Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Chcel som sa dostať na Windows oddiel.
Podla googla som zistil že treba nainštalovať baličky fusefs a k tomu som nainštaloval ešte fusefs-ntfs a fusefs-exfat neviem či ich na dačo treba, ale myslím že asi hej.
A potom vraj mám pridať do /boot/loader.conf:
fusefs_load="YES"Tak som to tam pridal.
a do /etc/rc.conf:
kld_list+="fusefs"
Akurat ten kld_list mi pri boote vypísal, že fusefs neexistuje. Tak som ho v rc.conf zakomentoval a nehal som len v loader.conf riadok fusefs_load="YES"
Keď som rebootol systém tak mi Windows oddiely fungujú aj bez toho aby to bolo v rc.conf v kld_liste. Ako je to možné? Prečo potom návody hovoria, že to treba pridať aj do kld_list-u? Neviem či to správne chápem ale kld_list je zoznam kernel modulov? Mám tam ešte ovládač na grafiku nvidia-modeset (ten tam byť musí inak mi nenabehne X a Plasma Desktop). Žiaľ google je skúpy na slovo. Nehovoriac o tom že každé fórum o fusefs má niečo troška inak, niekde sa uvádza fusefs niekde fuse atď atď. Funguje mi to ale stále nechápem prečo keď som neurobil všetko tak ako sa uvádza inde. Čím viac prechádzam fóra tým viac otáznikov. Už z toho začínam byť v piči s nervami, zajtra asi prelúskam handbook lebo toto neni normálne
Systém je verzia 13.2-RC6 FreeBSD (amd64)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz