Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
teplomer
čte z hw (skrze gpib) a posílá na stdin
. Asi bych měl ještě dodat, že celý záznam, tj. všechny dvojice "čas-teplota" z celého experimentu potřebuji zachovat.
Druhý program zase naopak potřebuje tyto dvojice jenom "od posledního čtení". Tj. za poslední 2s.
man setitimer
man
a z něj ITIMER_REAL
kde do it_interval-u si doplníš dvě vteřiny a odstartuješ to. Nemám osobní zkušenosti s přesností tohoto řešení, ale je to volání na úrovni kernelu, takže by to mohlo být tak přesné jak je jen možné, včetně toho že by nemusela vznikat kumulativní chyba (předpokládám že ta by ti vadila především, to že to bude jednou za 2.1s a podruhé za 1.9s ti asi vadit nebude, pokud ta odchylka nebude příliš velká a součet odchylek bude víceméně nulový). Každopádně si pak přesnost tohoto řešení samozřejmě pro jistotu změř.
Nemám osobní zkušenosti s přesností tohoto řešení, ale je to volání na úrovni kernelu, takže by to mohlo být tak přesné jak je jen možné, včetně toho že by nemusela vznikat kumulativní chybaTaktéž nemám osobní zkušenost, ale kdybych měl něco takového dělat, tak bych asi zkusil stejné řešení. V závislosti na zatížení stroje (např. počtu procesů, které budou chtít běžet zároveň s tím důležitým) se může objevit nějaké zpoždění mezi spuštěním časovače a reakcí procesu, ale to by se mělo pohybovat v řádu jednotek, maximálně desítek milisekund (a jak už bylo řečeno, časovač běží v jádře, takže toto zpoždění ho neovlivní)
Na co potřebuješ tak přesné rozlišení ?je to otázka akademické cti. Prostě chci co největší rozlišení pro svůj fyzikální experiment. Navíc se domnívám, že to udělat lze. Tudíž to udělat chci.
Teploměr připojený přes GPIB stejně bude mít celkové dopravní zpoždění včetně náhodných fluktuací podstatně věší než je vlastní reakce operačního systému.no, domnívám se právě, že nebude. Mám lpt-gpib ovladač, který mi "dopravní zpoždění" gpib minimalizuje. Pak mám real-time patch pro jádro. Možná se ale pletu a někde něco přehlížím. To je vždy možné. Kritika vítána.
Tiskni
Sdílej: