Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Řešení dotazu:
Pro OpenBSD by člověk musel sehnat jednoprocesor, protože ta hromada hnoje nic jiného nepodporuje. V případě SMP totiž používá Giant Lock. O dostatečném výkonu tedy nemá smysl uvažovat — s OpenBSD bude každý současný hardware nevyužitý. Kromě toho je OpenBSD známé nedostatečným zabezpečením, které se do 21. století příliš nehodí.
Ač otázka takovou variantu nepřipouští,
když už to musí být něco z rodiny *BSD, já osobně bych volil FreeBSD (a vybíral hardware podle něj, což dává nesrovnatelně víc možností). FreeBSD je systém o mnoho řádů vhodnější pro každý účel, který prý má údajně splnit OpenBSD. (A pak toho umí ještě spoustu navíc.)
Jaká škoda, že v té naší naší hektické době máme takový nedostatek vhodných (jednoprocesorových) strojů pro OpenBSD... Lepšího hardware je pro OpenBSD poněkud škoda.
Projekt OpenBSD v širším slova smyslu jistě přinesl spoustu dobrého kódu. S tím souhlasím. Ovšem nic to nemění na faktu, že operační systém OpenBSD stojí za houby. Budovat síťovou infrastrukturu na něčem, čemu ani neběží routing a firewall vícevláknově, či na něčem, co se nezmůže na RBAC, mi opravdu připadá jako z jiného světa. 
Musím ale souhlasit v jedné věci: OpenBSD pro mě bylo vždy zdrojem nesmírně cenných zkušeností. Člověk tam vidí, jak až moc špatný může být operační systém, a o to víc si pak váží jiných open-source projektů, které dělají věci dobře. (A které, pravda, s oblibou používají například to OpenSSH. Jen neusnuly v éře jednoprocesorů a všemocného roota.)
OpenBSD má v kernelu Giant Lock. Tečka. Jistě běží na SMP systémech. Ano, procesy, které jsou zrovna náhodou v user mode, tam poběží na více procesorech paralelně. Nicméně Giant Lock tam prostě je. Takže OpenBSD nemá podporu pro SMP, která by jakkoliv byť jen vzdáleně odpovídala dnešním standardům.
Je možné virtualizovat routovací tabulku/rdomains - a nemusím kupovat JunOS nabo iOS.BTW, tohle Linux umi odedavna (a ma to podstatne pruznejsi nez OpenBSD).
Nevím, kdo je tady příznivcem jednoho jediného OS... Z těch asi čtyř, které znám podrobněji (a ano, Linux je jedním z nich), ani jeden nemá Giant Lock. No, vlastně s OpenBSD jsem se taky kdysi musel podrobněji seznámit, ale to by jeden zvracel.
A já doporučuji přečíst si (několikrát), co je to Giant Lock a teprve poté psát jakékoliv příspěvky na toto téma.
OpenBSD samozřejmě podporuje a využívá SMP, dokud procesy běží v user-space. (A nikde jsem ani půlkou slova netvrdil opak.) Na druhé straně má ovšem Giant Lock, tj. v podstatě nemá vícevláknový kernel. Tedy cokoliv, co intenzivně využívá systémová volání (například síť, že ano...), prostě není škálovatelné. Takže od určitého throughputu a počtu síťových karet (velmi malého) se prostě OpenBSD nehodí ani jako router.
Že OpenBSD před releasem 5.2 nepodporovalo ani běh vícevláknového programu na více procesorech (tj. SMP fungovalo jen na úrovni celých procesů) a že se jejich kernel z těchto sraček vyhrabal až v roce 2012, to jsem nevěděl. Fujtajbl!
Něco až tak špatného bych vůbec nečekal. Vždy jsem měl za to, že alespoň user space na OpenBSD běží na více procesorech, dokud nepotřebuje nějaký syscall.
Ať je to jakkoliv, změna v 5.2 nesouvisí s Giant Lockem v kernelu. V user-space se využívá SMP, ale většina syscallů (a možná nejen syscallů) prostě zamkne celý kernel.
Tiskni
Sdílej: