Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Mam v sudoers nastavene, aby som niektore konkretne prikazy mohol spustat aj ako bezny user (nielen ako root). Chcel by som pouzit tieto prikazy v skripte, ktory sa tiez bude spustat pod beznym userom. Ako je lepsie to urobit?
sudo skript a bude vyzerat takto:
#! /bin/bash prikaz1 prikaz2 prikaz3
skript a bude v nom asi toto:
#! /bin/bash prikaz1 sudo prikaz2 prikaz3
Je mi celkom jasne, ze co sa bezpecnosti tyka, je najlepsie spustat pod rootom co najmenej veci - cize z toho by vychadzala druha moznost, aj ked je jasne, ze to zavisi aj od obsahu skriptu ako takeho. Chcem sa len spytat panov odbornikov, co si o tomto myslia, pretoze druha moznost je samozrejme narocnejsia, co sa tyka nastavenia sudoers. Je prva moznost velka blbost?
Řešení dotazu:
sudoers je definována jen cesta. Takže běžný uživatel ani nemusí mít právo do toho souboru zapisovat, stačí, když dokáže ten soubor přejmenovat nebo smazat a místo něj vytvořit svůj se stejným názvem. A nebo vůbec nemusí měnit ten skript, ale změní význam příkazů, které ten skript provádí.
Nemal som cas sem velmi chodit v poslednom case - snad este k dacomu bude, reagovat takto oneskorene.
Nerozumiem tomu - len cesta? Ja mam v sudoers zadefinovane cele prikazy (s celou cestou, aj s potrebnymi parametrami). Programy su ulozene v adresari, kde ich bezny user nemoze prepisat, zmazat, nahradit a ani pozmenit. Skratka, sudo pouzivam vylucne na spustenie par konkretnych prikazov, ktore by inac mohol spustit iba root, ale potrebujem, aby ich mohol spustit aj bezny user.
Takto by to malo byt OK, nie?
Uplne chapem, co chces povedat - a uplne s tym suhlasim. Ide prave o to, co si sam napisal - ja sa snazim poskytnut uzivatelovi presne take prava, ktore potrebuje pre svoju cinnost - potrebuje totiz vykonavat aj nieco viac. Rozumiem, ze dakde inde by to bol problem, toto je vsak len domaci laptop...
Navysovanie opravneni uzivatelovi (teda do istej miery oslabovanie bezpecnostnych mechanizmov) je aj napriklad to, ze uzivatel dokaze stroj vypnut. A to je pri domacom stroji snad nevyhnutne.
Tiskni
Sdílej: