O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
GENERIC je defaultna konfiguracia jadra. Pokial ste ti kernel nekompilovali sam, tak mate zarucene generic jadro.
make v premennej KERNCONF ci uz na prikazovom riadku alebo v /etc/make.conf. Doporucuje sa skopirovat si GENERIC konfigurak a tuto kopiu nasledne upravovat. Pritom by Vam malo byt jasne, pri pohlade do toho suboru, ktore volby mozete, a ktore nemozete vymazat. Naviac niektore volby su viazane na ine (typicky miibus u pci sietoviek). V pripade, ze Vam teda niektora podstatna volba chyba, kompilacia jadra sa nepodari. Staci trochu rozmyslat, citat komentare v konfiguraku a bezproblemov jadro skompilujete.
/usr/src/sys/i386/conf/NOTESobsahuje volby pre i386 architekturu. Dalsie volby - nezavisle na platforme - mozete najst v subore
/usr/src/sys/conf/NOTESZistit defaulne volby a hodnoty volieb, zial, nie je mozne, AFAIK. Ma vlastne vyznam hovorit o defaultnych volbach? Volby bud v konfiguraku su, alebo tam nie su, a vtedy nemaju ziadne hodnoty (to sa tyka vacsiny, urcite vsak nie vsetkych, napr. scheduler asi nie je treba explicitne uviest, implicitny je - alebo aspon donedavna bol - bsd): ked neuvediete device, proste ho nebudete mat. Niektore volby su povinne, ale tie su vsetky v GENERIC aj s prislusnym komentarom.
uname -a zistis, kt. config bol pouzity pri compilovani kernelu, takze jednoducho spatne zistis, ci sa dana
volba v kernely nachadza alebo nie
Tiskni
Sdílej: