Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
teplomer čte z hw (skrze gpib) a posílá na stdin. Asi bych měl ještě dodat, že celý záznam, tj. všechny dvojice "čas-teplota" z celého experimentu potřebuji zachovat.
Druhý program zase naopak potřebuje tyto dvojice jenom "od posledního čtení". Tj. za poslední 2s.
23.12.2009 14:47
man setitimerman
a z něj ITIMER_REAL
kde do it_interval-u si doplníš dvě vteřiny a odstartuješ to. Nemám osobní zkušenosti s přesností tohoto řešení, ale je to volání na úrovni kernelu, takže by to mohlo být tak přesné jak je jen možné, včetně toho že by nemusela vznikat kumulativní chyba (předpokládám že ta by ti vadila především, to že to bude jednou za 2.1s a podruhé za 1.9s ti asi vadit nebude, pokud ta odchylka nebude příliš velká a součet odchylek bude víceméně nulový). Každopádně si pak přesnost tohoto řešení samozřejmě pro jistotu změř.
Nemám osobní zkušenosti s přesností tohoto řešení, ale je to volání na úrovni kernelu, takže by to mohlo být tak přesné jak je jen možné, včetně toho že by nemusela vznikat kumulativní chybaTaktéž nemám osobní zkušenost, ale kdybych měl něco takového dělat, tak bych asi zkusil stejné řešení. V závislosti na zatížení stroje (např. počtu procesů, které budou chtít běžet zároveň s tím důležitým) se může objevit nějaké zpoždění mezi spuštěním časovače a reakcí procesu, ale to by se mělo pohybovat v řádu jednotek, maximálně desítek milisekund (a jak už bylo řečeno, časovač běží v jádře, takže toto zpoždění ho neovlivní)
Na co potřebuješ tak přesné rozlišení ?je to otázka akademické cti. Prostě chci co největší rozlišení pro svůj fyzikální experiment. Navíc se domnívám, že to udělat lze. Tudíž to udělat chci.
Teploměr připojený přes GPIB stejně bude mít celkové dopravní zpoždění včetně náhodných fluktuací podstatně věší než je vlastní reakce operačního systému.no, domnívám se právě, že nebude. Mám lpt-gpib ovladač, který mi "dopravní zpoždění" gpib minimalizuje. Pak mám real-time patch pro jádro. Možná se ale pletu a někde něco přehlížím. To je vždy možné. Kritika vítána.
Tiskni
Sdílej:
25.12.2009 18:07