Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
IP adresa - 1.2.3.4
Maska podsite - 255.255.255.0
Vychozi brana - 1.2.3.1
DNS - 1.1.1.1
IP adresa - 5.6.7.8
Maska podsite - 255.255.255.0
Vychodzi brana - 5.6.7.1
DNS - 8.8.8.8
Především si budete muset ujasnit, jak ty pakety vlastně chcete směrovat. Jen pro pořádek: požadavek "chci mít dvě default routy" je sice jasný, ale zároveň nesplnitelný, tak prostě směrování nefunguje.
Hint: kdybyste aspoň polovinu času, který jste věnoval psaní dotazu do poradny, věnoval hledání, musel byste najít tohle. Dokonce i kdybyste se jenom obtěžoval nejdřív podívat, jestli není váš dotaz už zodpovězen v FAQ, zjistil byste že ano.
ve faq jsem hledal, nicmene me nenapadlo hledat presne tuhle frazi, takze jsem to logicky nenasel
Mně to moc logické nepřipadá. Sekce "sítě" je celkem logicky první, kam bych se podíval, a projít těch 30 titulků příspěvků, které v ní jsou, snad zase až tak dlouho netrvá.
nicmene nemam tolik odvahy, abych to testoval na serveru, dokud nebudu mit moznost to co nejrychleji opravit (coz momentalne by bylo tak 16 hodin), proto jsem polozil dotaz tady, jestli by nebyl nekdo tak hodny, aby mi napsal jak presne na to u tohoto modelu
Dovolím si radu: pokud nerozumíte tomu, jak směrování funguje, tak se ve vlastním zájmu do konfigurace na dálku nepouštějte ani v případě, že by vám někdo ten step-by-step návod napsal.
potrebuju proste docilit toho, aby fungovalo jak pripojeni na jednu ip, tak na druhou ip (na serveru mam dejmetomu program bindly na 0.0.0.0, takze posloucha na vsech ip => kdyz se uzivatel pripoji pres ip na eth0, aby to fungovalo, kdyz se uzivatel pripoji pres ip na eth1, aby to fungovalo)
Co se týká odpovědí, viz zmíněný odkaz. Co se týká komunikace iniciované od vás, budete si muset nejdřív stanovit nějaká pravidla.
co se tyce komunikace iniciovane ode me -> vazne to nejde vyresit nejakym pravidlem?
Samozřejmě že jde. Jen si nejdřív musíte ujasnit, co chcete, pak teprve se můžete ptát jak (a nastavit podle toho default route). Chcete-li to vést přes jedno připojení, pak nastavte příslušnou gateway jako default. Chcete-li zbývající provoz rozkládat, můžete použít multipath route (jako je to v tom příkladu na LARTC).
Default gateway je jen jedna, nepřiřazuje se každému rozhraní zvlášť (a nameserver už vůbec ne). Jádro vybere na základě routovací tabulky (tabulek), přes jaké rozhraní a jakou gateway se bude paket odesílat. Představa, že každému rozhraní nastavíte jeho default gateway, je nesmyslná. Jak byste pak rozhodoval, přes které rozhraní se paket odešle?
ano, na jednom rozhrani je gateway jedna, nicmene jelikoz tam budu mit dve kompletne rozdilne pripojeni, nemuzu mit jednu default gateway -> to je presne ten problem (pres source based routing musim nastavit, aby se packet odeslal pres to rozhrani, pres ktere prisel -> "omarkovat ho", jak pise Stan)Oba nemate pravdu
Defaultni gateway je jenom jedna v kazde routovaci tabulce Gateway neni definovana na rozhrani, ale naopak gateway rika, pres ktere rozhrani se pujde. Pomoci IP lze nadefinovat RULES, podle kterych se routovani bude provadet podle zadane tabulky. V kazde tabulce muze byt X default gatewayi, ale pouzije se vzdy ta prvni.
Jak napsal Sten, staci markovat pakety a pak udelat ip route add table XX a k tomu ip rule a melo by to ject. Samozrejme, asi nikdo takhle od boku nenapise pravidla, ktera budou 100% fungovat, takze urcite se priprav na moznost, ze ti chcipne spojeni. Osobne pouzivam tohle: pripravim si moji konfiguraci do skriptu, ale v systemu necham puvodni konfiguraci. Spustim odpocitavani for i in $( seq 1 50 );do echo $i;sleep 1 ;done; reboot a pak spustim skript s myma zmenama. Kdyz je vse OK, muzu na serveru pracovat, tak breaknu ten odpocet CTRL-C a jede to. Kdyz mi spadne spojeni a uz se na server nedostanu, tak dobehne ten odpocet a udela se reboot s puvodnim nastavenim. Predpoklada to spusteni toho odpoctu ve screenu, aby se ten shell nezrusil po padu spojeni. Pokud jsi machr a dokazes pomoci skriptu obnovit puvodni nastaveni, nemusis rebootovat, ale muzes spustit jenom skript (tohle jde udelat napr. u iptables - iptables-restore < rules.new ; for i in .... ; done ; iptables-restore < rules.old
Oba nemate pravdu
Pokud chcete takhle slovíčkařit, tak potom nemáte pravdu ani vy, protože v jedné tabulce může být víc "default" (0.0.0.0/0 resp. ::/0) položek s různými hodnotami metriky. Jinak samozřejmě záleží na tom, jak si člověk nadefinuje termín default gateway.
Jak napsal Sten, staci markovat pakety…
To je v tomto případě úplně zbytečné. Tazateli jde podle všeho o to, aby se na komunikaci iniciovanou zvenku odpovídalo přes "správné" rozhraní, k čemuž stačí rozhazovat pakety do pomocných tabulek podle jejich zdrojové adresy. O tu tady koneckonců jde - většina ISP bude pakety s tou druhou zahazovat (jinak by to nebylo potřeba řešit vůbec).
Jak jsem napsal:Oba nemate pravduPokud chcete takhle slovíčkařit, tak potom nemáte pravdu ani vy, protože v jedné tabulce může být víc "default" (0.0.0.0/0resp.::/0) položek s různými hodnotami metriky.
V kazde tabulce muze byt X default gatewayi, ale pouzije se vzdy ta prvni.
Jinak samozřejmě záleží na tom, jak si člověk nadefinuje termín default gateway.
default gateway je v routovaci tabulce zaznam pro 0.0.0.0/0 - ano, muze jich byt definovano vice, ale funkci je pouze jedna (ta, ktera se pouzije jenom prvni).
default gateway je v siti pocitac (router), ktery umoznuje predavani paketu do dalsich siti, o kterych pocitace v nasi siti nevi. Tech muze byt samozrejme take vicero a mohou byt v routovacich tabulkach definovany prave pomoci metrik (resp. v OSPF mohou byt definovany pomoci cost).
Tady jsme ale mluvili o zaznamu v routovaci tabulce. Trosku jsem to na zacatku napsal, ze to vyznelo jinak. Zaznamu muset byt vice, ale vzdy se pouzije pouze jeden zaznam a nelze v jedne r.tabulce definovat default gateway tak, aby se pro dva ruzne packety pouzivala jina default GW. To se musi resit pomoci rules a smerovat packet do jine routovaci tabulky, kde je definovana jina default GW.Nevim, jak to presne tazatel mysli. Ale ted premyslim nad tim, ze ono to bude celkove slozite to udelat. On totiz routing se aplikuje pouze na odchozi pakety. Cili paket prijde, server generuje odpoved a rozhoduje se, kam to poslat. Ale kam? Linux (pokud se nepletu) generuje svoji zdrojovou adresu az pote, co zjisti, kam ma podle routovaci tabulky packet poslat a pak priradi zdrojovou adresu toho interface. Nebo to dela pouze u lokalnich pripojeni a pro packety odpovedi pouzije adresu, na kterou packet prisel? Ted nevim a nemam cas to vyzkouset, ale zajimalo by me toJak napsal Sten, staci markovat pakety…To je v tomto případě úplně zbytečné. Tazateli jde podle všeho o to, aby se na komunikaci iniciovanou zvenku odpovídalo přes "správné" rozhraní, k čemuž stačí rozhazovat pakety do pomocných tabulek podle jejich zdrojové adresy. O tu tady koneckonců jde - většina ISP bude pakety s tou druhou zahazovat (jinak by to nebylo potřeba řešit vůbec).
Linux (pokud se nepletu) generuje svoji zdrojovou adresu az pote, co zjisti, kam ma podle routovaci tabulky packet poslat a pak priradi zdrojovou adresu toho interface. Nebo to dela pouze u lokalnich pripojeni a pro packety odpovedi pouzije adresu, na kterou packet prisel?
Pokud systém odpovídá na paket protistrany nebo pokud pokračuje v už navázané komunikaci (např. TCP spojení), nemůže si adresu vybírat, protože by protistrana nemohla poznat, že paket patří k těm ostatním. Určení zdrojové adresy na základě směrování se provádí pouze pokud zdrojová adresa není určená jinak (buď podle předchozích paketů nebo proto, že si ji aplikace zvolila sama).
To je právě důvod, proč je potřeba v situaci, o které se bavíme, volit směrovací tabulku podle zdrojové adresy: jinak by totiž zdrojová adresa byla určena podle předcházející komunikace, ale zvolená gateway by mohla být ta druhá.
Filip Jirsak - ano, presne toto potrebuju vyresit, jak toto smerovani nastavitTěžko vám někdo poradí, jak vy chcete udělat směrování. To si musíte rozmyslet sám, co se má jak směrovat. Nebo musíte aspoň popsat, jak vypadá vaše síť a jakou máte představu o tom, jak to směrování má fungovat.
ip rule nadefinujte, kdy se která tabulka má použít. Pro definici pravidel si musíte uvědomit, jak IP komunikace vypadá – třeba vámi zmíněný ping jsou dva pakety, jeden příchozí, na základě kterého jádro vygeneruje odpovídající odchozí paket. V směrujete ten odchozí, a ten přes žádné rozhraní nepřišel, naopak se v rámci směrování rozhoduje, kterým rozhraním má odejít.
Tiskni
Sdílej:
