. A tu má něco debian i s popisem těch tripletů.
Raspbian - Uses the hard-float version of the "new" ABI (EABI) like Debian armhf but targets v6 rather than v7. Currently tracks Debian wheezy and jessie. Primarily but not exclusively targeted at the Raspberry Pi. GNU Triplet: arm-linux-gnueabihfTakže bych zkusil to. Víc už asi nemůžu poradit. Přeju hodně zdaru ^^.
Díky. Zkusím to.
Díky za tip. Můj problém je to, že se vždycky pro něco (krátce) nadchnu, abych to potom odhodil jako nepotřebnou věc. Tj. když jsem zjistil, kolik se toho budu muset naučit, abych udělal aspoň primitivní OS, resp. jádro, tak moje nadšení zchladlo. Tímto se omlouvám hlavně Jardíkovi. Snad se to bude někomu hodit.
Dávám sem odkaz týkající se tohoto tématu:
How to build a cross compiler for your Raspberry Pi
Plus mám k tomu důležitou poznámku: Abyste mohli pomocí sady skriptů "crosstool-ng" (já zkoušel verzi z gitu) vytvořit "cross toolchain" (viz odkaz), tak je potřeba GNU make verze 3.81 (možná budou fungovat i některé starší verze). Samozřejmě toto bude platit jenom určitou dobu, než se to opraví.
Tiskni
Sdílej: