Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Řešení dotazu:
crontab <subor
crontab by mělo jít vyrobit normálně ze souboru hele třeba :O ;D
#write out current crontab crontab -l > mycron #echo new cron into cron file echo "00 09 * * 1-5 echo hello" >> mycron #install new cron file crontab mycron rm mycron
Pokud potřebuji něco přidat ručně do crontab…
Nepotřebuješ. Je rok 2021 a v posledním desetiletí se používá systemd .timer.
Díky modulárnímu rozdělení na oddělené soubory můžeš pro každý .timer:
(1) snadno zkontrolovat, zda je aktivní a zda se automaticky aktivuje při startu, a dle potřeby ho zakázat / deaktivovat / aktivovat / povolit,
(2) místo editace přidat či odebrat soubor s timerem, bez [vlivu na | rizik pro] ostatní timery (např. kvůli chybné editaci), což je ovšem úplně zbytečné, protože postupy zmíněné v bodech (1) a (4) řeší tento use case nesrovnatelně lépe,
(3) korektně nastavit vzájemné závislosti timerů a ostatních služeb (timerů i jiných) či stavů systému (.target),
(4) parametrizovat timery tak, aby se místo editace čehokoliv dal jednoduše změnit parametr (deaktivovat a zakázat starý parameter, povolit a aktivovat nový parametr).
Jo ... a vysledek je, ze to nefunguje a nikdo nevi proc.
Ale prdlajs, anonyme. Ach jo. Kdy už někdo tyhle anonymní trolly zakáže?
Klíčová výhoda systemd a .timerů je právě v tom, že skvěle fungují (na rozdíl od neopravitelně rozbitého cronu), nezávisí už na divném a neudržovaném démonovi (kterého existovalo asi pět variant, jedna horší než pátá) a (především) mají znamenitou správu logů ve stylu systemd (journalctl atd.) a plnou transparentnost (systemctl list-timers) kolem všeho, co se kdy spouští / spouštělo / bude spouštět.
Normalni lidi si vyberou cron kterej funguje tak jak se jim to libi (je jich urcite aspon 10), a pridani/odebrani ulohy spociva v pridani/odebrani souboru se scriptem do prednastavenyho adresare.
Nenormální anonymové si vyberou zastaralou sračku, která nikdy nefugovala, vždy byla plná bugů a zranitelností a je naprosto beznadějně zastaralá. Klasika. Už mě to dokonce ani nepřekvapuje.
Zabezpečení těch úloh nastavím v cron-sračce jak přesně? No jo. Nijak. Že se vůbec ptám.
/etc/cron.d/. (pokud to teda instaluje root. Jak to dělat pod uživatelem nevím, asi uživatelský systemd timer, jestli to jde)
)
Tiskni
Sdílej: