Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
ioctl().
/dev/ttyS0 (nebo jiný) pro čtení i zápis, zapisujte tam a čtěte z něj, jako by to byl normální soubor. Něco složitějšího by bylo potřeba řešit teprve ve chvíli, kdy byste potřeboval zpracovávat data od protějšku asynchronně.
sigaction(). Funguje to asi takhle:
struct sigaction saio; saio.sa_handler = signal_handler_IO; sigemptyset(&saio.sa_mask); saio.sa_flags = 0; saio.sa_restorer = NULL; sigaction(SIGIO,&saio,NULL); fcntl(fd, F_SETOWN, getpid()); fcntl(fd, F_SETFL, FASYNC);
signal_handler_IO() je funkce, kterou si napíšeš sám. Tohle funguje jako přerušení - když přijdou data z portu, tvůj program přeruší běh a vykoná tuhle funkci; pak se vrátí tam, odkud vyskočil. Je to příklad, který jsem našel na netu, neověřoval jsem, jestli bude fungovat - cílem bylo ukázat na dvě podstatné funkce: sigaction() a fcntl()
Pokud si vzpomínám, ten port musí být otevřen jako neblokující (parametr O_NONBLOCK předaný funkci open()) a asynchronní. Příklad s nějakou teorií okolo toho najdeš tady
Druhá možnost je využití sigwait() nebo sigwaitinfo(). To se hodí, když program čeká na víc věcí naráz. Z hlediska programátora to funguje tak, že program se po zavolání této funkce zastaví a čeká, až se něco stane - vypršení časovače, přijetí dat na portu atd. Když jsem naposledy hledal, moc jsem toho na webu nenašel, ale něco je tady
Nějaké srovnání mezi těmito způsoby najdeš v diskuzi zde. Popis všech jmenovaných funkcí najdeš v manuálových stránkách (man jméno_funkce), popřípadě na webu: Linux man pages.
Který způsob si vybereš (signál jedním či druhým způsobem nebo samostatné vlákno), je na tobě; asi to bude záviset na tom, co ten program dělá kromě obsluhy portu, jaké má uživatelské rozhraní (jestli nějaké má) a podobně.
Pokud nepotřebujete během toho čekání na data dělat něco jiného, tak v tom není žádný problém. Syscall read() se nevrátí, dokud nepřečte nějaká data, nedojde k chybě nebo nedostanete nějaký signál. Pokud potřebujete během čekání vyvíjet nějakou činnost, je možné podle okolností použít select()/poll(), asynchronní čtení, samostatný thread, možná jsou i další možnosti. Ale pak by to chtělo víc informací.
Tiskni
Sdílej: