Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Mam v sudoers nastavene, aby som niektore konkretne prikazy mohol spustat aj ako bezny user (nielen ako root). Chcel by som pouzit tieto prikazy v skripte, ktory sa tiez bude spustat pod beznym userom. Ako je lepsie to urobit?
sudo skript a bude vyzerat takto:
#! /bin/bash prikaz1 prikaz2 prikaz3
skript a bude v nom asi toto:
#! /bin/bash prikaz1 sudo prikaz2 prikaz3
Je mi celkom jasne, ze co sa bezpecnosti tyka, je najlepsie spustat pod rootom co najmenej veci - cize z toho by vychadzala druha moznost, aj ked je jasne, ze to zavisi aj od obsahu skriptu ako takeho. Chcem sa len spytat panov odbornikov, co si o tomto myslia, pretoze druha moznost je samozrejme narocnejsia, co sa tyka nastavenia sudoers. Je prva moznost velka blbost?
Řešení dotazu:
sudoers je definována jen cesta. Takže běžný uživatel ani nemusí mít právo do toho souboru zapisovat, stačí, když dokáže ten soubor přejmenovat nebo smazat a místo něj vytvořit svůj se stejným názvem. A nebo vůbec nemusí měnit ten skript, ale změní význam příkazů, které ten skript provádí.
Nemal som cas sem velmi chodit v poslednom case - snad este k dacomu bude, reagovat takto oneskorene.
Nerozumiem tomu - len cesta? Ja mam v sudoers zadefinovane cele prikazy (s celou cestou, aj s potrebnymi parametrami). Programy su ulozene v adresari, kde ich bezny user nemoze prepisat, zmazat, nahradit a ani pozmenit. Skratka, sudo pouzivam vylucne na spustenie par konkretnych prikazov, ktore by inac mohol spustit iba root, ale potrebujem, aby ich mohol spustit aj bezny user.
Takto by to malo byt OK, nie?
Uplne chapem, co chces povedat - a uplne s tym suhlasim. Ide prave o to, co si sam napisal - ja sa snazim poskytnut uzivatelovi presne take prava, ktore potrebuje pre svoju cinnost - potrebuje totiz vykonavat aj nieco viac. Rozumiem, ze dakde inde by to bol problem, toto je vsak len domaci laptop...
Navysovanie opravneni uzivatelovi (teda do istej miery oslabovanie bezpecnostnych mechanizmov) je aj napriklad to, ze uzivatel dokaze stroj vypnut. A to je pri domacom stroji snad nevyhnutne.
Tiskni
Sdílej: