Byla vydána verze 11.0 s kódovým jménem Aramo linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 22.04 LTS a podporována bude do roku 2027. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Mozilla založila startup Mozilla.ai a vložila do něj 30 milionů dolarů. Cílem je vývoj důvěryhodné, nezávislé a open source AI.
Po půl roce vývoje od vydání verze 43 bylo vydáno GNOME 44 s kódovým názvem Kuala Lumpur. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Krátké představení na YouTube.
Letošní Turingovou cenu (2022 ACM A.M. Turing Award) získal Bob Metcalfe za vynalezení, standardizaci a komercializaci Ethernetu.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána ve verzi 5.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu.
Byla vydána Java 20 / JDK 20. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 7. Nová Java / JDK vychází každých 6 měsíců. LTS verze je 17.
Google spustil konverzační AI Bard. Vyzkoušet lze zatím pouze ve Spojených státech a Spojeném království. Více v Bard FAQ.
David Buchanan na svém blogu rozebírá zranitelnost acropalypse (CVE-2023-21036) telefonů Google Pixel. Z výřezu (crop) snímku obrazovky vytvořeného integrovanou aplikací Markup může být možné částečné obnovení původního snímku obrazovky. Viz tweet Simona Aaronse. Vyzkoušet lze webovou aplikaci acropalypse.app. Opraveno v březnové aktualizaci.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.19.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Kvůli "převzetí Gitei" společností Gitea Limited byl v prosinci loňského roku představen fork Gitei s názvem Forgejo (Codeberg).
Byla vydána nová verze 5.11 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Nově je používán zram. Tor Browser byl aktualizován na verzi 12.0.4. Thunderbird na verzi 102.9.0.
Dobrý den,
situace: Mám Raspberry Pi, pro kterou bych chtěl napsat v jazyce C vlastní jádro (OS), čistě pro poučení a zábavu. Na stolním počítači, který je výkonnější než "Malina", mám Arch Linux (jak procesor, tak systém je x86_64), takže bych ho chtěl využít ke kompilaci svého vlastního jádra (OS), které teprve napíšu pro Raspberry Pi. Potřebuju tedy cross kompilátor, který by běžel pod Arch Linuxem (x86_64) a kompiloval pro "Malinu".
Co jsem zkoušel: Postupoval jsem podle http://wiki.osdev.org/GCC_Cross-Compiler, příčemž tento postup skončil pokaždé s chybou. Bohužel vám neřeknu přesně, proč to skončilo s chybou, protože je to nějaký ten pátek, co jsem to zkoušel (teprve teď jsem opět dostal "chuť" to znovu zkusit), takže mě omluvte. Něco bylo pokaždé špatně s "target platform". Neznalo ji to, ale bohužel nevím, co jsem přesně dával. Něco ve stylu unknown-armv6l
.
Vím, že na Internetu je spousta návodů, ale žádný z nich nesplňuje přesně, co chci. Proto budu moc rád, pokud mi místní guruové poradí nebo aspoň mě trochu naťuknou. Předem moc díky.
Děkuju. Kamenem úrazu je právě "target platform". Neví někdo, jak by měla správně pro Raspberry Pi vypadat? Googluju dost dlouhou dobu, ale ještě se mi nepodařilo najít "vyhovující".
armv6l-*-linux
, kde místo * může být v podstatě cokoliv, třeba armv6l-unknown-linux
. Důležité je to první (architektura) a ten linux. To uprostřed by mělo popisovat zařízení, ale je to v podstatě jedno.
armv6j-hardfloat-linux-gnueabi
. A tu má něco debian i s popisem těch tripletů.
Raspbian - Uses the hard-float version of the "new" ABI (EABI) like Debian armhf but targets v6 rather than v7. Currently tracks Debian wheezy and jessie. Primarily but not exclusively targeted at the Raspberry Pi. GNU Triplet: arm-linux-gnueabihfTakže bych zkusil to. Víc už asi nemůžu poradit. Přeju hodně zdaru ^^.
Díky. Zkusím to.
Díky za tip. Můj problém je to, že se vždycky pro něco (krátce) nadchnu, abych to potom odhodil jako nepotřebnou věc. Tj. když jsem zjistil, kolik se toho budu muset naučit, abych udělal aspoň primitivní OS, resp. jádro, tak moje nadšení zchladlo. Tímto se omlouvám hlavně Jardíkovi. Snad se to bude někomu hodit.
Dávám sem odkaz týkající se tohoto tématu:
How to build a cross compiler for your Raspberry Pi
Plus mám k tomu důležitou poznámku: Abyste mohli pomocí sady skriptů "crosstool-ng" (já zkoušel verzi z gitu) vytvořit "cross toolchain" (viz odkaz), tak je potřeba GNU make verze 3.81 (možná budou fungovat i některé starší verze). Samozřejmě toto bude platit jenom určitou dobu, než se to opraví.
Tiskni
Sdílej: