Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
dobry den,
sme mala developerska firmicka (3 ludia) a robime mobilne aplikacie. ako verzovaci nastroj pouzivame SVN. IDE Eclipse. Pre kazdu zakazku/projekt mame zvlast repozitar.
Dostali sme sa ku vacsiemu projektu ktory bude mat backend (asi tomcat), frontend (web), GUI (client). Client bude mat moznost pouzivat pluginy. Rad by som sa opytal aky zvolit model vyvoja a verzovania?
1) je nacase sa zamysliet nad Gitom?
2) drzat vsetko ako jeden projekt v Eclipse?
3) drzat vsetko v jednom repozitari a zvlast branche pre client/pluginy/web/backend?
4) rozdelit to na jednotlive projekty a mat zvlast repozitare?
dakujem
Čím skôr, tým lepšie. Marš na CZ.NIC a stiahni knihu Pro Git - veľmi Ti pomôže.1) je nacase sa zamysliet nad Gitom?
Nie.2) drzat vsetko ako jeden projekt v Eclipse?
Nie, branče slúžia na niečo úplne iné. Až prejdeš na Git tak to pochopíš. SVN Ti túto vedomosť nemal ako sprostredkovať.3) drzat vsetko v jednom repozitari a zvlast branche pre client/pluginy/web/backend?
Jeden repozitár nie je pre Git problém, ale SVN z toho dostane záhul (moja skúsenosť). Ak ale máš podprojekty, ktoré spolu súvisia len cez API, asi by som ich aj tak oddelil do samostatných repozitárov.4) rozdelit to na jednotlive projekty a mat zvlast repozitare?
Co se myslí tím rozbíjením závislostí při přepínání větví?
Pokud budete mít podprojekty v samostatných repozitářích, bude těžké udržet přehled o tom, který snapshot podprojektu A je kompatibilní s kterým snapshotem podprojektu B. Pro posloupnost klasických release verzí se to ještě asi uhlídat dá, ale třeba při bisectu, kdy potřebujete přeložit a otestovat zcela obecné snapshoty, si to moc představit neumím.
Rozhrani mezi moduly by mělo být neměnné
To je chvályhodné předsevzetí, ale… Pane Smrtko, proč vy se pořád tak usmíváte?
git log --stat
u každého commitu vypíše, jaké soubory se měnily. Psát to do komentáře je zbytečné.
Pokud chci vidět modifikace Makefile, tak stačí zavolat git log Makefile
(případně git blame Makefile
, pokud mě zajímá, kdo tam změnil konkrétní řádek).
Dokumentace není jen ve zdrojáku. Zdroják popisuje API, ale těžko bude popisovat třeba to, jak se daná aplikace instaluje a debuguje, s jakými formáty souborů pracuje či jak jsou zdrojáky organizované.
Takže radši budete mít v gitu polovinu commitů, které nejspíš nepůjdou ani přeložit, natož aby fungovaly? Happy bisecting… Nemluvě o tom, že ani samotné tvrzení, že se bude hůř psát commit message, mi nedává moc smyslu.
Promiňte mi mou upřímnost (a přímost), ale celá druhá část této diskuse na mne působí, jako kdybyste nikdy s žádným netriviálním projektem do kontaktu nepřišel, ale nejsa nezatížen praktickými zkušenostmi, vytyčil jste jakési teoretické zásady a teď na nich lpíte, přestože lidé, kteří praktické zkušenosti mají, se vám snaží vysvětlit, že nejsou moc v souladu s tím, jak takový vývoj v praxi funguje.
Tiskni
Sdílej: