Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Byla vydána nová verze 6.4 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.16.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.1 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Qsynth dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Qt GUI nad softwarovým syntezátorem FluidSynth (Wikipedie).
V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
V telefonu to urcite nic nevytvari, to by vyzadovalo bud nejakou Java aplikaci, nebo zasah do firmwaru. Tohle je proste nizkourovnovy ovladac, ktery, jak jsem to pochopil, prevadi modemove prikazy na stisknuti tlacitek mysi. Jak funguje ten joystick nevim, treba to prozkouma nekdo kvalifikovanejsi nez takovy lamer-programator, jako jsem ja.
#include fcntl .h #include linux/input.h #include linux/uinput.h int main() { int i,fd; struct uinput_user_dev device; struct input_event event; fd=open("/dev/uinput",O_WRONLY); strcpy(device.name,"test mouse"); device.idbus=BUS_RS232; device.idvendor=42; device.idproduct=42; device.idversion=42; device.absmin[ABS_X]=0; device.absmax[ABS_X]=255; device.absfuzz[ABS_X]=0; device.absflat[ABS_X]=0; ioctl(fd,UI_SET_EVBIT,EV_REL); for(i=REL_X;i je mensi REL_MAX;i++) ioctl(fd,UI_SET_RELBIT,i); write(fd,&device,sizeof(struct uinput_user_dev)); ioctl(fd,UI_DEV_CREATE); getchar(); event.type=EV_REL; event.code=REL_X; event.value=100; write(fd,&event,sizeof(struct input_event)); close(fd); }koukam "spis se jen domnivam" ze se proste otevre nejake spojeni s /dev/uinput a do toho uinputu se pak zapisuji nejake veci, ktere by mely ovladat to zarizeni. Ale ten uinput pak udela? ten zahybe napr. s USB mysi, kterou mam pripojenou, nebo musim do Xek pridat nejakou dalsi mys? takze jestli si to myslim spravne by ten program mohl zjednodusene vypadat nasledovne kdyz prijde z mobilu kod napr. E_YES, tak zapis do /dev/uinput treba posun mys o 5 bodu do leva ale nikde sem nenasel ja ovladat ten uinput, jak rict, aby se stiskla napr. klavesa mysi|na co je EV_REL a co dat za device.idbus stahnul jsem si z CVS bthid a v adresari utils2 je pouze adr. hid a nikde zadna dokumentace. promin, ze te takhle porad otravuju, ale rad bych to , i pres moji neznalost Cecka, doresil >> aby mohl za 3 tydny na obhajobe moji maturitni prace pouzivat jako dalkove ovladani prezentace mobil --- a hned po maturite se vrhnu na Cecko -- a nebo ji neudelam a vrhnu se z vokna ) ale v nejhorsim zari to taky jisti ))
Tiskni Sdílej: