Dotaz: Assemblery

[darren97]

Ahojte, hladal som nazory na internete ale chcel by som sa spytat aj tu. Podla Vas ma v dnesnej dobe zmysel sa ucit assemblery a byt v tom fakt dobry? Lebo skor ma zaujima to nizkourovnove programovanie. Ma clovek, ktory je velmi dobry v assemblery fakt sancu najst dobre platenu pracu? Alebo to spada uz pod kategoriu pre "nadsencov"?

Odpovědi

[NN]

Asi ani ne tak assembler jako obecne porozumeni strojovemu kodu se hodi napriklad pri reverzni analyze, dekompilaci etc.

[rastos]

a) Top Bug Hunters Make 2.7 Times More Money Than an Average Software Engineer - nie, že by som sa s tým stotožňoval, ale ak zháňaš informácie, tak čítaj.

b) programátor, ktorý nemá aspoň matné tušenie, čo je IP register, zero a parity flag, čo robí push, pop, call, jmp, ret, mov, ... nie je skutočný programátor. To je len quiche-eater Nevravím, že musí poznať celú inštrukčnú sadu a z rukáva chrliť hex kódy. Len by mal mať aspoň trocha predstavu, ako to vnútri funguje.

[Kit]

Na nízkoúrovnové programování se dnes používá hlavně C/C++. Přece jen každý typ procesoru je trochu jiný a přenositelost programů napsaných v Assembleru je poměrně mizerná. Významným faktorem je i čitelnost programu, která je u C/C++ výrazně vyšší.

Zaměstnavatelé obvykle hledí víc na produktivitu programátora a spolehlivost aplikace, než na její efektivitu. Nehledě na to, že některé kompilátory C/C++ produkují kvalitnější kód, než by to dokázal průměrný programátor v Assembleru za mnohem delší dobu.

[pc2005]

No v tuhle chvíli se assembler používá v kernelu na základní funkce atomických operací (až nejnovější překladače mají podporu, ale kernel musí být univerzální a často to má dělaný jinak), vstupní body při přerušení (máš omezený počet registrů, pomocí kterých musíš uložit zbytek registrů při přepnutí úloh), pak v DSP operacích (knihovny pro (de)kódování videa/zvuku/bitmapové operace) a možná ve hrách. Speciální použití pak v embedded (kde má čip paměť jen na kód o pár instrukcích). A nebo můžeš vyvíjet překladače, tam je assembleru víc než dost .

[Jendа]

Lebo skor ma zaujima to nizkourovnove programovanie.

Výkonově kritické věci se dneska píšou spíš v intrinsic funkcích. A i když píšeš operační systém, tak se typicky snažíš v assembleru nastavit procesor do alespoň trochu použitelného stavu, získat paměť pro stack a pak hned skočit do Cčka. I MCU se dneska programují v Cčku. Maximálně tak ATtiny4 a podobné věci co mají pár desítek B paměti si dokážu představit, že se hodí psát ručně.

Co se ale opravdu hodí je umět číst výstup disassembleru - pro reverzní inženýrství a psaní exploitů.

[Luboš]

Pokud budeš "velmi dobrý v assembleru" tak vždy najdeš dobře placenou práci.
Protože být dobrý v assembleru znamená být docela schopný.
Pro takové lidi není problém zvládnout i všechno ostatní co budou v profesním životě potřebovat.
Ale takhle by ses ptát neměl.
Jednoduše, (pokud mohu radit) nauč se všechno co tě zajímá, co tě baví.
Matiku, fyziku, muziku, assembler, linux, databáze, vrtej se v hw (občas ty tišťáky ošklivě smrdí , dlouho se pak musí věrat).
A pak s těmi našimi hračkami prožij plnohodnotný tvůrčí život.

Zdravím.
Luboš.

[Nezmar23]

Ahoj. Začínal jsem programovat PICi od microchipu právě v assembleru. Je to zajímavý a určitě to naučí používat registry a proměnné a vůbec používat booleanovskou logiku. Vše jsem si vždy napsal sám a hotové programy stahoval jen pro inspiraci, nebo při řešení potíží. Hlavně jsem si začal představovat, jak se ty jedničky a nuly šoupou, připomínalo mi to, spíš mechanický stroj. Naplnit překlopit posunout. Jenže na rychlost programování je určitě lepší Céčko. Teď už píšu vesměs v Céčku, ale nelituju, že jsem začal s assemblerem a kdybch se rozhodoval znovu, určitě bych si první programy napsal v assembleru. BTFSS BTFSC do teď na ně má krásné vzpomínky :o))))