Byla vydána verze 10 linuxové distribuce Freespire (Wikipedie). Jedná se o bezplatnou linuxovou distribuci vyvíjenou společností PC/OpenSystems LLC stojící za komerční distribucí Linspire (Wikipedie), původně Lindows.
Binarly REsearch před týdnem informoval o kritických zranitelnostech UEFI souhrnně pojmenovaných LogoFAIL. Tento týden doplnil podrobnosti. Útočník může nahradit logo zobrazováno při bootování vlastním speciálně upraveným obrázkem, jehož "zobrazení" při bootování spustí připravený kód. Pětiminutové povídání o LogoFAIL a ukázka útoku na YouTube.
Byla vydána listopadová aktualizace aneb nová verze 1.85 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.85 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
git.kernel.org je nově oficiálně také v tmavém vzhledu.
Richard Hughes na svém blogu oznámil, že počet aktualizací firmwarů pomocí služby LVFS (Linux Vendor Firmware Service) přesáhl 100 milionů. Přehled podporovaných zařízení, nejnovějších firmwarů nebo zapojených výrobců na stránkách LVFS.
Byla vydána nová stabilní verze 3.19.0, tj. první z nové řady 3.19, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou podporu Raspberry Pi 5.
Altap Salamander (Wikipedie), dvoupanelový správce souborů pro Windows, byl uvolněn jako open source pod názvem Open Salamander. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv2.
Společnost JetBrains představila (YouTube) svou umělou inteligenci JetBrains AI a nástroj AI Assistant v IDE.
Byla vydána nová verze 255 správce systému a služeb systemd (GitHub, NEWS). Z novinek lze vypíchnout například novou službu systemd-bsod.service.
Google představil Gemini, svůj největší a nejschopnější model umělé inteligence.
dobry den,
sme mala developerska firmicka (3 ludia) a robime mobilne aplikacie. ako verzovaci nastroj pouzivame SVN. IDE Eclipse. Pre kazdu zakazku/projekt mame zvlast repozitar.
Dostali sme sa ku vacsiemu projektu ktory bude mat backend (asi tomcat), frontend (web), GUI (client). Client bude mat moznost pouzivat pluginy. Rad by som sa opytal aky zvolit model vyvoja a verzovania?
1) je nacase sa zamysliet nad Gitom?
2) drzat vsetko ako jeden projekt v Eclipse?
3) drzat vsetko v jednom repozitari a zvlast branche pre client/pluginy/web/backend?
4) rozdelit to na jednotlive projekty a mat zvlast repozitare?
dakujem
Čím skôr, tým lepšie. Marš na CZ.NIC a stiahni knihu Pro Git - veľmi Ti pomôže.1) je nacase sa zamysliet nad Gitom?
Nie.2) drzat vsetko ako jeden projekt v Eclipse?
Nie, branče slúžia na niečo úplne iné. Až prejdeš na Git tak to pochopíš. SVN Ti túto vedomosť nemal ako sprostredkovať.3) drzat vsetko v jednom repozitari a zvlast branche pre client/pluginy/web/backend?
Jeden repozitár nie je pre Git problém, ale SVN z toho dostane záhul (moja skúsenosť). Ak ale máš podprojekty, ktoré spolu súvisia len cez API, asi by som ich aj tak oddelil do samostatných repozitárov.4) rozdelit to na jednotlive projekty a mat zvlast repozitare?
Co se myslí tím rozbíjením závislostí při přepínání větví?
Pokud budete mít podprojekty v samostatných repozitářích, bude těžké udržet přehled o tom, který snapshot podprojektu A je kompatibilní s kterým snapshotem podprojektu B. Pro posloupnost klasických release verzí se to ještě asi uhlídat dá, ale třeba při bisectu, kdy potřebujete přeložit a otestovat zcela obecné snapshoty, si to moc představit neumím.
Rozhrani mezi moduly by mělo být neměnné
To je chvályhodné předsevzetí, ale… Pane Smrtko, proč vy se pořád tak usmíváte?
git log --stat
u každého commitu vypíše, jaké soubory se měnily. Psát to do komentáře je zbytečné.
Pokud chci vidět modifikace Makefile, tak stačí zavolat git log Makefile
(případně git blame Makefile
, pokud mě zajímá, kdo tam změnil konkrétní řádek).
Dokumentace není jen ve zdrojáku. Zdroják popisuje API, ale těžko bude popisovat třeba to, jak se daná aplikace instaluje a debuguje, s jakými formáty souborů pracuje či jak jsou zdrojáky organizované.
Takže radši budete mít v gitu polovinu commitů, které nejspíš nepůjdou ani přeložit, natož aby fungovaly? Happy bisecting… Nemluvě o tom, že ani samotné tvrzení, že se bude hůř psát commit message, mi nedává moc smyslu.
Promiňte mi mou upřímnost (a přímost), ale celá druhá část této diskuse na mne působí, jako kdybyste nikdy s žádným netriviálním projektem do kontaktu nepřišel, ale nejsa nezatížen praktickými zkušenostmi, vytyčil jste jakési teoretické zásady a teď na nich lpíte, přestože lidé, kteří praktické zkušenosti mají, se vám snaží vysvětlit, že nejsou moc v souladu s tím, jak takový vývoj v praxi funguje.
Tiskni
Sdílej: