Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Ahoj, jde mi o vase zkusenosti konvenci ohledne toho jak pojmenovat adresar a soubor.
Mam v praci vytvorit nejake skripty co bezi z cronu, rekneme reporty.
Tyto skripty vetsinou budou pouzivat nejake pomocne soubory.
Budu je davat vsechny do jednoho adresare 'scripts'
1. Je lepsi je davat do podadresaru pojmenovanych podle toho co skript dela?
2. Jak potom pojmenovat skript v tomto podaresari?
napr. mejme report users_connected_2_db_daily.sh, jak tedy vse pojmenovat?
scripts/users_connected_2_db_daily/users_connected_2_db_daily.sh
nebo
scripts/users_connected_2_db_daily/s.sh
nebo
scripts/users_connected_2_db_daily.sh
Nebo nejaky lepsi napad? Existuje nejaka konvence? Diky moc za rady!
24.3.2016 11:55
/etc/cron.daily/user_connected.sh? Stejně s weekly a monthly. Nebo když v jedné složce, tak bych udělal něco podobného:
scripts/daily/ scripts/daily/db/connected_users.sh scripts/weekly/ ...nebo
scripts/db scripts/db/daily/connected_users.sh scripts/db/weekly ...Záleží na množství a účelu. Kdyby všechny skripty jenom tahaly data z DB, tak by nemělo smysl vytvářet složku db, jak jsem napsal výše. Určitě bych nedával všechno do jedné složky, jak ukazuje třetí případ v otázce. A zase bych nedělal jedna složka - jeden skript. Nebo bych vlastně možná ani do názvu nedával "daily". To už je na cronu, jak často to bude spouštět. Když pak budeš chtít ten skript spouštět 2x denně, tak už to nebude sedět (ok, jenom detail).
Tiskni
Sdílej:
