Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Co se linuxu tyce, rozdil mezi linuxem a dosem je v kompletni zmene chapani celeho systemu, asi tak, jako rozdil mezi programovanim procesoru z celniho panelu procesoru versus psanim programu v pascalu. Pokud umis treba pascal, muzes psat program pro komunikaci s nejakym zarizenim primo ctenim/psanim na porty. Tento program ale pobezi pouze rootovi. Proto jsou zde specialni soubory, jejich komunikace s okolim je snad jasna. Ktery soubor prisulsi kteremu modulu je psano treba v dokumentaci k jadru.
Tve priklady jsou z pohledu UN*Xu naprosto irelevantni: nejake 0x378 zna tak akorat pouze PCcko. Na jakekoliv jine architekture to bude jinak, proto se z userspace s porty nesetkas
. Tedy v konkretnim pripade, jestli dato pujde na 0x378 nebo treba nekam do PCI serioveho radice (nebo na jine architekture treba poplavou data po DMA kanalech...) vi akorat ovladac seroveho portu.
Nahazovani ruznych registru lze udelat z ovladace nejakeho zarizeni v jadre. At uz porty, nebo PCI. Priklad z RTS nechapu: na co je to dobre? Pokud chces posilat data na standardni port, pouzijes jaderny ovladac. Pokud potrebujes jinou praci s portem, budes si muset napsat neco podobneho (tedy ovladac do jadra).
Komunikace mezi /dev souborem a HW pomoci ovladace, do neho se dostanou tak, ze data ze souboru zachyti jadro systemu a to pozna podle tabulky cisel komu ho ma dat.
Preruseni funguje tak, jak by clovek ocekaval ze ma fungovat. Tabulku preruseni obsluhuje jadro, preruseni oblsuhuje jadro a jeho ovladace. Z toho plyne, neocekavej nejake int 33h apodobne vylomeniny
Userspace toto prakticky nikdy nepouzije. Napr. mys se tedy resi pomoci knihoven a opet zarizeni, ne pomoci preruseni.
Programovani hardwaru z userpsace sice trosicku mozne je, nicmene treba sahani na tabulku preruseni je v UN*Xech barbarstvi. Zapisy na port nejak mozne jsou (pod rootem) nicmene pokud bude port ovladat i jaderny ovladac neni jiste jak se to bude chovat. Tot asi vse, ve skratce se da rict ze na hardcore asm z dob dosu muzes bud rychle zapomenout, nebo nastudovat zdrojaky jadra a uplatnit zkusenosti tam. Je to proste trosicku jiny svet kteremu se musis nejak prizpusobit
. Hodne stesti.
-djz
"
Tiskni
Sdílej: