Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Ahoj, jde mi o vase zkusenosti konvenci ohledne toho jak pojmenovat adresar a soubor.
Mam v praci vytvorit nejake skripty co bezi z cronu, rekneme reporty.
Tyto skripty vetsinou budou pouzivat nejake pomocne soubory.
Budu je davat vsechny do jednoho adresare 'scripts'
1. Je lepsi je davat do podadresaru pojmenovanych podle toho co skript dela?
2. Jak potom pojmenovat skript v tomto podaresari?
napr. mejme report users_connected_2_db_daily.sh, jak tedy vse pojmenovat?
scripts/users_connected_2_db_daily/users_connected_2_db_daily.sh
nebo
scripts/users_connected_2_db_daily/s.sh
nebo
scripts/users_connected_2_db_daily.sh
Nebo nejaky lepsi napad? Existuje nejaka konvence? Diky moc za rady!
24.3.2016 11:55
/etc/cron.daily/user_connected.sh? Stejně s weekly a monthly. Nebo když v jedné složce, tak bych udělal něco podobného:
scripts/daily/ scripts/daily/db/connected_users.sh scripts/weekly/ ...nebo
scripts/db scripts/db/daily/connected_users.sh scripts/db/weekly ...Záleží na množství a účelu. Kdyby všechny skripty jenom tahaly data z DB, tak by nemělo smysl vytvářet složku db, jak jsem napsal výše. Určitě bych nedával všechno do jedné složky, jak ukazuje třetí případ v otázce. A zase bych nedělal jedna složka - jeden skript. Nebo bych vlastně možná ani do názvu nedával "daily". To už je na cronu, jak často to bude spouštět. Když pak budeš chtít ten skript spouštět 2x denně, tak už to nebude sedět (ok, jenom detail).
Tiskni
Sdílej:
