Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Řešení dotazu:
Pro OpenBSD by člověk musel sehnat jednoprocesor, protože ta hromada hnoje nic jiného nepodporuje. V případě SMP totiž používá Giant Lock. O dostatečném výkonu tedy nemá smysl uvažovat — s OpenBSD bude každý současný hardware nevyužitý. Kromě toho je OpenBSD známé nedostatečným zabezpečením, které se do 21. století příliš nehodí.
Ač otázka takovou variantu nepřipouští, když už to musí být něco z rodiny *BSD, já osobně bych volil FreeBSD (a vybíral hardware podle něj, což dává nesrovnatelně víc možností). FreeBSD je systém o mnoho řádů vhodnější pro každý účel, který prý má údajně splnit OpenBSD. (A pak toho umí ještě spoustu navíc.)
Jaká škoda, že v té naší naší hektické době máme takový nedostatek vhodných (jednoprocesorových) strojů pro OpenBSD... Lepšího hardware je pro OpenBSD poněkud škoda.
Projekt OpenBSD v širším slova smyslu jistě přinesl spoustu dobrého kódu. S tím souhlasím. Ovšem nic to nemění na faktu, že operační systém OpenBSD stojí za houby. Budovat síťovou infrastrukturu na něčem, čemu ani neběží routing a firewall vícevláknově, či na něčem, co se nezmůže na RBAC, mi opravdu připadá jako z jiného světa.
Musím ale souhlasit v jedné věci: OpenBSD pro mě bylo vždy zdrojem nesmírně cenných zkušeností. Člověk tam vidí, jak až moc špatný může být operační systém, a o to víc si pak váží jiných open-source projektů, které dělají věci dobře. (A které, pravda, s oblibou používají například to OpenSSH. Jen neusnuly v éře jednoprocesorů a všemocného roota.)
OpenBSD má v kernelu Giant Lock. Tečka. Jistě běží na SMP systémech. Ano, procesy, které jsou zrovna náhodou v user mode, tam poběží na více procesorech paralelně. Nicméně Giant Lock tam prostě je. Takže OpenBSD nemá podporu pro SMP, která by jakkoliv byť jen vzdáleně odpovídala dnešním standardům.
Je možné virtualizovat routovací tabulku/rdomains - a nemusím kupovat JunOS nabo iOS.BTW, tohle Linux umi odedavna (a ma to podstatne pruznejsi nez OpenBSD).
Nevím, kdo je tady příznivcem jednoho jediného OS... Z těch asi čtyř, které znám podrobněji (a ano, Linux je jedním z nich), ani jeden nemá Giant Lock. No, vlastně s OpenBSD jsem se taky kdysi musel podrobněji seznámit, ale to by jeden zvracel.
A já doporučuji přečíst si (několikrát), co je to Giant Lock a teprve poté psát jakékoliv příspěvky na toto téma.
OpenBSD samozřejmě podporuje a využívá SMP, dokud procesy běží v user-space. (A nikde jsem ani půlkou slova netvrdil opak.) Na druhé straně má ovšem Giant Lock, tj. v podstatě nemá vícevláknový kernel. Tedy cokoliv, co intenzivně využívá systémová volání (například síť, že ano...), prostě není škálovatelné. Takže od určitého throughputu a počtu síťových karet (velmi malého) se prostě OpenBSD nehodí ani jako router.
Že OpenBSD před releasem 5.2 nepodporovalo ani běh vícevláknového programu na více procesorech (tj. SMP fungovalo jen na úrovni celých procesů) a že se jejich kernel z těchto sraček vyhrabal až v roce 2012, to jsem nevěděl. Fujtajbl! Něco až tak špatného bych vůbec nečekal. Vždy jsem měl za to, že alespoň user space na OpenBSD běží na více procesorech, dokud nepotřebuje nějaký syscall.
Ať je to jakkoliv, změna v 5.2 nesouvisí s Giant Lockem v kernelu. V user-space se využívá SMP, ale většina syscallů (a možná nejen syscallů) prostě zamkne celý kernel.
Tiskni
Sdílej: