Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
GENERIC je defaultna konfiguracia jadra. Pokial ste ti kernel nekompilovali sam, tak mate zarucene generic jadro.
make v premennej KERNCONF ci uz na prikazovom riadku alebo v /etc/make.conf. Doporucuje sa skopirovat si GENERIC konfigurak a tuto kopiu nasledne upravovat. Pritom by Vam malo byt jasne, pri pohlade do toho suboru, ktore volby mozete, a ktore nemozete vymazat. Naviac niektore volby su viazane na ine (typicky miibus u pci sietoviek). V pripade, ze Vam teda niektora podstatna volba chyba, kompilacia jadra sa nepodari. Staci trochu rozmyslat, citat komentare v konfiguraku a bezproblemov jadro skompilujete.
/usr/src/sys/i386/conf/NOTESobsahuje volby pre i386 architekturu. Dalsie volby - nezavisle na platforme - mozete najst v subore
/usr/src/sys/conf/NOTESZistit defaulne volby a hodnoty volieb, zial, nie je mozne, AFAIK. Ma vlastne vyznam hovorit o defaultnych volbach? Volby bud v konfiguraku su, alebo tam nie su, a vtedy nemaju ziadne hodnoty (to sa tyka vacsiny, urcite vsak nie vsetkych, napr. scheduler asi nie je treba explicitne uviest, implicitny je - alebo aspon donedavna bol - bsd): ked neuvediete device, proste ho nebudete mat. Niektore volby su povinne, ale tie su vsetky v GENERIC aj s prislusnym komentarom.
uname -a zistis, kt. config bol pouzity pri compilovani kernelu, takze jednoducho spatne zistis, ci sa dana
volba v kernely nachadza alebo nie
Tiskni
Sdílej:
