Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
/etc/network/interface
dle dokumentace k WirtualBoxu.
Pak jsem zkoušel ony scripty na vytvoření TAP při spuštění. Bohužel někde byla chyba poněvadž to neroutovalo.
Mám Linux Mint/ Ubuntu. Byl bych moc rád, kdy zde napsal někdo svůj FUNKČNÍ postup a případné scripty. Výhodou by bylo vytváření dočasných síťových připojení.
Moc děkuji všem
Řešení dotazu:
#!/bin/sh chmod a=rwx /dev/net/tun tunctl -t tap0 -u salat ifconfig tap0 10.0.1.1 broadcast 255.255.255.255 netmask 255.255.255.0 insmod /home/salat/software/virtualbox/bin/src/vboxdrv.ko chmod a=rwx /dev/vboxdrvSalat je jmeno uživatele, pro síť jsou důležité jen řádky tunctl a ifconfig. Pokud proběhnou bez problému, stačí virtuální mašině nastavit síť na tap0 a potom jen nastavíte IP adresy a je to. A zkontrolujte si na obou stranách firewally, několikrát jsem se kvůli tomu slušně zdržel..
Buď spojit jednotlivá rozhraní přes jeden bridge anebo nedělat vůbec žádný bridge a řešit to pomocí iptables.
Na hostitelském počítači je Ubuntu. Pomocí virtualboxu jsou vytvořeny 2 virtuální stroje: Na jednom je Debian, na druhém jsou Windows.
Jediným úkolem je spojit Debian a Windows.(Pokud jsou nějaké další požadavky je to potřeba jasně napsat.)
V tom případě není potřeba cokoliv dělat na hostiteli.
V grafickém nastavení virtuáního stroje se nakonfiguruje síťový adaptér. Vybere se volba připojen k vnitřní síti. To se udělá jak pro Windows tak pro Debian. U obou je potřeba napsat stejný název sítě. MAC adresy necháme vygenerovat. V Debianu a Windows musíme adaptéru dát statickou IP adresu.
První nastavený na NAT s forwardingem portu 80 (na hostiteli radši nějaký jiný volný). Tak se dostanu z hostitelského desktopu na web server na debianu. A z debianu se dostanu na hostitele a na internet a je jedno jestli je hostitel připojen na internet přes CDMA, wifi nebo třeba kabel. modem. Vůbec to nemusím řešit.
A druhý adaptér můžu použít pro spojení s ostatními virtuálními stroji.
sudo apt-get install bridge-utils
sudo apt-get install uml-utilities
b) Pridame uzivatele, pod kterym budeme spoustet Virtualbox do skupiny uml-net
sudo gpasswd -a uzivatel uml-net
c) Nastavime vlastniky a prava pro tun:
sudo chown root.vboxusers /dev/net/tun
sudo chmod g+rw /dev/net/tun
d) Modifikujeme /etc/network/interfaces podle nasledujiciho vzoru:
auto lo
iface lo inet loopback
auto eth0
iface eth0 inet static
address 192.168.77.6
netmask 255.255.255.0
auto tap0 tap1 tap2 tap3
iface tap0 inet manual
tunctl_user uzivatel
iface tap1 inet manual
tunctl_user uzivatel
iface tap2 inet manual
tunctl_user uzivatel
iface tap3 inet manual
tunctl_user uzivatel
auto br0
iface br0 inet static
bridge_ports eth0 tap0 tap1 tap2 tap3
bridge maxwait 1
address 192.168.77.5
netmask 255.255.255.0
gateway 192.168.77.1
Tap rozhrani muzeme vyrobit kolik jen chceme.
Upozornuji, ze ip adresa, kterou pouziva ubuntu pro sebe, neni na eth0 ale na br0.
Zadne scripty nejsou treba.
/etc/network/interfaces
při bootu neprodlužuje samotný boot. Myslím, že dle dokumentace jsem něco podobného nastavoval, a stalo se mi, že boot trval cca o 10-15 vteřin déle. V konzoli se mi opakovaly nějaké kontroly adres (z hlavy teď nevím).
Ještě bych se chtěl optat, jaký vliv má na tuto funkčnost, že mám dynamicky přidělovanou adresu a většinou síťovku (eth0) nepoužívám, poněvadž se připojuji na net přes CDMA (ppp). Jinak v práci a pod se připojuji přes Wifinu.
Moc ti díky za rady, určitě otestuji.
bridge-maxwait 0
Sitovka by asi mela byt pripojena do switche. S odpojenou jsem to urcite nezkousel a cekal bych, ze to nepojede :)
S ppp ti nepomuzu, sorry.
Ale pokud se eth0 do toho bridge zahrne, neměla by se vůbec eth0 připisovot IP adresa. I případný dhcp klient by se měl použít pro br0 a pro karty uvnitř virtuálnách počítaču.
Tiskni Sdílej: