Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Co se linuxu tyce, rozdil mezi linuxem a dosem je v kompletni zmene chapani celeho systemu, asi tak, jako rozdil mezi programovanim procesoru z celniho panelu procesoru versus psanim programu v pascalu. Pokud umis treba pascal, muzes psat program pro komunikaci s nejakym zarizenim primo ctenim/psanim na porty. Tento program ale pobezi pouze rootovi. Proto jsou zde specialni soubory, jejich komunikace s okolim je snad jasna. Ktery soubor prisulsi kteremu modulu je psano treba v dokumentaci k jadru.
Tve priklady jsou z pohledu UN*Xu naprosto irelevantni: nejake 0x378 zna tak akorat pouze PCcko. Na jakekoliv jine architekture to bude jinak, proto se z userspace s porty nesetkas
. Tedy v konkretnim pripade, jestli dato pujde na 0x378 nebo treba nekam do PCI serioveho radice (nebo na jine architekture treba poplavou data po DMA kanalech...) vi akorat ovladac seroveho portu.
Nahazovani ruznych registru lze udelat z ovladace nejakeho zarizeni v jadre. At uz porty, nebo PCI. Priklad z RTS nechapu: na co je to dobre? Pokud chces posilat data na standardni port, pouzijes jaderny ovladac. Pokud potrebujes jinou praci s portem, budes si muset napsat neco podobneho (tedy ovladac do jadra).
Komunikace mezi /dev souborem a HW pomoci ovladace, do neho se dostanou tak, ze data ze souboru zachyti jadro systemu a to pozna podle tabulky cisel komu ho ma dat.
Preruseni funguje tak, jak by clovek ocekaval ze ma fungovat. Tabulku preruseni obsluhuje jadro, preruseni oblsuhuje jadro a jeho ovladace. Z toho plyne, neocekavej nejake int 33h apodobne vylomeniny
Userspace toto prakticky nikdy nepouzije. Napr. mys se tedy resi pomoci knihoven a opet zarizeni, ne pomoci preruseni.
Programovani hardwaru z userpsace sice trosicku mozne je, nicmene treba sahani na tabulku preruseni je v UN*Xech barbarstvi. Zapisy na port nejak mozne jsou (pod rootem) nicmene pokud bude port ovladat i jaderny ovladac neni jiste jak se to bude chovat. Tot asi vse, ve skratce se da rict ze na hardcore asm z dob dosu muzes bud rychle zapomenout, nebo nastudovat zdrojaky jadra a uplatnit zkusenosti tam. Je to proste trosicku jiny svet kteremu se musis nejak prizpusobit
. Hodne stesti.
-djz
"
Tiskni
Sdílej: