MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Řešení dotazu:
Pro OpenBSD by člověk musel sehnat jednoprocesor, protože ta hromada hnoje nic jiného nepodporuje. V případě SMP totiž používá Giant Lock. O dostatečném výkonu tedy nemá smysl uvažovat — s OpenBSD bude každý současný hardware nevyužitý. Kromě toho je OpenBSD známé nedostatečným zabezpečením, které se do 21. století příliš nehodí.
Ač otázka takovou variantu nepřipouští,
když už to musí být něco z rodiny *BSD, já osobně bych volil FreeBSD (a vybíral hardware podle něj, což dává nesrovnatelně víc možností). FreeBSD je systém o mnoho řádů vhodnější pro každý účel, který prý má údajně splnit OpenBSD. (A pak toho umí ještě spoustu navíc.)
Jaká škoda, že v té naší naší hektické době máme takový nedostatek vhodných (jednoprocesorových) strojů pro OpenBSD... Lepšího hardware je pro OpenBSD poněkud škoda.
Projekt OpenBSD v širším slova smyslu jistě přinesl spoustu dobrého kódu. S tím souhlasím. Ovšem nic to nemění na faktu, že operační systém OpenBSD stojí za houby. Budovat síťovou infrastrukturu na něčem, čemu ani neběží routing a firewall vícevláknově, či na něčem, co se nezmůže na RBAC, mi opravdu připadá jako z jiného světa. 
Musím ale souhlasit v jedné věci: OpenBSD pro mě bylo vždy zdrojem nesmírně cenných zkušeností. Člověk tam vidí, jak až moc špatný může být operační systém, a o to víc si pak váží jiných open-source projektů, které dělají věci dobře. (A které, pravda, s oblibou používají například to OpenSSH. Jen neusnuly v éře jednoprocesorů a všemocného roota.)
OpenBSD má v kernelu Giant Lock. Tečka. Jistě běží na SMP systémech. Ano, procesy, které jsou zrovna náhodou v user mode, tam poběží na více procesorech paralelně. Nicméně Giant Lock tam prostě je. Takže OpenBSD nemá podporu pro SMP, která by jakkoliv byť jen vzdáleně odpovídala dnešním standardům.
Je možné virtualizovat routovací tabulku/rdomains - a nemusím kupovat JunOS nabo iOS.BTW, tohle Linux umi odedavna (a ma to podstatne pruznejsi nez OpenBSD).
Nevím, kdo je tady příznivcem jednoho jediného OS... Z těch asi čtyř, které znám podrobněji (a ano, Linux je jedním z nich), ani jeden nemá Giant Lock. No, vlastně s OpenBSD jsem se taky kdysi musel podrobněji seznámit, ale to by jeden zvracel.
A já doporučuji přečíst si (několikrát), co je to Giant Lock a teprve poté psát jakékoliv příspěvky na toto téma.
OpenBSD samozřejmě podporuje a využívá SMP, dokud procesy běží v user-space. (A nikde jsem ani půlkou slova netvrdil opak.) Na druhé straně má ovšem Giant Lock, tj. v podstatě nemá vícevláknový kernel. Tedy cokoliv, co intenzivně využívá systémová volání (například síť, že ano...), prostě není škálovatelné. Takže od určitého throughputu a počtu síťových karet (velmi malého) se prostě OpenBSD nehodí ani jako router.
Že OpenBSD před releasem 5.2 nepodporovalo ani běh vícevláknového programu na více procesorech (tj. SMP fungovalo jen na úrovni celých procesů) a že se jejich kernel z těchto sraček vyhrabal až v roce 2012, to jsem nevěděl. Fujtajbl!
Něco až tak špatného bych vůbec nečekal. Vždy jsem měl za to, že alespoň user space na OpenBSD běží na více procesorech, dokud nepotřebuje nějaký syscall.
Ať je to jakkoliv, změna v 5.2 nesouvisí s Giant Lockem v kernelu. V user-space se využívá SMP, ale většina syscallů (a možná nejen syscallů) prostě zamkne celý kernel.
Tiskni
Sdílej: