Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Co se linuxu tyce, rozdil mezi linuxem a dosem je v kompletni zmene chapani celeho systemu, asi tak, jako rozdil mezi programovanim procesoru z celniho panelu procesoru versus psanim programu v pascalu. Pokud umis treba pascal, muzes psat program pro komunikaci s nejakym zarizenim primo ctenim/psanim na porty. Tento program ale pobezi pouze rootovi. Proto jsou zde specialni soubory, jejich komunikace s okolim je snad jasna. Ktery soubor prisulsi kteremu modulu je psano treba v dokumentaci k jadru.
Tve priklady jsou z pohledu UN*Xu naprosto irelevantni: nejake 0x378 zna tak akorat pouze PCcko. Na jakekoliv jine architekture to bude jinak, proto se z userspace s porty nesetkas
. Tedy v konkretnim pripade, jestli dato pujde na 0x378 nebo treba nekam do PCI serioveho radice (nebo na jine architekture treba poplavou data po DMA kanalech...) vi akorat ovladac seroveho portu.
Nahazovani ruznych registru lze udelat z ovladace nejakeho zarizeni v jadre. At uz porty, nebo PCI. Priklad z RTS nechapu: na co je to dobre? Pokud chces posilat data na standardni port, pouzijes jaderny ovladac. Pokud potrebujes jinou praci s portem, budes si muset napsat neco podobneho (tedy ovladac do jadra).
Komunikace mezi /dev souborem a HW pomoci ovladace, do neho se dostanou tak, ze data ze souboru zachyti jadro systemu a to pozna podle tabulky cisel komu ho ma dat.
Preruseni funguje tak, jak by clovek ocekaval ze ma fungovat. Tabulku preruseni obsluhuje jadro, preruseni oblsuhuje jadro a jeho ovladace. Z toho plyne, neocekavej nejake int 33h apodobne vylomeniny
Userspace toto prakticky nikdy nepouzije. Napr. mys se tedy resi pomoci knihoven a opet zarizeni, ne pomoci preruseni.
Programovani hardwaru z userpsace sice trosicku mozne je, nicmene treba sahani na tabulku preruseni je v UN*Xech barbarstvi. Zapisy na port nejak mozne jsou (pod rootem) nicmene pokud bude port ovladat i jaderny ovladac neni jiste jak se to bude chovat. Tot asi vse, ve skratce se da rict ze na hardcore asm z dob dosu muzes bud rychle zapomenout, nebo nastudovat zdrojaky jadra a uplatnit zkusenosti tam. Je to proste trosicku jiny svet kteremu se musis nejak prizpusobit
. Hodne stesti.
-djz
"
Tiskni
Sdílej: