Programovací jazyk HTML.
Podpora TORu v Debianu 11 Bullseye a 10 Buster byla ukončena. Doporučuje se přechod na Debian 12 Bookworm.
Příkaz "opakuj donekonečna" je nově v rozporu s podmínkami používání ChatGPT. Příkaz vedl k prozrazení trénovacích dat [/.].
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 14.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS. Vypíchnout lze podporu NO_COLOR a Debugger Adapter Protocol (DAP).
Byla vydána verze 5.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
TuxClocker je Qt GUI nástroj pro monitorování a nastavování (přetaktovávání) hardwaru na Linuxu. Aktuální verze je 1.4.0. Z novinek lze vypíchnout monitorování využití AMD a NVIDIA VRAM nebo sledování spotřeby energie procesorů AMD a Intel.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíhá EmacsConf 2023, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy jsou k dispozici přímo z programu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek i s náhledy aplikací v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
Co se linuxu tyce, rozdil mezi linuxem a dosem je v kompletni zmene chapani celeho systemu, asi tak, jako rozdil mezi programovanim procesoru z celniho panelu procesoru versus psanim programu v pascalu. Pokud umis treba pascal, muzes psat program pro komunikaci s nejakym zarizenim primo ctenim/psanim na porty. Tento program ale pobezi pouze rootovi. Proto jsou zde specialni soubory, jejich komunikace s okolim je snad jasna. Ktery soubor prisulsi kteremu modulu je psano treba v dokumentaci k jadru.
Tve priklady jsou z pohledu UN*Xu naprosto irelevantni: nejake 0x378 zna tak akorat pouze PCcko. Na jakekoliv jine architekture to bude jinak, proto se z userspace s porty nesetkas . Tedy v konkretnim pripade, jestli dato pujde na 0x378 nebo treba nekam do PCI serioveho radice (nebo na jine architekture treba poplavou data po DMA kanalech...) vi akorat ovladac seroveho portu.
Nahazovani ruznych registru lze udelat z ovladace nejakeho zarizeni v jadre. At uz porty, nebo PCI. Priklad z RTS nechapu: na co je to dobre? Pokud chces posilat data na standardni port, pouzijes jaderny ovladac. Pokud potrebujes jinou praci s portem, budes si muset napsat neco podobneho (tedy ovladac do jadra).
Komunikace mezi /dev souborem a HW pomoci ovladace, do neho se dostanou tak, ze data ze souboru zachyti jadro systemu a to pozna podle tabulky cisel komu ho ma dat.
Preruseni funguje tak, jak by clovek ocekaval ze ma fungovat. Tabulku preruseni obsluhuje jadro, preruseni oblsuhuje jadro a jeho ovladace. Z toho plyne, neocekavej nejake int 33h apodobne vylomeniny Userspace toto prakticky nikdy nepouzije. Napr. mys se tedy resi pomoci knihoven a opet zarizeni, ne pomoci preruseni.
Programovani hardwaru z userpsace sice trosicku mozne je, nicmene treba sahani na tabulku preruseni je v UN*Xech barbarstvi. Zapisy na port nejak mozne jsou (pod rootem) nicmene pokud bude port ovladat i jaderny ovladac neni jiste jak se to bude chovat. Tot asi vse, ve skratce se da rict ze na hardcore asm z dob dosu muzes bud rychle zapomenout, nebo nastudovat zdrojaky jadra a uplatnit zkusenosti tam. Je to proste trosicku jiny svet kteremu se musis nejak prizpusobit . Hodne stesti.
-djz
Tiskni
Sdílej: