OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
dobry den,
sme mala developerska firmicka (3 ludia) a robime mobilne aplikacie. ako verzovaci nastroj pouzivame SVN. IDE Eclipse. Pre kazdu zakazku/projekt mame zvlast repozitar.
Dostali sme sa ku vacsiemu projektu ktory bude mat backend (asi tomcat), frontend (web), GUI (client). Client bude mat moznost pouzivat pluginy. Rad by som sa opytal aky zvolit model vyvoja a verzovania?
1) je nacase sa zamysliet nad Gitom?
2) drzat vsetko ako jeden projekt v Eclipse?
3) drzat vsetko v jednom repozitari a zvlast branche pre client/pluginy/web/backend?
4) rozdelit to na jednotlive projekty a mat zvlast repozitare?
dakujem
Čím skôr, tým lepšie. Marš na CZ.NIC a stiahni knihu Pro Git - veľmi Ti pomôže.1) je nacase sa zamysliet nad Gitom?
Nie.2) drzat vsetko ako jeden projekt v Eclipse?
Nie, branče slúžia na niečo úplne iné. Až prejdeš na Git tak to pochopíš. SVN Ti túto vedomosť nemal ako sprostredkovať.3) drzat vsetko v jednom repozitari a zvlast branche pre client/pluginy/web/backend?
Jeden repozitár nie je pre Git problém, ale SVN z toho dostane záhul (moja skúsenosť). Ak ale máš podprojekty, ktoré spolu súvisia len cez API, asi by som ich aj tak oddelil do samostatných repozitárov.4) rozdelit to na jednotlive projekty a mat zvlast repozitare?
Co se myslí tím rozbíjením závislostí při přepínání větví?
Pokud budete mít podprojekty v samostatných repozitářích, bude těžké udržet přehled o tom, který snapshot podprojektu A je kompatibilní s kterým snapshotem podprojektu B. Pro posloupnost klasických release verzí se to ještě asi uhlídat dá, ale třeba při bisectu, kdy potřebujete přeložit a otestovat zcela obecné snapshoty, si to moc představit neumím.
Rozhrani mezi moduly by mělo být neměnné
To je chvályhodné předsevzetí, ale… Pane Smrtko, proč vy se pořád tak usmíváte?
git log --stat
u každého commitu vypíše, jaké soubory se měnily. Psát to do komentáře je zbytečné.
Pokud chci vidět modifikace Makefile, tak stačí zavolat git log Makefile
(případně git blame Makefile
, pokud mě zajímá, kdo tam změnil konkrétní řádek).
Dokumentace není jen ve zdrojáku. Zdroják popisuje API, ale těžko bude popisovat třeba to, jak se daná aplikace instaluje a debuguje, s jakými formáty souborů pracuje či jak jsou zdrojáky organizované.
Takže radši budete mít v gitu polovinu commitů, které nejspíš nepůjdou ani přeložit, natož aby fungovaly? Happy bisecting… Nemluvě o tom, že ani samotné tvrzení, že se bude hůř psát commit message, mi nedává moc smyslu.
Promiňte mi mou upřímnost (a přímost), ale celá druhá část této diskuse na mne působí, jako kdybyste nikdy s žádným netriviálním projektem do kontaktu nepřišel, ale nejsa nezatížen praktickými zkušenostmi, vytyčil jste jakési teoretické zásady a teď na nich lpíte, přestože lidé, kteří praktické zkušenosti mají, se vám snaží vysvětlit, že nejsou moc v souladu s tím, jak takový vývoj v praxi funguje.
Tiskni
Sdílej: