Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Řešení dotazu:
crontab <subor
crontab by mělo jít vyrobit normálně ze souboru hele třeba :O ;D
#write out current crontab crontab -l > mycron #echo new cron into cron file echo "00 09 * * 1-5 echo hello" >> mycron #install new cron file crontab mycron rm mycron
Pokud potřebuji něco přidat ručně do crontab…
Nepotřebuješ. Je rok 2021 a v posledním desetiletí se používá systemd .timer.
Díky modulárnímu rozdělení na oddělené soubory můžeš pro každý .timer:
(1) snadno zkontrolovat, zda je aktivní a zda se automaticky aktivuje při startu, a dle potřeby ho zakázat / deaktivovat / aktivovat / povolit,
(2) místo editace přidat či odebrat soubor s timerem, bez [vlivu na | rizik pro] ostatní timery (např. kvůli chybné editaci), což je ovšem úplně zbytečné, protože postupy zmíněné v bodech (1) a (4) řeší tento use case nesrovnatelně lépe,
(3) korektně nastavit vzájemné závislosti timerů a ostatních služeb (timerů i jiných) či stavů systému (.target),
(4) parametrizovat timery tak, aby se místo editace čehokoliv dal jednoduše změnit parametr (deaktivovat a zakázat starý parameter, povolit a aktivovat nový parametr).
Jo ... a vysledek je, ze to nefunguje a nikdo nevi proc.
Ale prdlajs, anonyme. Ach jo. Kdy už někdo tyhle anonymní trolly zakáže?
Klíčová výhoda systemd a .timerů je právě v tom, že skvěle fungují (na rozdíl od neopravitelně rozbitého cronu), nezávisí už na divném a neudržovaném démonovi (kterého existovalo asi pět variant, jedna horší než pátá) a (především) mají znamenitou správu logů ve stylu systemd (journalctl atd.) a plnou transparentnost (systemctl list-timers) kolem všeho, co se kdy spouští / spouštělo / bude spouštět.
Normalni lidi si vyberou cron kterej funguje tak jak se jim to libi (je jich urcite aspon 10), a pridani/odebrani ulohy spociva v pridani/odebrani souboru se scriptem do prednastavenyho adresare.
Nenormální anonymové si vyberou zastaralou sračku, která nikdy nefugovala, vždy byla plná bugů a zranitelností a je naprosto beznadějně zastaralá. Klasika. Už mě to dokonce ani nepřekvapuje.
Zabezpečení těch úloh nastavím v cron-sračce jak přesně? No jo. Nijak. Že se vůbec ptám.
/etc/cron.d/. (pokud to teda instaluje root. Jak to dělat pod uživatelem nevím, asi uživatelský systemd timer, jestli to jde)
)
Tiskni
Sdílej: