OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
teplomer
čte z hw (skrze gpib) a posílá na stdin
. Asi bych měl ještě dodat, že celý záznam, tj. všechny dvojice "čas-teplota" z celého experimentu potřebuji zachovat.
Druhý program zase naopak potřebuje tyto dvojice jenom "od posledního čtení". Tj. za poslední 2s.
man setitimer
man
a z něj ITIMER_REAL
kde do it_interval-u si doplníš dvě vteřiny a odstartuješ to. Nemám osobní zkušenosti s přesností tohoto řešení, ale je to volání na úrovni kernelu, takže by to mohlo být tak přesné jak je jen možné, včetně toho že by nemusela vznikat kumulativní chyba (předpokládám že ta by ti vadila především, to že to bude jednou za 2.1s a podruhé za 1.9s ti asi vadit nebude, pokud ta odchylka nebude příliš velká a součet odchylek bude víceméně nulový). Každopádně si pak přesnost tohoto řešení samozřejmě pro jistotu změř.
Nemám osobní zkušenosti s přesností tohoto řešení, ale je to volání na úrovni kernelu, takže by to mohlo být tak přesné jak je jen možné, včetně toho že by nemusela vznikat kumulativní chybaTaktéž nemám osobní zkušenost, ale kdybych měl něco takového dělat, tak bych asi zkusil stejné řešení. V závislosti na zatížení stroje (např. počtu procesů, které budou chtít běžet zároveň s tím důležitým) se může objevit nějaké zpoždění mezi spuštěním časovače a reakcí procesu, ale to by se mělo pohybovat v řádu jednotek, maximálně desítek milisekund (a jak už bylo řečeno, časovač běží v jádře, takže toto zpoždění ho neovlivní)
Na co potřebuješ tak přesné rozlišení ?je to otázka akademické cti. Prostě chci co největší rozlišení pro svůj fyzikální experiment. Navíc se domnívám, že to udělat lze. Tudíž to udělat chci.
Teploměr připojený přes GPIB stejně bude mít celkové dopravní zpoždění včetně náhodných fluktuací podstatně věší než je vlastní reakce operačního systému.no, domnívám se právě, že nebude. Mám lpt-gpib ovladač, který mi "dopravní zpoždění" gpib minimalizuje. Pak mám real-time patch pro jádro. Možná se ale pletu a někde něco přehlížím. To je vždy možné. Kritika vítána.
Tiskni
Sdílej: